StatPress

Celkem:5320
Počet návštěv dnes: 89
Online:0

Muzeum neandrtálského člověka v chorvatské Krapině slaví výročí

Koncem listopadu se ve městě Krapina v severozápadním Chorvatsku, ležícího v těsné blízkosti dálnice ze Záhřebu na hranice se Slovinskem (Autocesta Zagreb-Macelj), slavilo šedesáté výročí vyhlášení lokality Hušnjakovo první paleontologickou přírodní památkou Chorvatska.

Vrch Hušnjakovo s jeskyní se nachází na okraji města se v roce 1899 zapsal mezi slavné světové lokality přinášející svědectví od člověku, který žil v této části Evropy pře 50000 až 130000 lety, tedy o neandertálském člověku.

Po šest let zde tehdy pod vedením profesora Dragutina Gorjanović Krambergera, významného chorvatského paleoantropologa, paleontologa a geologa pracoval tým odborníků na vykopávkách v jeskyni Hušnjakovo a v přilehlém lese a objevil nejbohatší a nejpočetnější naleziště pozůstatků neandertálského člověka (Homo sapiens neanderthalensis, též Homo krapinensis).

Zdejší pračlověk neandertálského typu, který žil v období pleistocénu, používal jeskyně buď jako svého obydlí, nebo byla jeskyně pro něho rituálním místem, o čemž by svědčilo veliké množství zde nalezených lidských kostí, z nichž některé nesou znaky možného kanibalizmu a rituálních obětí. Tyto domněnky jsou i dnes předmětem vědeckých diskusí.
TAdy má jít druhá polovina s „more“…..
Bylo tu nalezeno 876 lidských kostí, zčásti jejich úlomků, avšak ani jedna úplná kostra, ani úplná lebka. Kosti pocházejí z jedinců ve stáří 2 až 40 let. Jsou stále objektem zkoumání a živých vědeckých debat, kulatých stolů a odborných setkání.

Kromě lidských kostí našlo se na Hušnjakovu velké množství zvířecích pozůstatků, např. kostí nebo zubů jeskynních medvědů, vlků, losů, nosorožců a dalších zvířat. Významné jsou i nálezy kamenných nástrojů, z nichž mnohé pocházejí z ještě starších období než nálezy neandrtálského člověka.

Naleziště Hušnjakovo je upraveno jako archeologický park, který je pro větší názornost oživen maketami neandrtálského člověka a tehdejších zvířat.

Značná část zdejších nálezů se nachází Muzeu evoluce a naleziště pračlověka „Hušnjakovo“ (Muzej evolucije i nalazište pračovjeka „Hušnjakovo“) v Krapině. Jejich další část je uložena v záhřebském Přírodovědném muzeu (Prirodoslovni muzej Zagreb).

O neandertálském člověku z Hušnjakova byla napsána a vydána řada vědeckých prací. Autorem prvních byl jeho objevitel, profesor Dragutin Gorjanović Kramberger; jeho díla byla velkým přínosem evropské i světové vědě. Autorem těch nejnovějších je současný významný chorvatský paleontolog Jakov Radovšić, který je kurátorem Muzea evoluce v Krapině.

Otevírací doba muzea:
V létě (od 1. dubna do 30. září): 9 – 17 hod.
V zimě (od 1 října do 31. března): 9 – 15 hod., v pondělí je zavřeno.

Vstupné:
Děti, studenti a důchodci: 10 kun.
Dospělí: 20 kun.

Comments are closed.