StatPress

Celkem:5481
Počet návštěv dnes: 77
Online:0

Mimořádná výstava "Stećci" v Záhřebu

Začátkem září byla v jedné z nejvýznamnějších chorvatských výstavních síní, v 200708270816_zagreb.jpgzáhřebské galerii Klovićevi dvori
v historickém centru hlavního města Chorvatské republiky, otevřena
velmi pozoruhodná výstava. Prvně vůbec byly mimo místa, kde se od svého
vzniku nacházejí, vystaveny monumentální středověké artefakty tzv. stećci (singulár: stećak).
Jsou to obrovské kamenné kolosy, kvádry, dosahující hmotnosti několika
tun, náhrobní kameny, které se nevyskytují nikde jinde v Evropě, než na
území Chorvatska (tam je jich dosud 4450), v Bosně a Hercegovině (tam
je jich nejvíc – 60000), v Černé Hoře (3050 a v Srbsku (2270). Může
jich však být ještě značně větší počet, protože některé se mohou
nacházely v nepřístupném terénu nebo nebyly do sčítání zahrnuty.

Odkud se v tomto jihozápadním koutě Evropy vzaly tyto obrovské
kamenné kvádry, opracované a většinou zdobené reliéfy, které patří k
vrcholný projevům tvůrčího ducha a estetické kreace zdejšího
obyvatelstva?

Toto umění stećků se vyvíjelo od konce 12. století do 16. století,
kdy téměř naráz prakticky vymizelo a nahradily je islámské náhrobky – nišani. Lid stećky nazývá bogomilské náhrobky, mramory, řecké náhrobky, náhrobky obrů aj.

Původ stećků není dosud jednoznačně vědecky vysvětlen. Část
odborníků zastává původní tzv. náboženskou teorii, podle níž jsou
stećci náhrobními kameny příslušníků středověké autonomní tzv. bosenské
církve, tzv. bogomilů, která byla ve středověku pokládána za kacířskou
(vyskytovaly se v ní výrazné prvky zoroastrismu) a jako taková
pronásledovaná. Podle druhé teorie jsou stećci vázány na zdejší
zvláštní etnikum, tzv. Vlahy. S tímto tvrzením se ztotožňuje hlavně
mladší vědecká generace. Někdy se uvádí, že stećci mohou být jak
bogomilské, tak vlašské.

Comments are closed.