StatPress

Celkem:5481
Počet návštěv dnes: 77
Online:0

Národní park Mljet ? Po stezkách Svatého Pavla, Odyssea a Cousteaua

Mljet

Mljet

Mljet jako jeden z větších jihodalmatských ostrovů je naoko nepříliš členitý protáhlý ostrov nacházející se nedaleko Pelješace, Dubrovníku a Korčuly. Vyniká středomořským podnebím, suchými léty a mírnými, vlhkými zimami a přibližně 2500 slunečných hodin v roce.

Národní park Mljet zaujímá jeho severozápadní třetinu a rozkládá se na 5375 hektarech chráněné pevniny a okolního moře. Tato oblast byla vyhlášena národním parkem v listopadu 1960, mořská část dodatečně roku 1997, a představuje první pravý institucionalizovaný pokus o ochranu nějakého původního ekosystému na celém Jaderském moři.

Status národního parku oblast získala díky svému mimořádnému kulturně-historickému dědictví, které sahá přes Dubrovnickou republiku, římské císařství až do doby ilyrských plemen, ale o prohlášení se snad nejvíce zasloužila jeho ?slano-sladká? jezera, bujný rostlinný svět a jedinečný panoramatický vzhled členitého pobřeží, útesů, hřebenů a četných ostrůvků, stejně jako bohaté, vždy zelené rostlinstvo okolních kopců, které se strmě vypínají nad mořskou hladinou a zakrývají četná krasová pole a dávná kamenná obydlí.

Pobřeží obrácené na otevřené jižní moře je strmé a plné zřícených jeskyní, zatímco část obrácená k pevnině a bóře je nižší a značně přístupnější. V této části nacházíme četné endemické dalmatské rostliny, v čele s mimořádnou krasavicí ? zákonem chráněnou chrpou dubrovnickou.

V mírné středomořské krasové krajině, kterou protíná hustá síť malebných stezek, se ?skryly? dvě také velmi zajímavé přírodovědné zvláštnosti. Jednou jsou typická krasová podzemní stanoviště ? polojeskyně, jeskyně a propasti a druhou čtyři mljetské ?slatiny? nebo ?mokřiny?, na našich ostrovech vzácné jevy občasných brakických jezer se dnem na úrovni moře, ve kterých voda prosakuje, tedy komunikuje s mořem.

Fascinující je také systém slaných jezer, jedinečný geologický a oceánografický fenomén v krasu, významný nejen v našich nýbrž i ve světových rozměrech. Veliké jezero s rozlohou 145 hektarů, hloubkou až 46 metrů a Malé jezero o rozloze 24 hektarů a hloubce až 29 metrů svou krásou i svými četnými ještě neodhalenými tajemstvími přitahují již po desetiletí přírodovědce i jiné zvědavce, především turisty zamilované do nedotčené přírody.

Otevřené moře se totiž sotva zřetelným průlivem zařezává do těla ostrova a vytváří tak nejprve Veliké, a potom přes ještě užší kanál také Malé jezero. Přestože jsou tvořená mořskou vodou, působí v krajině jako jezera, a proto je obyvatelé také tak nazvali.

Uprostřed Velikého jezera se nachází ještě jedna přírodní, kulturně-historická a turistická lahůdka ? malebný ostrůvek Svaté Marie s bývalým kostelíkem a benediktýnským klášterem pocházejícím z 12. století. Ostrůvek je pro svůj mimořádně estetický vzhled a silné duchovně-kulturní rozměry určitým symbolem ostrova a Národního parku Mljet, a mezi lidmi je dnes známější pod jménem Melita, které získal podle stejnojmenného hotelu a restaurace, jež byla donedávna umístěna ve starobylé klášterní budově.

Zajímavé atrakce jsou k vidění i mimo hranice národního parku ? v centrální jižní části mljetského pobřeží se nachází geomorfologický fenomén Jama ? krasová dutina, jejíž strop se odlomil a tak vskutku vypadá jako propast nebo široká studna. Na jejím dně je moře, protože Jama je přírodním tunelem spojená s mořskou hladinou. U okraje tunelu je ?zaparkováno? několik rybářských člunů, jejichž vlastníky jsou obyvatelé nedalekého Babina polja, největší osady na Mljetu. Kvůli nízkým bokům se na nich může vyplout na moře jen za klidného počasí a totéž platí i pro turistické prohlídky Jamy z mořské strany. Pro mnohé je zajímavá legenda, že právě zde Odysseus po ztroskotání na útesech ostrova Ogygie hleděl sedm let na mořskou hladinu se steskem po domově a Penelopé, a překrásná nymfa Kalypso, dcera boha Poseidona, ještě smutněji zamilovaně hleděla na něj.

Ostrov Mljet vyniká krásně rozvinutým, bohatým samorostlým lesním porostem, který ještě donedávna pokrýval velké plochy středomořského pobřeží a dnes se jen zřídka zachoval ve své původní formě. Bujná vegetace ostrova, zvláště ta v jeho třetině prohlášené národním parkem, získala Mljetu již v antické době atribut ?zeleného ostrova?. Na tom, že tu dnes roste dokonce pět různých typů lesa, mají největší zásluhu benediktýnští řeholníci, kteří se po několik století jako feudální hospodáři velice starali o Mljet a přísně zakazovali jakékoliv osidlování jeho západní části, právě té, která je dnes z větší části národním parkem.

Pozůstatky středomořského pralesa, původní lesy dubu cesmínovitého zvaného též česvina jsou dnes přesto přítomné jen ve zlomcích a nejlépe se zachovaly jako nízký pařezový les v oblasti Velika dolina. V ostatních oblastech byl les zčásti nahrazen houštím, divokými olivami, rohovníky, piniemi, skalisky a rozlehlými lesy rychle rostoucích borovic halepských, které časem převzaly primát nad rostlinnými druhy odlišné senzibility. Kromě lesů jsou biologicky zvláště významné i některé jiné biotopy: příbřežní písečné duny, strmé a vysoké pobřežní skály stejně jako ty ve vnitrozemí ostrova a rostlinstvo pobřežních hřebenů.

Vody Mljetu i dnes známé jako oceánograficky živá oblast byly kdysi oblíbeným stanovištěm středomořského tuleně. Slavný francouzský oceánograf Jacques Cousteau při potápění v podmoří ostrova před čtyřiceti lety prohlásil, že tamější voda je jednou z nejčistějších na světě.

Návštěva Národního parku ?Mljet? je možná lodní linkou z Dubrovníku a četnými turistickými loděmi z Korčuly, Hvaru a Splitu, které přistávají především v přístavu Pomena. Vesnice Polače a Pomena spojují s jezery pěší stezky. Příjemnému pobytu napomáhá koupání, slunění a procházka kolem jezera i na vrcholy Montokuc, kde se za pěkného počasí otevírá překrásný výhled na celý národní park a též na Pelješac a mořskou hladinu až ke Korčule.

Comments are closed.