StatPress

Celkem:5320
Počet návštěv dnes: 89
Online:0

Krapina – Otevření Muzea krapinských neandrtálců

Po 11 letech budování své dveře návštěvníkům nedávno otevřelo Muzeum krapinských neandrtálců u Krapiny, města v chorvatském Záhoří. Jedná se nové, multimediální a technologicky výborně vybavené muzeum, které velkolepé krapinské naleziště, nejbohatší a nejrozmanitější na světě, zapíše na evropskou mapu senzací.

Krapinské neandrtálce, respektive kosti více než 80 neandrtálců různého věku, nalezl roku 1899 Dragutin Gorjanović Kramberger, slavný chorvatský paleontolog, geolog a univerzitní profesor, který na pozvání místního učitele Josipa Rehoriće přijel na Hušnjakovo brdo. Během šesti let vykopávek odhalil Kramberger kolem 3000 paleontologických pozůstatků neandrtálců a živočichů, což je největší taková sbírka ve světě. Ale teprve v polovině 90. let minulého století odhalili vědci z McMaster univerzity v Hamiltonu v Kanadě s pomocí Spin Resonance metody (ESR) a analýzy zubní skloviny nosorožce, že krapinští neandrtálci pocházejí z poslední velké doby ledové, tedy že jsou staří 130 tisíc let.

Muzeum svým multimediálním obsahem vrací návštěvníky do doby neandrtálců a návštěvníci se stávají účastníky evolučního procesu. Vracejí se do daleké minulosti před 130 tisíci lety a pozorují virtuální skutečnost krapinských předků.

Výstavní prostor muzea se nachází mezi dvěma kopci ? Hušnjakovem a Josipovacem, má 1200 metrů čtverečních a je rozdělený do dvou pater.

Neandrtálci žili v tzv. polojeskyních, vodou vyhloubených jámách v kolmých, holých skálách většinou bez rostlinstva, které byly chráněné ze tří stran. Otvor byl pouze z přední strany, což jim umožňovalo kontrolovat příchod nepřátel. Také muzejní budova je téměř neviditelná a podobá se ?betonové polojeskyni? zasypané pískem. Vchod do muzea je harmonicky zakomponován do krajiny a tak se zdá, jako by návštěvník vešel do jeskyně a stal se jejím obyvatelem.

Atrium muzea bylo navrženo jako stylizované obydlí neandrtálců, a skleněná stěna jako velké plátno, na kterém se stále promítá 16minutový film o životě krapinských neandrtálců.

Výstavní expozice se nezabývá pouze nalezištěm a artefakty, nýbrž i historií jejich odhalování, širším vědeckým kontextem a mnohem širším časovým rozsahem, různými výklady a teoriemi.

V jednom ze sálů je postavena věrná rekonstrukce naleziště pralidí na Hušnjakovu. Jsou zde vystaveny nejdůležitější kopie nálezů, od lebek a čelistí pralidí po kosti jeskynního medvěda, nosorožce, bobra a jelena. V dalším sálu je znázorněn vznik světa od Velkého třesku a vznik Země po objevení pralidí a dnešního člověka. Autoři přechod do prvního patra využili tak, že prostor a stoupání tvoří podivuhodnou virtuální skutečnost. Vstupem do dvojité stoupavé spirály se návštěvník stává svědkem kosmické, chemické a organické evoluce Země.

Nejimpresivnější částí muzea je ohromné dioráma s 19 postavami, které kompletně rekonstruuje a znázorňuje život neandrtálců. Tento segment představuje úvod do výkladu o vývoji neandrtálců, jejich duchovním životě, morfologii, kultuře a prostředí. Autorkou soch je francouzská sochařka Elisabeth Daynes, nejlepší světová expertka na hyperrealistické dermoplastické skulptury.

Muzeum také přináší příběh o vzniku světa, historii země a prvních organizmech, a každý návštěvník může vidět vývoj života od prvních hominidů po krapinského neandrtálce. Zpracován byl též vznik světa, historie Země, první organizmy atd.

Prohlídka muzea končí v sále, který znázorňuje kulturní evoluci lidského rodu po neandrtálcích.

Autory koncepce muzea jsou Jakov Radovčić, zkušený paleontolog a vedoucí Sbírky krapinského pračlověka v Chorvatském přírodovědném muzeu v Záhřebu, který 40 let zkoumá krapinské neandrtálce, známý chorvatský architekt Željko Kovačić, a na expozici pracovali muzeologové z osmi států od USA po Izrael.

Neandrtálci jsou magickým a mystickým pojmem evropského pračlověka, jedním z mnoha tajemství našich prvopočátků. Kdo byli lidé staří 30 až téměř 300 tisíc let? Jak je objevovala a vykládala věda 19. století a co na počátku našeho třetího tisíciletí víme o lidech z doby kamenné, kteří tu lovili nosorožce před 125 tisíci lety? Kde je pozice neandrtálců na genealogickém stromě života? Pokud chcete odpovědi na tyto otázky, přijďte do Muzea krapinských neandrtálců v Krapině, v Chorvatsku!

Comments are closed.