StatPress

Celkem:5472
Počet návštěv dnes: 63
Online:0

Nejmenší město na světě Hum

HumHum je se svými 17 obyvateli podle Guinessovy knihy rekordů nejmenší město na světě. Nejmenší město světa leží v samém srdci Istrie a patří do buzetské obce. Od obce Buzetu je Hum vzdálen 14 kilometrů. Hum je přístupný automobilem a výletním autobusem a četní turisté jej navštěvují i pěšky, aby si lépe prohlédli jeho zajímavosti a vychutnali si krásy zdejší krajiny. Nejzajímavější cesta je určitě skrz takzvanou Alej hlaholitů, respektive cestu mezi Ročou a Humem. Podél této cesty jsou v polích velké kamenné památníky, z nichž každý představuje jedno písmeno hlaholice. Cesta začíná Sloupem čakavského Saboru (parlamentu), který byl instalován v roce 1977, a končí městskou branou v Humu. V minulosti byl Hum významným centrem hlaholitů ? od 11. století nadále. Hlaholice se zde používala i na začátku 20. století a v současnosti jí můžete nalézt na hlaholitských památkách i na moderních památnících.

Svůj současný vzhled získal již ve středověku, respektive v 11. století. V té době byl na rozvalinách starého opevnění postaven Humský ?kaštel?(hrad, pevnost) a vedle něj první řada domů budoucího města. V té době byla Istrie součástí francké říše. Markrabě Ulrich I. v pohraničních částech svého císařství obnovoval a stavěl řadu pevností, mezi něž patřil i Hum. V roce 1102 předal Ulrych II. Hum a některé další pevnosti akvilejskému patriarchovi. V darovací listině se zmiňuje ?castrum Cholm? (podle starého chorvatského tvaru Hlm), což je první psaná zmínka o Humu v jeho dlouhé historii. Tímto v podstatě dějiny Humu začínají. Až do 17. století se Hum vždy zmiňuje jako ?castrum?, což znamená pevnost. V současnosti se jedná o město ? památku a je jedním z mála příkladů urbánního rozvoje uvnitř středověkých hradeb. Od jeho vzniku až do současnosti se vně hradeb stavělo minimálně a sídlo tak zůstalo uvnitř hranic určených již v raném středověku.

V Humu mohou návštěvníci spatřit i fresky namalované v druhé polovině 12. století, kdy město patřilo akvilejskému patriarchovi, který si pravděpodobně fresky objednal. Autor fresek je neznámý, ale jeho dílo svědčí o tom, že se jednalo o výborného znalce fresek a umělce s velkým talentem. Humské fresky jsou jedinečné umělecké dílo, které není možné porovnávat s ničím podobným na Istrii ani v širším okolí. Fresky byly namalovány v duchu románského Západu a zároveň pod vlivem byzantského malířství. V románské kapli Sv. Jerolima (Jeroným) na humském hřbitově jsou částečně dochovány vysoce kvalitní nástěnné malby.

Comments are closed.