<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Magazín Chorvatsko</title>
	<atom:link href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz</link>
	<description>...on-line magazín o Chorvatsku</description>
	<lastBuildDate>Mon, 08 Mar 2010 21:29:00 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.9.1</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Otevřeno nové turistické informační středisko na záhřebském letišti Pleso</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/otevreno-nove-turisticke-informacni-stredisko-na-zahrebskem-letisti-pleso/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/otevreno-nove-turisticke-informacni-stredisko-na-zahrebskem-letisti-pleso/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 08 Mar 2010 21:29:00 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=999</guid>
		<description><![CDATA[<p>Začátkem letošního února bylo na letišti Pleso v Záhřebu otevřeno nové Turistické a informační středisko (Turističko-informativni centar &#8211; TIC). Zájemci v něm mohou získat informace o ubytování, o celkové nabídce a  událostech v Záhřebu. Kvalitní a profesionální informace tu poskytují zvlášť  vyškolení informátoři, kteří hovoří nejméně třemi jazyky.</p>
<p>Záhřeb tak má nyní dvě stálá [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Začátkem letošního února bylo na letišti Pleso v Záhřebu otevřeno nové Turistické a informační středisko (<em>Turističko-informativni centar</em> &#8211; TIC). Zájemci v něm mohou získat informace o ubytování, o celkové nabídce a  událostech v Záhřebu. Kvalitní a profesionální informace tu poskytují zvlášť  vyškolení informátoři, kteří hovoří nejméně třemi jazyky.</p>
<p>Záhřeb tak má nyní dvě stálá Turistická informační střediska ? to  druhé je na hlavním záhřebském náměstí (<em>Trg bana Jelačića</em>). V sezóně se  otevírá ještě další, a to sezónní středisko na hlavním záhřebském vlakovém nádraží.  Podle plánu Turistického sdružení města Záhřebu má být v sezóně otevřeno ještě  několik menších informačních středisek, z nichž jedno má být umístěno na  záhřebském autobusovém nádraží a několik dalších na hraničních přechodech.<span id="more-999"></span></p>
<p>Tímto způsobem mohou informace o turistických a ubytovacích  možnostech v Záhřebu a městské nabídce získat všichni turisté, kteří do hlavního  města přijíždějí veřejnou dopravou, a ti, kdo přijíždějí do Záhřebu  individuálně, podle vlastního aranžmánu, se mohou informovat v centrálním Turistickém informačním středisku na náměstí Bána Jelačiće.</p>
<p>Informace:<br />
Turistické sdružení města Záhřebu <em><br />
</em></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/otevreno-nove-turisticke-informacni-stredisko-na-zahrebskem-letisti-pleso/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Ceny pohonných hmot v Chorvatsku k 25.2.2010</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ceny-pohonnych-hmot-v-chorvatsku-k-25-2-2010/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ceny-pohonnych-hmot-v-chorvatsku-k-25-2-2010/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 25 Feb 2010 21:15:33 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuálně]]></category>
		<category><![CDATA[Ceny paliva]]></category>
		<category><![CDATA[Doprava]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=996</guid>
		<description><![CDATA[<p>Nová sezóna se blíží a proto vám přinášíme první pohled na cenypohonných hmot v Chorvatsku. Ceny nafty a benzínu jsou uvedeny v Kunách za litr. Aktuální cena je platná k 25.2.2010.</p>



Název


 
<p>Palivo


(HRK/lit)




INA Super 95


BMB 95


7,84 




INA Eurosuper 95


BMB EURO 95

7,94



INA Super plus 98


BMB 98


8,01




INA Diesel


DG


7,22




INA Eurodiesel


DG EURO


7,35




INA Dizel Blue


DG PLAVI


4,19




INA Auto Gas


INA UNP A


4,76









]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Nová sezóna se blíží a proto vám přinášíme první pohled na cenypohonných hmot v Chorvatsku. Ceny nafty a benzínu jsou uvedeny v Kunách za litr. Aktuální cena je platná k 25.2.2010.</p>
<table border="0" cellspacing="1" cellpadding="5">
<tbody>
<tr>
<td width="187" valign="top"><strong>Název<br />
</strong></td>
<td width="167" valign="top">
<div><strong><strong> </strong></strong></div>
<p><strong>Palivo<br />
</strong></td>
<td width="73" valign="top">
<div><strong>(HRK/lit)</strong></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="187" valign="top">
<div>INA Super 95</div>
</td>
<td width="167" valign="top">
<div><strong><strong>BMB 95</strong></strong></div>
</td>
<td width="73" valign="top">
<div><strong><strong>7,84 </strong></strong></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="187" valign="top">
<div>INA Eurosuper 95</div>
</td>
<td width="167" valign="top">
<div><strong>BMB EURO 95</strong></div>
</td>
<td width="73" valign="top"><strong>7,94</strong></td>
</tr>
<tr>
<td width="187" valign="top">
<div>INA Super plus 98</div>
</td>
<td width="167" valign="top">
<div><strong>BMB 98</strong></div>
</td>
<td width="73" valign="top">
<div><strong>8,01</strong></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="187" valign="top">
<div>INA Diesel</div>
</td>
<td width="167" valign="top">
<div><strong>DG</strong></div>
</td>
<td width="73" valign="top">
<div><strong>7,22</strong></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="187" valign="top">
<div>INA Eurodiesel</div>
</td>
<td width="167" valign="top">
<div><strong>DG EURO</strong></div>
</td>
<td width="73" valign="top">
<div><strong>7,35</strong></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="187" valign="top">
<div>INA Dizel Blue</div>
</td>
<td width="167" valign="top">
<div><strong>DG PLAVI</strong></div>
</td>
<td width="73" valign="top">
<div><strong>4,19</strong></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="187" valign="top">
<div>INA Auto Gas</div>
</td>
<td width="167" valign="top">
<div><strong>INA UNP A</strong></div>
</td>
<td width="73" valign="top">
<div><strong>4,76</strong></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="187" valign="top"></td>
<td width="167" valign="top"></td>
<td width="73" valign="top"></td>
</tr>
</tbody>
</table>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ceny-pohonnych-hmot-v-chorvatsku-k-25-2-2010/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Ostrov Prvić</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ostrov-prvic/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ostrov-prvic/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 20 Feb 2010 21:22:41 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=990</guid>
		<description><![CDATA[<p>Projekty obnovy vyhlídek a výstavby Kulturního domu a Memoriálního centra Fausta Vrančiće, ve kterém budou představeny repliky skoro všech významných vynálezů tohoto známého obyvatele Šibeníku, by měly popularizovat Prvić jako turistickou destinaci. Mimo uvedených projektů bude v propagaci ostrovní turistiky hrát velkou roli i obnova zanedbaných vinic, olivovníků a ploch porostlých aromatickými rostlinami,  revitalizace ostrovních obcí [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/Prvic.jpg"><img class="alignleft size-thumbnail wp-image-991" title="Prvic" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/Prvic-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a>Projekty obnovy vyhlídek a výstavby Kulturního domu a Memoriálního centra Fausta Vrančiće, ve kterém budou představeny repliky skoro všech významných vynálezů tohoto známého obyvatele Šibeníku, by měly popularizovat Prvić jako turistickou destinaci. Mimo uvedených projektů bude v propagaci ostrovní turistiky hrát velkou roli i obnova zanedbaných vinic, olivovníků a ploch porostlých aromatickými rostlinami,  revitalizace ostrovních obcí a návrat kvalitního života do rurálních prostor se zachováním a obnovou původního prostředí a tradičního dědictví.</p>
<p>Četné prvićské vyhlídky jsou spojeny cestami a perfektními cyklostezkami pro horská kola, které se proplétají po celém ostrově a skýtají krásný zážitek z pobytu v přírodě a výhled na blízký archipelag. Mimo již známý Burtiž, regatu starých tradičních lodí s latinskými plachtami, nabídnou upravené vyhlídky nové zkušenosti.</p>
<p>Velikou roli v propagaci Prviće by mělo mít i Memoriální centrum s vynálezy Fausta Vrančiće v obci Prvić Luka. Centrum je v těsné blízkosti farního kostela, kde je hrob tohoto velkého vynálezce, který po dobu svého života často pobýval ve svém letním sídle na Prvići. Výstavba tohoto reprezentativního objektu se momentálně nachází v závěrečné fázi.</p>
<p><span id="more-990"></span>Představitel renesance, polyhistorik, spisovatel, lexikograf a vynálezce Faust Vrančić žil na přelomu 16. a 17. století a mezi jeho nejznámější vynálezy patří i padák. Prvotní idea seskoku člověka na padáku pochází od Leonarda da Vinciho, ale až do roku 1595 nezaznamenala velký zájem. Tehdy vypracoval Vrančić skicu člověka, který na padáku skáče z věže. Přestože padák má velmi hrubý čtvercový tvar, všechny základní části padáku Vrančić zaznamenal ? je zde kopule, nosné provazy a upínací systém. Záznamy říkají, že se seskok opravdu uskutečnil. Samotná událost byla zaznamenána až 30 let poté v knize anglického biskupa Johna Wilkinse, tajemníka Royal Society v Londýně. Vrančić je i autorem prvního tištěného chorvatského slovníku.</p>
<p>Ostrov Prvić, pokrytý středozemním nízkým porostem, vinicemi a olivovníky a s překrásnými zátokami je součástí šibenického archipelagu v blízkosti vodice. Na ostrově o rozloze 2,4 kilometrů čtverečních jsou pouze dvě obce ? Prvić Luka a Šepurine, ve kterých žije zhruba 400 obyvatel. Jméno Prvić pochází z faktu, že je ostrov nejblíže, respektive první od pobřeží, od kterého je vzdálen zhruba 1000 metrů. Jméno ostrova se poprvé zmiňuje v 11. století. Stejně jako na ostatních ostrovech šibenického archipelagu i zde historie zanechala stopy ve formě kulturně ? historických památek. Různé barokní oltáře, ranně ? křesťanské úlomky s vyobrazením kříže, kostel Sv. Marie s klášterem a další památky svědčí o bohatém dědictví tohoto malého ostrova, který již dlouho láká návštěvníky svými plážemi, čistým mořem a starými kamennými domy, které z ostrova vytváří ideální destinaci pro všechny, kteří si přejí užít dovolenou v pravém středozemním ambientu.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ostrov-prvic/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Krapje vesnice plná památek</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/krapje-vesnice-plna-pamatek/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/krapje-vesnice-plna-pamatek/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 14 Feb 2010 21:14:15 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=985</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Lonjsko pole</p>
<p>V Lonjském poli, jednom z největších záplavových území této části Evropy, které oplývá bohatou florou a faunou, se ukrývá perla architektury ? posavská vesnice Krapje. Vesnice leží na levém břehu řeky Sávy nedaleko Jasenovce a milovníkům kulturního dědictví nabízí nekonečné možnosti zážitku z tradiční architektury typické pro střední Posáví. V září roku 1995 byla Krapje vyhlášena [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_901" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/07/lonjskopole.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-901" title="Lonjsko Pole" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/07/lonjskopole-150x120.jpg" alt="Lonjsko Pole" width="150" height="120" /></a><p class="wp-caption-text">Lonjsko pole</p></div>
<p>V Lonjském poli, jednom z největších záplavových území této části Evropy, které oplývá bohatou florou a faunou, se ukrývá perla architektury ? posavská vesnice Krapje. Vesnice leží na levém břehu řeky Sávy nedaleko Jasenovce a milovníkům kulturního dědictví nabízí nekonečné možnosti zážitku z tradiční architektury typické pro střední Posáví. V září roku 1995 byla Krapje vyhlášena Vesnicí architektonického dědictví. Tehdy byla vesnice oceněna i jako evropská památka kategorie A.</p>
<p>Krapje leží v kraji výjimečně bohatém na zvěř a ryby, díky čemuž dostalo i svůj název (<em>krap</em> je jedním z názvů pro kapra). Vesnici lemuje řeka Sáva a řady domů, z nichž jsou některé staré až 200 let a okouzlí návštěvníky svou malebností a ekologickou zachovalostí, jelikož se v bližším okolí nenachází žádné průmyslové objekty ani dopravní tepny. Tradiční posávské domy jsou stavěny skládáním dubových fošen navzájem spojených klíny a představuje vrchol lidové dřevěné architektury.</p>
<p><span id="more-985"></span>Kvůli záplavám byly domy původně stavěny na dřevěných nebo kamenných sloupech, které byly později nahrazeny cihlovými základy. Původní střešní krytiny z došků a šindelů byly v průběhu 20. století nahrazeny taškami. Malebnost domů zvýrazňují krytá vnější schodiště, stará zápraží, ochranné stříšky a bohatě zdobené detaily plotů a sloupků, vyřezávané okenní rámy a trámy, ploty a sloupy dřevěných budov. Dřevěné domy jsou nejčastěji orientovány užším průčelím k cestě a ve dvorech se nachází různé hospodářské stavby ? stáje, seníky, sklady, prasečince, kurníky atd. Turistické možnosti vesnice rozpoznali i místní obyvatelé a tak turistům nabízí uvolnění a zážitky v autochtonním prostředí jako turistickou atrakci. Mezi ně patří i rodina Palaić, na jejichž statku se nachází zdejší muzeum, Etno dům z roku 1912 dochovaný v původním tvaru i s původními tradičními předměty. U vjezdu do vesnice najdou návštěvníci informační a naučné centrum, ve kterém pracovníci Parku přírody seznámí návštěvníky s bohatým kulturním dědictvím i historií zdejšího kraje.</p>
<p>Krapje nenabízí pouze zážitek dřevěných domů a seznámení s folklórem a tradičním stavitelstvím Posáví. Nedaleko vesnice se nachází staré rameno řeky Sávy Krapje ? đol, které bylo v roce 1963 vyhlášeno za první chorvatskou ornitologickou rezervaci. Rezervace je známá jako místo hnízdění bažinatých ptáků jako jsou kolpíci a šedí čápi.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/krapje-vesnice-plna-pamatek/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Nejmenší město na světě Hum</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nejmensi-mesto-na-svete-hum/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nejmensi-mesto-na-svete-hum/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 10 Feb 2010 21:09:08 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=981</guid>
		<description><![CDATA[<p>Hum je se svými 17 obyvateli podle Guinessovy knihy rekordů nejmenší město na světě. Nejmenší město světa leží v samém srdci Istrie a patří do buzetské obce. Od obce Buzetu je Hum vzdálen 14 kilometrů. Hum je přístupný automobilem a výletním autobusem a četní turisté jej navštěvují i pěšky, aby si lépe prohlédli jeho zajímavosti a [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/hum.jpg"><img class="alignleft size-thumbnail wp-image-982" title="Hum" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/hum-150x150.jpg" alt="Hum" width="150" height="150" /></a>Hum je se svými 17 obyvateli podle Guinessovy knihy rekordů nejmenší město na světě. Nejmenší město světa leží v samém srdci Istrie a patří do buzetské obce. Od obce Buzetu je Hum vzdálen 14 kilometrů. Hum je přístupný automobilem a výletním autobusem a četní turisté jej navštěvují i pěšky, aby si lépe prohlédli jeho zajímavosti a vychutnali si krásy zdejší krajiny. Nejzajímavější cesta je určitě skrz takzvanou Alej hlaholitů, respektive cestu mezi Ročou a Humem. Podél této cesty jsou v polích velké kamenné památníky, z nichž každý představuje jedno písmeno hlaholice. Cesta začíná Sloupem čakavského Saboru (<em>parlamentu</em>), který byl instalován v roce 1977, a končí městskou branou v Humu. V minulosti byl Hum významným centrem hlaholitů ? od 11. století nadále. Hlaholice se zde používala i na začátku 20. století a v současnosti jí můžete nalézt na hlaholitských památkách i na moderních památnících.</p>
<p>Svůj současný vzhled získal již ve středověku, respektive v 11. století. V té době byl na rozvalinách starého opevnění postaven Humský ?kaštel?(<em>hrad, pevnost</em>) a vedle něj první řada domů budoucího města. V té době byla Istrie součástí francké říše. Markrabě Ulrich I. v pohraničních částech svého císařství obnovoval a stavěl řadu pevností, mezi něž patřil i Hum. V roce 1102 předal Ulrych II. Hum a některé další pevnosti akvilejskému patriarchovi. V darovací listině se zmiňuje ?castrum Cholm? (podle starého chorvatského tvaru Hlm), což je první psaná zmínka o Humu v jeho dlouhé historii. Tímto v podstatě dějiny Humu začínají. Až do 17. století se Hum vždy zmiňuje jako ?castrum?, což znamená pevnost. V současnosti se jedná o město ? památku a je jedním z mála příkladů urbánního rozvoje uvnitř středověkých hradeb. Od jeho vzniku až do současnosti se vně hradeb stavělo minimálně a sídlo tak zůstalo uvnitř hranic určených již v raném středověku.</p>
<p><span id="more-981"></span>V Humu mohou návštěvníci spatřit i fresky namalované v druhé polovině 12. století, kdy město patřilo akvilejskému patriarchovi, který si pravděpodobně fresky objednal. Autor fresek je neznámý, ale jeho dílo svědčí o tom, že se jednalo o výborného znalce fresek a umělce s velkým talentem. Humské fresky jsou jedinečné umělecké dílo, které není možné porovnávat s ničím podobným na Istrii ani v širším okolí. Fresky byly namalovány v duchu románského Západu a zároveň pod vlivem byzantského malířství. V románské kapli Sv. Jerolima (<em>Jeroným</em>) na humském hřbitově jsou částečně dochovány vysoce kvalitní nástěnné malby.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nejmensi-mesto-na-svete-hum/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Chorvatské majáky</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatske-majaky/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatske-majaky/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 08 Feb 2010 20:53:15 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=977</guid>
		<description><![CDATA[<p>V jaderském souostroví, které je složeno z 1244 ostrovů, ostrůvků a útesů bylo na začátku 19. století postaveno na 48 majáků. Spolu s majáky byly na pustých místech uprostřed širého moře stavěny i domy, ve kterých bydleli správci majáků spolu se svými rodinami.</p>
<p>V současnosti jsou některé z majáků obnoveny a celkem 11 majáků je uzpůsobeno pro pobyt [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/majak.jpg"><img class="alignleft size-thumbnail wp-image-978" title="majak" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/majak-150x150.jpg" alt="majak" width="150" height="150" /></a>V jaderském souostroví, které je složeno z 1244 ostrovů, ostrůvků a útesů bylo na začátku 19. století postaveno na 48 majáků. Spolu s majáky byly na pustých místech uprostřed širého moře stavěny i domy, ve kterých bydleli správci majáků spolu se svými rodinami.</p>
<p>V současnosti jsou některé z majáků obnoveny a celkem 11 majáků je uzpůsobeno pro pobyt hostí, kteří nechtějí svou dovolenou trávit na přecpaných plážích a na majácích vyhledávají intimní atmosféru. Pobývat někde na opuštěném místě, daleko od rychlého rytmu každodenního života, je snem skoro každého podnikatele. Pobyt v apartmánech na majácích zároveň nabízí dobrodružství robinzonské turistiky.</p>
<p>Za jeden z nejhezčích majáků na Jadranu je považován Veli rat umístěn v bujné středomořské vegetaci nad bílou oblázkovou pláží a křišťálově čistým mořem na ostrově Dugi otok (<em>doslovný překlad Dlouhý ostrov</em>). Pravděpodobně díky fantastickému výhledu, který se skýtá ze 40 metrů vysoké věže majáku, získal maják přísudek dalmatské brány do širého moře. Veli rat spolu s majáky Savudrija, Rt Zub a Struga je možné navštívit i v zimě, jelikož jsou tyto vybaveny i topením.</p>
<p>Maják byl postaven roku 1849 na západním cípu ostrova Dugi otok, 35 kilometrů západně od Zadaru. Tři kilometry od majáku leží vesnice Veli rat, Verunić a Polje a do trajektového přístavu Brbinj je to dvacet kilometrů. Na majáku jsou k dispozici čtyřlůžkový a třílůžkový apartmán a tyto jsou dostupné autem. Díky silničnímu spojení s vesnicemi na ostrově je možné zajistit denní zásobování potravinami. Jestliže budete chtít navštívit i blízký Park přírody Telašćica a Národní park Kornaty, můžete tak učinit z vesnice Sali na druhém konci ostrova.</p>
<p><span id="more-977"></span>Uprostřed jižní strany ostrova Lastovo u vjezdu do zátoky Skrivena luka je mys Struga, na kterém byl v roce 1839 postaven stejnojmenný maják. V současnosti je ubytovací kapacita majáku 15 osob. Ostrov Lastovo je velmi řídce osídlen a je vzdálen 55 námořních mil od Splitu a od Dubrovníku. Archipelag Lastova čítá přes čtyřicet ostrovů, ostrůvků a útesů. Maják se nachází v nadmořské výšce 70 metrů na samotném kraji strmé skály, ze které je překrásný výhled na širé moře. Nádherné výhledy a jednoduchý přístup přes borový les ze severní strany majáku jej činí velmi atraktivním pro turisty.</p>
<p>Ostrov Sušac leží mimo plavební trasy a je vzdálen 23 námořních mil jižně od ostrova Hvar a 13 námořních mil západně od ostrova Lastovo. Kolem ostrova je pouze širé moře, které vytváří pocit oddělení od okolního světa. Tento pocit je ještě výraznější na ostrově Palagruža, ze kterého je někdy vidět až na italské pobřeží. Pohled na Sušac z dálky klame, jelikož vypadá, jako by se jednalo o ostrovy dva.</p>
<p>Maják Sušac byl postaven v roce 1878 na nejvyšší jižní části ostrova, který je velmi strmý a skály padají hluboko do průzračného moře. Po větru ?bura?, který pročistí moře, je zde vidět až třicet metrů do hloubky. Jihovýchodní strana ostrova mírně klesá směrem k moři a je zde velký počet krásných zátok a vycházkových stezek. Samotná budova postavena z kamene a skýtá dva čtyřlůžkové apartmány.</p>
<p>Maják Palagruža byl postaven roku 1875 na stejnojmenném ostrově, který se nachází uprostřed Jadranu mezi chorvatským a italským pobřežím. Ostrov leží 68 námořních mil jižně od Splitu a 26 námořních mil jižně od ostrova Lastovo. Jedná se o nejvzdálenější chorvatský ostrov, výjimečně krásný, s bohatou historií. Budova majáku je uprostřed ostrova ve výšce 90 metrů a tak se tento objekt nedoporučuje starším osobám, nebo osobám, jejichž zdravotní stav není dobrý. Prostorná budova nabízí k ubytování dva čtyřlůžkové apartmány. Moře kolem ostrova Palagruža je nejbohatší rybolovné území na Jadranu, ale individuální potápění kolem ostrova je zakázáno.</p>
<p>Maják Porer byl postaven roku 1833 na stejnojmenném ostrůvku jihozápadně od jižního mysu Istrie. Ostrov je v podstatě útes široký 80 metrů a je vzdálen 2,5 kilometrů od pevniny a obce Premantura. Věž majáku je vysoká 35 metrů a je umístěna uprostřed kamenné budovy majáku. Odtud se do všech čtyř stran šíří obytný a hospodářský prostor majáku. V blízkosti majáku jsou k vidění a návštěvě hezké zátoky a ostrůvky. Kamenná budova majáku je přízemní objekt s vybetonovaným dvorem a k ubytování se nabízí dva čtyřlůžkové apartmány.</p>
<p>Maják Sveti Ivan (<em>Sv. Jan</em>) byl postaven v roce 1853 a nachází se na nejvzdálenějším ostrůvku archipelagu před městečkem Rovinj. Ostrov je holý útes s relativně mírným břehem a mělkým mořem a tak je vhodným cílem pro moderní Robinzony s malými dětmi. Věž majáku skýtá překrásný výhled a je vysoká 23 metrů. V samotné budově majáku se k ubytování nabízí dva čtyřlůžkové apartmány.</p>
<p>Maják Sveti Petar byl postaven na stejnojmenném poloostrově v roce 1884, na vjezdu do Makarske, v blízkosti jedné z nejhezčích jaderských pláží. Maják je od centra Makarske vzdálen dvacet minut chůze. Vzdálenost z letiště Split je 85 kilometrů. Kamenná budova majáku je přízemní a k ubytování skýtá jeden pětilůžkový apartmán. Prostor majáku v letní sezóně často navštěvují turisté z Makarske a tak maják v sezóně není místem, které skýtá úplný klid a soukromí. Maják je součástí promenády a tak jsou zde návštěvy cizích osob velmi časté.</p>
<p>Ostrůvek Prišnjak je vzdálen necelých tři sta metrů od západního břehu ostrova Murter. V roce 1886 zde byl postaven maják, aby umožnil lepší orientaci kapitánům, kteří z jihu a západu připlouvají do murterského archipelagu. Zdejší moře je velmi bohaté na ryby a budova majáku je vzdálena od moře pouhých 15 metrů. Prišnjak, který je rozsekaný zídkami stavěnými ?nasucho? a občasnými borovými háji, platí za nejhezčí z řady murterských ostrovů. Na majáku je jeden prostorný apartmán s velkou kamennou terasou. Maják je obklopen borovým lesem a je vhodný pro sportovně založené návštěvníky. Pobyt na Prišnjaku je zajímavý jak na jaře, kdy je ideální čas pro podvodní rybolov, tak i v létě, kdy si návštěvníci vychutnají teplé moře a hvězdné noci. Na podzim láká nejkrásnější západ slunce nad souostrovím Kornaty. V blízkosti je celá řada menších ostrůvků a Národní park Kornaty  je odsud vzdálen pouhých 6 námořních mil.</p>
<p>Maják Savudrija byl postaven roku 1818 a jedná se o nejstarší maják na Jadranu. Dále je to i nejseverněji položený chorvatský maják, v jehož těsné blízkosti je hranice se Slovinskem a do italského Terstu je to odsud pouhých 56 kilometrů. Nejbližší turistické centrum je ?tenisový? Umag, vzdálen od Savudrije pouhých 9 kilometrů. Maják je velmi dobře spojen s okolím, jeho věž je vysoká 36 metrů a hostům je zde k dispozici jeden čtyřlůžkový apartmán. Moře je od majáku vzdáleno pouhých 30 metrů a v těsné blízkosti jsou i různé restaurace.</p>
<p>Maják Rt Zub pochází z roku 1872 a nachází se na poloostrově Lanterna. Do Poreče jedním směrem a do Novigradu na opačnou stranu je to 13 kilometrů. Samotný poloostrov Lanterna je umístěn mezi dvěma zálivy ? Tarska a Lunga. Oba zálivy jsou známé díky oblázkovým plážím, které jsou vhodné zejména pro děti. Budova majáku, vzdálená pouhých 10 metrů od moře, je kamenná a je obrostlá bujnou vegetací. K ubytování se nabízí jeden apartmán pro 6 osob. Budova sestává z přízemí a prvního patra a je obklopena ohrazeným dvorem. Blízkost Poreče, známého kulturního centra (Eufraziova bazilika je zapsána na  seznam světového kulturního dědictví UNESCO) a Novigradu s širokou sportovně ? rekreační nabídkou a marinou, poskytnou návštěvníkům dostatek různých aktivit i velký výběr restaurací a míst pro trávení letních večerů.</p>
<p>Tento maják je jedinečný, jelikož je lehce přístupný všemi dopravními prostředky a zároveň návštěvníkům nabízí klid a je tak vhodný pro pobyt rodin s malými dětmi.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatske-majaky/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Cres &#8211; Největší jadranský ostrov</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/cres-%e2%80%93-nejvetsi-jadransky-ostrov/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/cres-%e2%80%93-nejvetsi-jadransky-ostrov/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 04 Feb 2010 20:45:25 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=972</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Cres</p>
<p>Ostrov Cres je největší jadranský ostrov, který se nalézá v severní části Kvarnerského zálivu. Na jihu v obci Osor je pohyblivým mostem spojen s ostrovem Lošinj. Pobřeží ostrova dlouhého 66 kilometrů je velmi členité a v jižní a západní části oplývá četnými zátokami a oblázkovými plážemi. Severní a východní stranu naopak lemují strmé skály. Zvláštností ostrova je sladkovodní [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_973" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/Cres.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-973" title="Cres" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/Cres-150x150.jpg" alt="Cres" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Cres</p></div>
<p>Ostrov Cres je největší jadranský ostrov, který se nalézá v severní části Kvarnerského zálivu. Na jihu v obci Osor je pohyblivým mostem spojen s ostrovem Lošinj. Pobřeží ostrova dlouhého 66 kilometrů je velmi členité a v jižní a západní části oplývá četnými zátokami a oblázkovými plážemi. Severní a východní stranu naopak lemují strmé skály. Zvláštností ostrova je sladkovodní Vranské jezero, jehož hladina je nad úrovní mořské hladiny a dno je naopak 74 metrů pod úrovní hladiny moře. Jezerní voda je kvalitní a je vhodná k pití ? svou kvalitou patří mezi nejčistší v Evropě a tak je volný přístup k jezeru omezen.</p>
<p>Severní strana ostrova je obrostlá dubovými, kaštanovými, habrovými a jilmovými lesy. Střední a jižní část ostrova je pokrytá pastvinami a nízkým středomořským porostem. Výzkumem bylo na ostrově potvrzeno1100 rostlinných druhů, z nichž 939 jsou autochtonní.         Prostředí ostrova je obzvlášť příjemné na jaře, kdy se příroda probouzí a ve vzduchu jsou cítit vůně aromatických léčivých rostlin.</p>
<p>Jedním z nejlepších důkazů o čistotě moře kolem Cresu jsou hejna delfínů. Předpokládá se, že ve zdejším akvatoriu žije 100 až 150 těchto savců.</p>
<p>Ve strmých a nepřístupných částech pobřeží, které jsou vyhlášeny za ornitologický park přírody, se zdržuje dnes již velmi vzácný druh ? sup bělohlavý.</p>
<p>Antický název pro Cres a Lošinj je Apsyrtides Nesoi nebo Osorské ostrovy, jelikož se před vyhloubením kanálu v Osoru v podstatě jednalo o jeden ostrov.</p>
<p><span id="more-972"></span>Město Cres je opevněné městečko, které vzniklo na západním břehu ostrova pod východním hřbetem. V těchto místech byla i prehistorická ?gradina? (sídlo, opevnění) a antická pevnost (Crexa, Crepsa). Cres je obydlen již od prehistorických dob, o čemž vypovídají ?gradiny? z té doby. Hlavní rozvoj pak Cres zažil ve středověku. Jedna z nejvýznamnějších kulturně ? historických památek ve městě je palác rodiny Petris (Petrić) z 15. století. Jedná se o nejstarší patricijský palác postavený v pozdně gotickém slohu, který zdejší obyvatelé nazývají Arsan. V současnosti je v paláci muzeum.</p>
<p>Jedno z nejzajímavějších a nejznámějších míst na ostrově je Lubenice. Toto kamenné město, respektive pevnost, je postavené na strmé skále 382 metrů nad mořem a patří mezi skvosty chorvatské rurální architektury. Jedná se o malebné městečko se středověkými památkami a starými kamennými domy postavenými ve třech točitých řadách podél vápencového hřebene. Spolu se zbytky středověké soustavy opevnění a několika církevními objekty je výjimečností tohoto místa i překrásný výhled na moře a na záliv sv. Ivana s překrásnou oblázkovou pláží.</p>
<p>Beli je jedno z nejstarších a v minulosti nejvýznamnějších creských sídel. Městečko akropolového typu je umístěné na vysokém kopci na východním pobřežím severní části ostrova. V obci působí Eko centrum ?Caput Insulae?, které se zabývá zachováním přírodní různorodosti, původních hodnot a kulturního a historického dědictví ostrova. Centrum také provádí i ochranu supů bělohlavých.</p>
<p>Martinščica je relativně mladá obec umístěná v nejmírnější části creského pobřeží, v zátoce otevřené směrem na jihozápad. Hezky upravená obec, která oplývá středomořským porostem, se orientuje výhradně na kempinkovou turistiku a na rodiny s dětmi. Překrásné pláže na sever od obce skýtají široké možnosti pro kvalitní a aktivní dovolenou.</p>
<p>V jižní části Valunského zálivu, mezi dvěma překrásnými oblázkovými plážemi, leží Valun ? malebná obec postavená kolem malého přístavu, která se též orientuje na rodiny s dětmi a na kempinkovou turistiku.</p>
<p>Kromě četných apartmánů v soukromí se na Cresu nabízí ubytování ve dvou hotelích Kimen v Cresu a Zlatni lav v Martinščici. Dále jsou na ostrově celkem čtyři kempy v Cresu, Belom, Martinščici a ve Valunu.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/cres-%e2%80%93-nejvetsi-jadransky-ostrov/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Pokračuje sanace středověkého městečka Dvigrad</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/pokracuje-sanace-stredovekeho-mestecka-dvigrad/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/pokracuje-sanace-stredovekeho-mestecka-dvigrad/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 01 Feb 2010 20:43:45 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=968</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Dvigrad Istrie</p>
<p>Sanace opuštěného středověkého městečka Dvigrad (též se někdy uvádí jako Dvograd nebo též Dvograd), která začala již před deseti lety, nyní opět pokračuje z finančních prostředků Ministerstva financí Chorvatské republiky, Istrijské župy a obce Kanfanar.</p>
<p>Dvigrad se nachází v západní části střední Istrie, 18 km severovýchodně od Rovinje a 3,5 km západně od obce [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_969" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/Dvigrad1.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-969" title="Dvigrad" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/Dvigrad1-150x150.jpg" alt="Dvigrad Istrie" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Dvigrad Istrie</p></div>
<p>Sanace opuštěného středověkého městečka Dvigrad (též se někdy uvádí jako Dvograd nebo též Dvograd), která začala již před deseti lety, nyní opět pokračuje z finančních prostředků Ministerstva financí Chorvatské republiky, Istrijské župy a obce Kanfanar.</p>
<p>Dvigrad se nachází v západní části střední Istrie, 18 km severovýchodně od Rovinje a 3,5 km západně od obce Kanfanar. Jsou to vlastně dosti rozsáhlé zříceniny opevněného městečka z raného středověku, v němž žilo kolem dvou tisíc obyvatel. Celý komplex zaujímá plochu kolem 60 tisíc metrů čtverečných. Z původních dvou zdejších hradů ? Parentinu a Moncastella se dochoval pouze ten druhý, od středověku je však známý pod jménem Duecastelli. Pod jeho ochranou se rozvíjela osada přibližně 220 domů, včetně několika kostelů, benediktinského kláštera aj. Jméno hradu nesla i tato osada. Duecastelli ? Dvigrad byl i přes útoky Janovanů a Benátčanů obýván až do roku 1631, kdy se jeho obyvatelé i obyvatelé zdejšího podhradí rozhodli v důsledku epidemie moru vystěhovat a založit v blízkosti nové sídlo &#8211; dnešní obec Kanfanar. Od té doby je Dvigrad opuštěný a postupně chátrá.</p>
<p><span id="more-968"></span>Na tomto žalostném stavu se podepsali jednak turisté, kteří nedbají označení, která omezují volný pohyb po zříceninách, odnášejí si části zdiva jako suvenýry a završují tak dílo zkázy. Ještě větší škody tak nadělali hledači pokladů. Podle starých kronik se v závěru svého života usadil někde v oblasti Limské Dragy, tedy východně od Limského zálivu, a snad někde v blízkosti Dvigradu Angličan Henry Morgan, neslavnější z pirátů 18. století, krutý a nelítostný lupič, postrach střední Ameriky a Karibských ostrovů, admirál bukanýrů. Později dokonce ve službách anglické koruny dobyl pro ni mnohá bohatá města této oblasti a většinou je do základů zničil. Nakonec byl povýšen do šlechtického stavu a stal se generálním guvernérem Jamajky. Za svůj dobrodružný život nashromáždil pohádkové bohatství, které měl údajně ukrýt někde v místě, kde strávil konec svého života a kde zemřel, tedy v této oblasti. Ostatně osada Mrgani v těsné blízkosti Dvigradu je dávána do souvislosti s pirátovým jménem Morgan. Žádný poklad se dodnes nenašel, jen bezohledné praktiky hledačů pokladů přispěly k postupnému rozpadu Dvigradu.</p>
<p>Podle stávajícího projektu se má Dvigrad proměnit v archeologický park, v němž by se měly vybudovat stezky opatřené informačními tabulemi a upravit prostor, kde by se vystavily vykopané předměty. Měla by pokračovat sanace nejzachovalejších historických památek, a to především kostela sv. Sofie, hradu, bran a hradeb. Kostel sv. Sofie, která je centrální sakrální stavbou Dvigradu, stojí na vyvýšenině uprostřed obce. Pochází z 11. až 12. století. Jeho nejcennější vybavení, např. raně gotická kazatelna s krásným reliéfem světice, přestěhovali již vysídlenci z Dvigradu do Kanfanaru. Počítá se, že po dokončení obnovy bude moci být kostel využíván ke kulturním účelům.</p>
<p>Prováděná obnova představuje důležitý počin, protože Dvigrad je významnou středověkou lokalitou nedotčenou žádnými dalšími stavebními zásahy. Návštěvníci tak budou moci nahlédnout do života městečka, jaký byl před mnoha staletími, bezpečně si prohlédnout jeho původní infrastrukturu a poznat tajemnou atmosféru tohoto léta opuštěného sídla, kterou ještě umocňuje jeho poloha uprostřed zeleně okolních lesů.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/pokracuje-sanace-stredovekeho-mestecka-dvigrad/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>27. Rijecký karneval &#8211; nejbláznivější zábava v Evropě!</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/27-rijecky-karneval-nejblaznivejsi-zabava-v-evrope/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/27-rijecky-karneval-nejblaznivejsi-zabava-v-evrope/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 21 Jan 2010 19:26:07 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=963</guid>
		<description><![CDATA[<p>Obyvatelé Rijeky říkají, že Rijeka má pět ročních období. Rok od roku tím myslí městský karneval, který pokaždé vytváří v ulicích Rijeky jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru, podmanivou pro hosty i domácí. Je to doba veselí a uvolnění. Rijecký karneval je vřelý hostitel pro každého člověka dobré vůle, který uvolnění od každodenního života hledá ve hře, [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/03/n200702211102_rijeka_karneval.jpg"><img class="alignleft size-full wp-image-557" title="n200702211102_rijeka_karneval" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/03/n200702211102_rijeka_karneval.jpg" alt="Karneval" width="120" height="56" /></a>Obyvatelé Rijeky říkají, že Rijeka má pět ročních období. Rok od roku tím myslí městský karneval, který pokaždé vytváří v ulicích Rijeky jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru, podmanivou pro hosty i domácí. Je to doba veselí a uvolnění. Rijecký karneval je vřelý hostitel pro každého člověka dobré vůle, který uvolnění od každodenního života hledá ve hře, smíchu a zábavě. Záměrně zdůrazňujeme, že Rijecký karneval nepředstavuje útěk od každodennosti, ale příležitost ji nebrat tak vážně a dobře se jí pod maskou vysmát. Od té doby, kdy se v roce 1982 konal poprvé, pokračuje obnovený Rijecký karneval ve staleté tradici maškarního veselí v přímořských oblastech Chorvatska a Rijeka patří mezi nejvýznamnější evropská a světová karnevalová města. Karneval je zapsán na seznamu 500 nejdůležitějších akcí v Evropě (Top 500 European Events) a Sunday Times ho nazval jednou z nejexotičtějších akcí na světě. Koná se od 17. ledna do 17. února 2010.</p>
<p>I letos karnevalové veselí začne svůj rituál &#8220;Volbou královny karnevalu&#8221; a předáním klíče od města &#8220;mistrovi&#8221; karnevalu; zakončí velkým &#8220;Mezinárodním karnevalovým průvodem&#8221; a pálením tzv. pustu, jenž jsou korunou karnevalových slavností v tomto kraji.</p>
<p><span id="more-963"></span></p>
<p><strong>PROGRAM</strong><br />
Hlavní karnevalové akce i v tomto roce organizuje Turistické sdružení města Rijeky.</p>
<p><strong>Volba královny Rijeckého karnevalu a předání klíče od města</strong><br />
Pátek 22. 1. ve 20 hod. &#8211; <em>Dvorana mladosti</em> (Hala mládí)<br />
Karnevalové veselí začne hudebně-scénickým představením, v němž bude zvolena královna Rijeckého karnevalu a starosta města předá klíče od města &#8220;mistrovi&#8221; karnevalu.</p>
<p><strong>14. Dětský karnevalový průvod</strong><br />
Sobota 6. 2. ve 13 hod. &#8211; centrum města<br />
Tradičního Dětského karnevalového průvodu se zúčastní na sedmdesát karnevalových skupin s více než 5 000 účastníky z mateřských škol a nižších ročníků základních škol. Jejich průvod a dvacet dobrovodných alegorických vosů každoročně sledují četní návštěvníci z domova i ze zahraničí.</p>
<p><strong>27. Mezinárodní karnevalový průvod</strong><br />
Neděle 14. 2. ve 12 hod. &#8211; střed města<br />
Neděle 14. 2. ve 20 hod. &#8211; Pálení &#8220;pustu&#8221; &#8211; <em>Adamićev gat</em> (Adamićovo molo) a oblast rijeckého přístavu<br />
Koncerty, výstavy, představení, maškarní reje a slavnosti zaplňují dny v očekávání hlavní karnevalové slavnosti &#8211; velkého karnevalového průvodu. Soutěžení ve fantazii, vtipu a originalitě, ohňostroj barev a tvarů vyvrcholí přehlídkou stovky alegorických vozů, deseti tisíc masek a nepředstavitelného počtu více než sto tisíc návštěvníků, k nimž se každoročně přidává stále více hostů ze zahraničí. Nikde na světě nelze zažít tak jedinečné spojení evropského městského karnevalu založeného na historických a kulturních zvycích s prvky folkloru a mytologie. Vytvořená atmosféra se dá těžko popsat a vylíčit slovy, fotografiemi nebo televizním přenosem.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/27-rijecky-karneval-nejblaznivejsi-zabava-v-evrope/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Nová budova Muzea moderního umění v Záhřebu</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nova-budova-muzea-moderniho-umeni-v-zahrebu/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nova-budova-muzea-moderniho-umeni-v-zahrebu/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 12 Jan 2010 20:11:37 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Kultura]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=959</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Muzej suvremene umjetnosti</p>
<p>Předsedkyně chorvatské vlády Jadranka Kosor, ministr kultury Boža Biškupić, starosta města Záhřebu Milan Bandić a mnoho vážených hostů z Chorvatska i ze zahraničí bylo 11. prosince 2009 bylo přítomno slavnostnímu otevření nová nové budovy Muzea moderního umění (Muzej suvremene umjetnosti) v Záhřebu. Byl to pro chorvatskou uměleckou veřejnost velký svátek, neboť na [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_960" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/01/velika_0.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-960" title="Muzej suvremene umjetnosti" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/01/velika_0-150x150.jpg" alt="Muzej suvremene umjetnosti" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Muzej suvremene umjetnosti</p></div>
<p>Předsedkyně chorvatské vlády Jadranka Kosor, ministr kultury Boža Biškupić, starosta města Záhřebu Milan Bandić a mnoho vážených hostů z Chorvatska i ze zahraničí bylo 11. prosince 2009 bylo přítomno slavnostnímu otevření nová nové budovy Muzea moderního umění (<em>Muzej suvremene umjetnosti</em>) v Záhřebu. Byl to pro chorvatskou uměleckou veřejnost velký svátek, neboť na tento den čekala plných 55 let.</p>
<p>Tehdy, v roce 1954 bylo muzeum založeno pod názvem Městská galerie moderního umění a od samého začátku počalo vytvářet a organizovat své sbírky a působit jako muzejní kulturní organizace na základě současných vědeckých principů v souladu s potřebami doby. Součástí této nové instituce se stala Galerie města Záhřebu, Středisko pro fotografii, radio a televizi, dále Oddělení knihovny a dokumentace, v tomto rámci, až do svého osamostatnění působil Ateliér Meštrović (dnes Nadace Meštrović), Galerie naivního umění (Chorvatské muzeum naivního umění) a Sbírka Joza Kljakoviće (dnes pod správou Centra pro výtvarnou výchovu).</p>
<p>O mimořádném mezinárodním věhlasu této tehdy poměrně mladé kulturní instituce svědčí mj. i skutečnost, že byla vyzvána, aby se v roce 1966 spolu s patnácti nejlepšími evropskými galeriemi zúčastnila díly ze svého fundusu Druhého mezinárodního salonu výtvarných galerií v Lausanne.</p>
<p>Přes svůj význam a prestiž nemělo muzeum své stálé vyhovují sídlo. Svou činnost zaměřovalo zatím na organizování tematických a monografických výstav domácích a zahraničních umělců a rozvíjení poznatků o soudobém umění.</p>
<p>Po vyhlášení samostatné Chorvatské republiky se koncem 90. let zvažovalo, zda se má umístit do budovy, která by byla k tomu účelu rekonstruována a adaptována, neb zda pro ně postavit budovu novu, která by po všech stránkách splňovala požadavky kladené na takové zařízení. V roce 1998 rozhodly příslušné orgány o stavbě nové budovy pro muzeum a roku 1999 byla vypsána soutěž na její postavení. Soutěže se zúčastnilo 85 architektů, z nichž porota rozhodla o přijetí a realizaci návrhu architekta Igora Franiće. Roku 2003 byla slavnostně stavba zahájena.</p>
<p><span id="more-959"></span></p>
<div id="attachment_961" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/01/velika_02.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-961" title="Muzej suvremene umjetnosti" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/01/velika_02-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Muzej suvremene umjetnosti</p></div>
<p>Muzeum disponuje plochou přes 14 500 m2, přičemž na výstavní plochy připadá 4800 m2, z toho 3500 m2 pro stálé expozice a 1500m2 pro příležitostné výstavy. Moderní prosklená budova stojí v Novém Záhřebu, na křižovatce ulic Avenija Većeslava Holjevca a Avenija Dubrovnik, severní strana budovy je obrácena k lesu a jezeru Bendek. Právě v tomto prostou bude možno organizovat muzejní akce pod širým nebem.</p>
<p>Přízemí je věnováno službám pro návštěvníky ? od multimediálního sálu o rozloze 500 m2, knihovny s čítárnou, dílny pro děti, až po restauraci, prodejnu knih, pohlednic a suvenýrů aj. Všechny tyto prostory jsou velmi účelně zařízeny a vybaveny nejmodernějšími technickými vymoženostmi.</p>
<p>V ostatních poschodích jsou výstavní sály, které je možno podle potřeby rozšiřovat a upravovat jak co do velikosti, tak i osvětlení. Variabilnost těchto prostor se velmi uplatní pro příležitostné výstavy a velké instalace.</p>
<p>Bohatý fundus muzea obsahuje 12 tisíc uměleckých děl, které pocházejí z 20. století a začátku 21. století. Exponáty stálé expozice muzea představují reprezentativní soubor výtvarných děl domácích i zahraničních, který nashromáždilo muzeum za celou dobu své existence. Největší část sbírek muzea tvoří díla chorvatských a zahraničních umělců, která vznikla po roce 1950. Menší část jsou díla z první poloviny 20. století, tvořící nezbytnou součást vývojové linie hlavní části sbírky.</p>
<p>Nové muzeum je největší investicí v oblasti kultury, kterou společně financovala chorvatská vláda a město Záhřeb.</p>
<p>Otevírací doba je od úterka do neděle od 11 do 19 hodin, ve čtvrtek od 11 do 22 hodin. V pondělí a o svátcích je zavřeno.</p>
<p>Vstupné činí pro dospělé 30 kun, pro děti, studenty a důchodce 15 kun. Každou první středu v měsíci je vstup pro všechny návštěvníky bezplatný.</p>
<p>Muzeum moderního umění (<em>Muzej suvremene umjetnosti </em>-Adresa: Avenija Dubrovnik 17, 10000 Zagreb, Hrvatska.  )</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nova-budova-muzea-moderniho-umeni-v-zahrebu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
<!-- WP Super Cache is installed but broken. The path to wp-cache-phase1.php in wp-content/advanced-cache.php must be fixed! -->