Magazín Chorvatsko

Druhý domov v Chorvatsku? Proč ne!

Brac

Čeští turisté se v zásadě nijak neodlišují od těch zahraničních. Cestují po celém světě, za svoje peníze
požadují kvalitní služby a dovolenou si chtějí užít podle svých představ. Přesto nalezneme určitá
specifika, charakteristická právě pro nás, pro Čechy.

Jako obyvatelé vnitrozemského státu toužíme po letní dovolené u moře. A největšímu zájmu se u nás těší Chorvatsko, které vytrvale poráží všechny ostatní destinace jako je Španělsko, Francie nebo Itálie. To je dáno jednak geografickou blízkostí, přeci jenom u Jadranu můžeme být autem za cca 10 hodin, ale i historickými vazbami. Byli to právě Češi, kteří počátkem minulého století objevili Chorvatsko jako turistickou destinaci. Jeden z českých průkopníků cestovního ruchu v Chorvatsku, Emil Geistlich, má dokonce v Bašce svoji bustu. Dovolená v Chorvatsku pak byla naplněním vytouženého snu i za minulého režimu.

V současnosti je dovolená v Chorvatsku pro řadu Čechů takřka každoročním rituálem. Jezdí sem pravidelně, někteří i vícekrát do roka, často se vrací na svá oblíbená místa. Do stejného kempu, hotelu či apartmánu. Chorvatsko se pro ně stalo doslova druhým domovem. A s tím souvisí i nový trend. Tak jako si Češi dříve pořizovali druhé (víkendové) bydlení na českém venkově a horách, nyní mnozí z nich investují třeba do nákupu vlastního apartmánu nebo domku v Chorvatsku. Pokud si chcete udělat představu o nabídce nemovitostí, můžete se podívat do databáze na webu Reality Chorvatsko.

Podrobnosti o tom, jak nákup probíhá, s jakými poplatky je potřeba počítat nebo na co si dát pozor, podrobně rozepisuje článek zabývající se nákupem nemovitosti v Chorvatsku. Důležitou informací je, že zatímco dříve bylo nutné pro nákup realit zakládat právnickou osobu se sídlem v Chorvatsku, od roku 2009 zde mohou Češi jako občané Evropské unie nabývat nemovitý majetek přímo.

Nejvýhodnější byl nákup nemovitostí poté, co utichla válka v Jugoslávii, která skončila jejím rozpadem na několik samostatných států. V posledních letech ceny poměrně výrazně stouply, ale i tak je možné narazit na výhodné nabídky. Starší apartmán nedaleko od mořského pobřeží je možné pořídit za částku kolem 1,5 milionu Kč.

Pokud se pro koupi vlastního domu či apartmánu rozhodnete, nemusíte mít obavy, že byste jej sami nestíhali dostatečně využívat. Obvyklou praxí je apartmány po dobu vlastní nepřítomnosti pronajímat. Není třeba se o nic starat a vaše investice se vám tak kromě příjemně strávené dovolené ve vlastním začne i vracet. Mnozí majitelé dokonce dosahují lepšího zhodnocení vložených finančních prostředků, než jaké nabízejí české banky prostřednictvím termínovaných či spořících účtů. V každém případě je ale důležité dbát na důkladné prověření původu a historie nemovitosti.

Deset „divů“ Kvarneru

1. Ostrov Cres
Ostrov Cres byl osídlen již v mladší době kamenné. Díky kontinuitě života lidí na ostrově zde nalezneme bohaté historické a kulturní dědictví: od řady hradišť Liburnů, trosek antických městeček, starobylých katolických kostelíčků, které jsou rozesety po ostrově, ale také klášterů a trosek městských hradeb z období benátské nadvlády až po památky z pozdější doby.

V obci Beli se nachází ekocentrum Caput Insulae, jehož základním úkolem je péče o existenci ohrožených bělohlavých supů. Zranění, vyčerpaní, nebo například jedem otrávení mladí supi, kteří při prvním letu spadli do moře a byli zachráněni, se léčí v ohrazeném prostoru ekocentra dokud nebudou znovu vráceni do přírody. V ekocentru byly postaveny i dva krmelce, do nichž se ročně dopraví až sto tun krmné směsi pro bělohlavé supy.

Na ostrově Cres stojí za zmínku i obec Lubenice. Toto místo má kontinuitu osídlení dlouhou již asi čtyři tisíce let. Tvrz která se týčí na vrcholku skalní stěny ve výšce 378 metrů, je klenotem chorvatské venkovské architektury. Obec Lubenice je známa i díky svým Letním hudebním večerům, na nichž vystoupili známí umělci z oblasti klasické hudby.

2. Delfíni na Kvarneru
Je známo, že delfíni žijí jenom v čistém moři. V okolí ostrovů Cres a Lošinj, jich žije asi sto dvacet. Akce ?Jadranský projekt delfín? vznikl v roce 1987. Od té doby účastníci projektu zkoumají delfíny a zabývají se jejich ochranou. Akce ?Den delfínů?, která se koná již od roku 1993, proběhne každou první sobotu v srpnu v městečku Veli Lošinj.

3. Lošinjské akvatorium
Lošinjské akvatorium je odedávna známé jako ideální oblast pro potápění. V mořských hlubinách se skrývají potopené antické lodě. Nacházejí se na mořském dně u ostrovů Susak, Unije a Ilovik. V této oblasti byl v roce 1999 v hloubce 45 metrů pod hladinou nalezen i Apoxyomenos (Apoksiomen). . Na světě existuje pouze sedm zachovaných kopií bronzové sochy tohoto starořeckého atleta. Jsou staré více než dva tisíce let. Chorvatský Apoxyomenos byl vyzvednut z mořského dna a pečlivě obnoven. Až získá svou někdejší krásu, bude vystaven v paláci Kvarner městečka Mali Lošinj. Při příležitosti tohoto významného archeologického objevu obyvatelé ostrova Lošinj pořádají ?Apoxyomenovy dny? (Dane Apoksiomena), na kterých se konají tematické pořady o důležitosti jeho objevu jako součásti kulturního dědictví.
Více informací… „Deset „divů“ Kvarneru“ »

Města na Kvarneru – Opatijská riviéra

Ičići je pitoreskní, intimní přímořské městečko, které se rozkládá v nejhezčí části kraje zvaného Kvarner. V místech, kde se mírná úbočí pohoří Učka svažují k moři, vyrostlo městečko Ičići u překrásných, široko daleko známých letovisek Opatija a Lovran. Velká pláž přímo ve středu městečka získala Modrou vlajku, která je zárukou čistoty moře.

Město Lovran má dlouhou a bohatou minulost a dlouholetou tradici cestovního ruchu. Bylo pojmenováno po vavřínu (lovor), který roste ve velkém množství ve stále zelených hájích města a jeho okolí. Středověké jádro Lovranu si zachovalo svou urbanistickou strukturu. Příjemné podnebí, bujné středomořské rostlinstvo a výhodná zeměpisná poloha umožnily prudký rozvoj cestovního ruchu letoviska již na přelomu 19. a 20. století, kdy byly v Lovranu vystavěny četné vily a letní sídla.

V městečku Mošćenička Draga, vzdáleném 15 kilometrů od Opatije, se nachází jedna z nejhezčích oblázkových pláží na Jadranu. Městečko žije z cestovního ruchu. Jeho obyvatelé se vyznačují pohostinností.
Více informací… „Města na Kvarneru – Opatijská riviéra“ »

Města na Kvarneru – Opatija

Rozkládá se na úpatí pohoří Učka, u stejnojmenného parku přírody. Opatija je skvělou destinací pro prožití letní, ale i zimní dovolené. Díky nádherné přírodě, parkům, starým rakousko-uherským vilám, promenádám a plážím se stala elegantním cílovým místem turistů. Má nejdelší tradici cestovního ruchu v Chorvatsku. Opatija byla z velké části vystavěna na přelomu 19. a 20. století a dodnes si udržela soulad s přírodou. Je jako velké jeviště s kulisami přepychových vil a četných hotelů, které vyrostly přímo u moře a podél hlavní městské promenády. Jsou od sebe vzdáleny pouhých několik minut příjemnou procházkou. Zdejší podnebí je uklidňující a osvěžující. Z kulturních památek, které je třeba navštívit, navrhujeme prohlídku kostela sv. Jakuba (sv. Jakova), který pravděpodobně vznikl kolem roku 1420. Podle zdejšího opatství (opatija) bylo pojmenováno město, které se dnes jen velmi málo podobá někdejší osadě. V roce 1506 dal opat Šimon (Šimun) vystavět či přestavět kostel sv. Jakuba, jak praví nápis nad portálem. Koncem 18. století byl kostel od základů obnoven a v třicátých letech minulého století byl podstatně rozšířen. V kostele je uložena replika reliéfu Pieta věhlasného chorvatského sochaře Ivana Meštroviće.
Více informací… „Města na Kvarneru – Opatija“ »

Města na Kvarneru -Rijeka

Rijeka

Turistický ráz města Rijeka, které je třetím největším městem v Chorvatsku, je určen jeho výhodnou zeměpisnou polohou. Zde se turisté, bez ohledu na to, jestli sem přijeli autem nebo vlakem, poprvé setkají s mořem. Místa, kde se vjíždí do Rijeky, jsou mimořádně atraktivní, jak ze západní, tak i z východní strany. Nejatraktivnější je však panorama Rijeky z mořské strany. Rijeka je nejdůležitějším chorvatským přístavem a velkým průmyslovým střediskem. Její důležitost zvyšují i kulturní památky, středomořské podnebí, ale také letoviska v nádherné přímořské i horské krajině blížšího i vzdálenějšího okolí města. Rijeka se může pochlubit i četnými historickými zajímavostmi.

Turistická prohlídka Rijeky již tradičně začíná na náměstí Trg Riječke rezolucije v jihozápadní části starého města. Náměstí vévodí barokní průčelí kostela sv. Jeronýma (sv. Jeronima) u někdejšího kláštera augustiniánů, který nyní patří dominikánům. Kostel byl vystavěn v klášterním areálu jako dar hraběcích pánů Rijeky. Uprostřed náměstí je kamenný sloup na městskou vlajku stendardac s reliéfem, znázorňujícím sv. Víta, patrona města Rijeka, který drží v ruce model města. Sloup byl vystavěn v 16. století na znamení díků rakouského císaře obyvatelům Rijeky za jejich boj proti Benátčanům.
Více informací… „Města na Kvarneru -Rijeka“ »

Kvarner

Kvarner je oblast, kde se díky rozmanitosti – od klimatu, rostlinstva, spojení přímoří, ostrovů a hor, architektuře a kultuře – již více než 160 let rozvíjí cestovní ruch. Zde trávili zimní i letní období členové dynastie Habsburků. S jejich zdejším pobytem je spojen rozkvět exkluzivních turistických středisek jako je Opatija, kde byl v roce 1844 vystavěn první luxusní prázdninový dům – Villa Angiolina. Hotel Kvarner, první hotel na východním pobřeží Jadranu, byl uveden do provozu v březnu roku 1884. Již v následujícím roce přijel do ostrovního městečka Mali Lošinj první turista. Byl to známý rakouský lékař dr. Conrad Clar, který sem přivezl nemocného syna. Dítě se uzdravilo a věhlas klimatické ozdravovny Lošinj vzrostl. Císař František Josef si oblíbil Opatiji. Jeho bratr se zasloužil o úpravu prvního mořského koupaliště (v roce 1888) a potom i hotelu v letovisku Crikvenica.

Prvními obyvateli oblasti Kvarner byli Liburnové, kteří zde upevnili svůj vliv a obchodní styky. Zdejší kraj v největší míře ovlivnili řečtí mořeplavci a Římané. O silném římském vlivu dodnes svědčí i četné kulturní a historické památky. O dějinách Chorvatů v této oblasti vypovídá jedna z nejdůležitějších památek chorvatského písemnictví Baščanska ploča, která vznikla kolem roku 1100. Je to jedna z nejcennějších památek ranného chorvatského písemnictví. Deska byla nalezena v polovině 19. století v kostele sv. Lucie (sv. Lucije) v obci Jurandvor u městečka Baška na ostrově Krk. Písmo textu, který je na ní vytesán, patří do přechodného stupně mezi starou oblou podobou hlaholice a novějším hranatou variantou hlaholského písma.

Výhodná nabídka ubytování

Využijte výhodné nabídky FirstMinute našeho chorvatského partnera. Ušetřete vysoké provize a objednajte si ubytování v Chorvatsku přímo a česky. Stovky prověřených hotelů a aparmánů.

Mandarinky přímo ze stromu v Chorvatsku

Údolí Neretvy, známé také jako údolí mandarinek, každým rokem uvítá čím dál více turistů, kteří chtějí svou dovolenou aktivně využít, což jim umožní vstřícní hostitelé v okolí měst Metković, Opuzen, Komin i ostatních zdejších měst i obcí. V celém kraji kolem řeky Neretvy totiž roste asi 1 300 000 mandarinek, na kterých uzraje až šedesát tisíc tun plodů. Místní obyvatelé přišli na nápad nabídnout turistům účast při česání mandarinek. Brzy se ukázalo, že je to zásah do černého a sběr mandarinek se stal turistickou atrakcí. V turistické nabídce jsou jednodenní, dvoudenní nebo třídenní výlety. Hosté se z nich vracejí obohaceni o dojmy, ale také o C vitaminy, které jsou ideální pro posílení imunity jejich organismu v nadcházejícím zimním období.
Více informací… „Mandarinky přímo ze stromu v Chorvatsku“ »

Promenáda podél průlivu sv. Antonína v Šibeniku

Šibenik

Šibenický průliv sv. Antonína (sv. Ante), je jednou z nejhezčích částí jadranského pobřeží. Je to rovněž jeden z nejnádhernějších mořských vjezdů do města. Toho místo bude zpřístupněno občanům města i jeho turistům. Levá strana průlivu byla totiž několik desítek let vojenským pásmem, které bylo ohraženo a přístup sem byl většině občanů zakázán. Pouze někteří vstoupit do této oblasti u průplavu. Díky projektu Veřejné instituce pro správu chráněných přírodních hodnot Šibenicko-kninské župy bude tento přírodní klenot Šibeniku spojen s městem promenádou, která povede z šibenického sídliště Mandalina podél celého průlivu. Místní obyvatelé a turisté se budou moci pěšky nebo na kolech dostat k benátské tvrzi sv. Mikuláše (sv. Nikole), která je chráněnou památkou nulté kategorie. Promenáda rovněž umožní přístup mořskými průchody a tunely do jeskyně, v níž se nachází středověký kostelíček sv. Antonína (sv. Ante).
Více informací… „Promenáda podél průlivu sv. Antonína v Šibeniku“ »

Nová marina pro Novi Vinodolski

V letovisku Novi Vinodolski by měly být v letošním roce uskutečněny dva nové projekty, které ještě více obohatí turistickou nabídku tohoto kvarnerského letoviska. Jde o výstavbu menší mariny s 260 kotvišti a vlnolamu v Klenovici. Stavební práce by měly být zahájeny na jaře a ukončeny do listopadu 2011. Nový a prodloužený vlnolam, který bude stát patnáct milionů kun, bude přístav chránit a správa obce doufá, že pomůže v rozvoji zdejší nautické turistiky.

Novi Vinodolski se rozkládá ve střední části severního přímoří. Městečko vyrostlo kolem starobylé tvrze Novigrad. Díky stále zelenému rostlinstvu v okolí i mírnému středomořskému podnebí, čistému moři a vzduchu se ze záhy začal rozvíjet cestovní ruch. V roce 1878, jen o něco později než letovisko Opatija, se Novi Vinodolski stal dalším průkopníkem cestovního ruchu zdejšího kraje.

Novi Vinodolski

Město charakterizuje přímořská architektura. Starobylé domy s bílým průčelím a červenými střechami vyrostly v historickém jádře města od úrovně moře až na kopec, kde se týčí kostel s věží. Ke kulturně-historickému dědictví města patří trosky hradeb římské tvrze ?Lopsica?, klášter paulinů, frankopanská tvrz s věží, stoliční chrám, kostelíček sv. Trojice, kostelíček sv. Marina na stejnojmenném ostrůvku, dům bratří Mažuranićů, Čítárna a knihovna z roku 1845, Regionální muzeum a galerie, jádro staré části města stejně jako jeho zachovaný původní folklor.

Příslovečná pohostinnost obyvatel, křišťálově čisté moře, město a okolí bez průmyslového znečištění, horský vzduch z lesů vysoko nad letoviskem, vhodných k lovecké turistice, skýtají letovisku Novi Vinodolski neocenitelné podmínky pro provozování turistiky. Zvlášť vhodné podmínky jsou zde pro rozvoj cestovního ruchu spojené s pohostinstvím.