<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Magazín Chorvatsko</title>
	<atom:link href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz</link>
	<description>...on-line magazín o Chorvatsku</description>
	<lastBuildDate>Tue, 10 Jan 2012 08:46:08 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.0</generator>
		<item>
		<title>Nejlepší chorvatské destinace v roce 2011</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nejlepsi-chorvatske-destinace-v-roce-2011/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nejlepsi-chorvatske-destinace-v-roce-2011/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 10 Jan 2012 08:46:08 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuálně]]></category>
		<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1517</guid>
		<description><![CDATA[Nejlepší chorvatské destinace v roce 2011 [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1057" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/05/6rab.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1057" title="Ostrov Rab" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/05/6rab-150x150.jpg" alt="Ostrov Rab" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Ostrov Rab</p></div>
<p>Město Rab na stejnojmenném ostrově v regionu Kvarner získalo uznání &#8222;Turistický květ ? chorvatská kvalita&#8220;. Jedná se o nejprestižnější chorvatskou cenu udělovanou v oblasti cestovního ruchu. Město Rab bylo vyhlášeno za šampiona cestovního ruchu pro rok 2011. Ceny za nejúpravnější přímořská letoviska ve své kategorii (kategorie se řídí počtem obyvatel), získala letoviska Opatija, Krk, Nin a Mlini. Nejúpravnější jsou vnitrozemská města Velika Gorica, Đakovo, Našice a Grožnjan.<br />
V akci oceňování se soutěžní kategorie řídily počtem hvězdiček objektu. V letošním roce si odnesl titul za nejlepší malý hotel na pobřeží splitský &#8222;Vestibul Palace&#8220;. Nejlepším malým hotelem ve vnitrozemí je &#8222;Frankopan&#8220;, který najdete v městě Ogulin. Ceny v dalších kategoriích získaly hotely &#8222;Excelsior /Dubrovník/, &#8222;The Regent Esplanade&#8220; /Záhřeb/,&#8220;? Grand hotel 4 opatijska cvijeta&#8220; /Opatija/, &#8222;Hotel Valamar Koralj Romantic&#8220; /ostrov Krk/. Nejlepší marinou se i v letošním roce stala &#8222;Marina Frapa&#8220; v letovisku Rogoznica.<br />
Nejlepším malým kempem se stal &#8222;Palme&#8220;, který se nachází v letovisku Kučište na poloostrově Pelješac. V kategorii středně velkých kempů zvítězila &#8222;Oaza mira&#8220; v letovisku Drage u turistického střediska Pakoštane. Jako nejlepší velký kemp byl vyhodnocen &#8222;Straško&#8220; v turistickém středisku Novalja na ostrově Pag.<br />
V kategorii naturistických kempů byl oceněn kemp&#8220;?Valalta&#8220; v městečku Rovinj. Z kempů chorvatského vnitrozemí je nejlepší kemp &#8222;Slapić&#8220; v městečku Duga Resa u města Karlovac.<br />
Zvláštní uznání za trvalou kvalitu získaly kempy &#8222;Zaton&#8220; u města Zadar, &#8222;Politin&#8220; na ostrově Krk a &#8222;Jasenovo&#8220; v letovisku Žaborić u Šibeniku.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nejlepsi-chorvatske-destinace-v-roce-2011/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Chorvatský kuchař jako jeden z tisíce získal dvě bronzové medaile</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatsky-kuchar-jako-jeden-z-tisice-ziskal-dve-bronzove-medaile/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatsky-kuchar-jako-jeden-z-tisice-ziskal-dve-bronzove-medaile/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 10 Jan 2012 07:39:26 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuálně]]></category>
		<category><![CDATA[Jídlo a pití]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1512</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">slatko</p> <p>Chorvatský kuchař Josip Carević nedávno získal dvě bronzové medaile na největší mezinárodní soutěži kuchařů a cukrářů v Moskvě. Soutěž nese název &#8222;International Kremlin Culinary Cup&#8220; a konala se v rámci XII. mezinárodního veletrhu pohostinství &#8222;PIR Hospitality Industry&#8220;. Na veletrhu se představilo osm set padesát firem z pětadvaceti států světa. Soutěže kuchařů se [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1384" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/05/18020_TZG-Samobor.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1384" title="slatko" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/05/18020_TZG-Samobor-150x150.jpg" alt="slatko" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">slatko</p></div>
<p>Chorvatský kuchař Josip Carević nedávno získal dvě bronzové medaile na největší mezinárodní soutěži kuchařů a cukrářů v Moskvě. Soutěž nese název &#8222;International Kremlin Culinary Cup&#8220; a konala se v rámci XII. mezinárodního veletrhu pohostinství &#8222;PIR Hospitality Industry&#8220;. Na veletrhu se představilo osm set padesát firem z pětadvaceti států světa. Soutěže kuchařů se zúčastnilo více než tisíc kuchařů ze čtyřiceti zemí.<br />
Josip Carević je členem &#8222;Svazu kuchařů středomořských a evropských regionů&#8220;. Byl jediným chorvatským účastníkem soutěže z Chorvatska. Členy poroty byli představitelé &#8222;Světového sdružení kuchařů&#8220; (WASC), ruští kuchaři a pracovníci pohostinství. Porota ocenila jídla z ryb a masa, které pan Josip Carević připravil z chorvatských surovin &#8220; olivového oleje, ryb, masa a koření.<br />
Pan Carević získanými medailemi tak znovu potvrdil kvalitu chorvatské gastronomie na světové gastronomické scéně. Chorvatská kuchařská reprezentace již získala více než sedmdesát medailí na různých mezinárodních kulinářských soutěžích.</p>
<p>Chorvatské turistické sdružení</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatsky-kuchar-jako-jeden-z-tisice-ziskal-dve-bronzove-medaile/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Splitský rybí trh</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/splitsky-rybi-trh/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/splitsky-rybi-trh/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 10 Oct 2011 06:00:59 +0000</pubDate>
		<dc:creator>tomasv</dc:creator>
				<category><![CDATA[Jídlo a pití]]></category>
		<category><![CDATA[Zajímavé recepty]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1499</guid>
		<description><![CDATA[<p>  </p> <p class="wp-caption-text">Splitský rybí trh</p> <p style="text-align: justify"> Pro většinu obyvatel Splitu je návštěva místního rybího trhu, neboli &#8222;peškariji&#8220;, zcela běžnou a pravidelnou záležitostí. Samotný trh se nachází v Marmontově ulici a je otevřen každý den od 6:30 do 14:00. Pokud trhovci nestačí vyprodat své zásoby ryb do dvanácté hodiny, snižují ceny až o 50%. Nabídka zdejších prodejců je [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/Splitský-rybí-trh.jpg"></a>  </p>
<div id="attachment_1500" class="wp-caption alignleft" style="width: 310px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/Splitský-rybí-trh.jpg"><img class="size-medium wp-image-1500" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/Splitský-rybí-trh-300x225.jpg" alt="" width="300" height="225" /></a><p class="wp-caption-text">Splitský rybí trh</p></div>
<p style="text-align: justify"> Pro většinu obyvatel Splitu je návštěva místního rybího trhu, neboli &#8222;peškariji&#8220;, zcela běžnou a pravidelnou záležitostí. Samotný trh se nachází v Marmontově ulici a je otevřen každý den od 6:30 do 14:00. Pokud trhovci nestačí vyprodat své zásoby ryb do dvanácté hodiny, snižují ceny až o 50%. Nabídka zdejších prodejců je velmi široká, nejvíce jsou však druhově zastoupeny sardinky a makrely. V budově, která se nachází uprostřed trhu, si můžete nechat od zdejšího &#8222;mistra nože&#8220;  váš rybí nákup vykuchat, očistit nebo nechat zpracovat podle vašich představ za cenu okolo deseti chorvatských kun.  </p>
<p> Ryby jsou tradiční součástí místního jídelníčku, upravují se na mnoho způsobů. Mezi nejrozšířenější úpravu patří &#8222;sardinky v marinádě po dalmátsku&#8220;,  jedná se o klasický pokrm, jehož příprava je velmi jednoduchá a výsledek skvostný. Ostatně posuďte sami.  </p>
<p> Suroviny:  </p>
<p>1 kg čerstvých sardinek<br />
1 hlavička česneku<br />
2 dl olivového oleje<br />
3 lžíce vinného octa<br />
3 lžíce nasekané petržele<br />
1 hrst rozmarýnu (listy nedrcené)<br />
1 lžička soli<br />
1 lžička pepře  </p>
<p> Postup přípravy:  </p>
<p> 1. Sardinky očistíme, zbavíme vnitřností (ne však hlavy) a osušíme. Poté je lehce potřeme olivovým olejem a posolíme, opepříme. Dáme sardinky péct do předem rozehřáté trouby (250°). Pečeme je na sucho, pár minut.  </p>
<p> 2. Rozehřejeme si pánvičku s olivovým olejem, postupně přidáváme vinný ocet, rozdrcený česnek, petržel a rozmarýn. Vše důkladně promícháme a pár minut povaříme.  </p>
<p> 3. Pánvičku odstavíme a do rozehřáté směsi vložíme sardinky. Vše necháme vychladnout a vložíme do chladničky. Ideální doba pro konzumaci je po dvou dnech, lze však nechat sardinky &#8222;uležet&#8220; i delší dobu. Záleží jen na vašich chuťových preferencích.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/splitsky-rybi-trh/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Trbounje &#8211; Luxusní agroturistická usedlost &#8222;Rokovi dvori&#8220;</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/trbounje-luxusni-agroturisticka-usedlost-rokovi-dvori/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/trbounje-luxusni-agroturisticka-usedlost-rokovi-dvori/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 07 Oct 2011 06:09:01 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1488</guid>
		<description><![CDATA[<p>Exkluzivní agroturistika je v posledních letech v Chorvatsku čím dále tím více zastoupena v nabídce cestovního ruchu. Nejvíce agroturistických usedlostí je dnes na Istrijském poloostrově. Příklad turistických pracovníků na Istrii následují jejich kolegové v jiných krajích Chorvatska. Ve vnitrozemí Dalmácie byl nedávno otevřen nový reprezentativní turistický objekt. Jedná se o obnovenou venkovskou usedlost ?Rokovi [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/rokovi-dvori.jpg"><img class="alignleft size-thumbnail wp-image-1489" title="rokovi-dvori" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/rokovi-dvori-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a>Exkluzivní agroturistika je v posledních letech v Chorvatsku čím dále  tím více zastoupena v nabídce cestovního ruchu. Nejvíce agroturistických  usedlostí je dnes na Istrijském poloostrově. Příklad turistických  pracovníků na Istrii následují jejich kolegové v jiných krajích  Chorvatska. Ve vnitrozemí Dalmácie byl nedávno otevřen nový  reprezentativní turistický objekt. Jedná se o obnovenou venkovskou  usedlost ?Rokovi dvori?, která byla vystavěna v roce 1890. Nachází se v  obci Trbounje u města Drniš přímo u vstupu do Národního parku Krka.</p>
<p>Usedlost se rozkládá na skoro 16 000 čtverečních metrech. Na statku stál  menší sešlý rodinný dům, který byl již čtyřicet let neobydlen. Zbytek  tvořily rozvaliny tří hospodářských budov. Pod dozorem konzervátorů byla  provedena dostavba a rekonstrukce usedlosti. Agroturistické  hospodářství vznikalo dva a půl roku. Vyrostla zde luxusní vila na třech  etážích o rozloze čtyř set padesáti čtverečních metrů. Kromě největšího  možného pohodlí a soukromí zde mají hosté i příjemný pocit z tradiční  atmosféry usedlosti.<br />
<span id="more-1488"></span><br />
Vila získala kategorii pěti hvězdiček. Kromě luxusně zařízených prostor  mají hosté k dispozici odvoz z letiště, pronájem jachty v jedné z marin v  letoviscích Skradin, Vodice či Primošten, ale také služby kuchaře a  personálu. Na statku je rozlehlá úpravná zahrada s bazénem a tenisovým  kurtem. Tenis se hraje na umělé trávě. K usedlosti patří vinice a celá  usedlost je ohrazena kamennou zdí bez malty (suhozid), typickou pro  zdejší kraje.<br />
V plánu je i výstavba heliodromu, jenž lépe zpřístupní agroturistické  hospodářství &#8222;Rokovi dvori&#8220; jachtařům, kteří zakotví svou megajachtu v  nové marině, která se buduje ve třicet kilometrů vzdáleném Šibeniku na  dalmatském pobřeží.</p>
<p>Turistické sdružení Šibenicko-kninské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/trbounje-luxusni-agroturisticka-usedlost-rokovi-dvori/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Goveđari &#8211; První galerie na ostrově Mljet</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/govedari-prvni-galerie-na-ostrove-mljet/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/govedari-prvni-galerie-na-ostrove-mljet/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 04 Oct 2011 06:05:42 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>
		<category><![CDATA[Zajímavost z Chorvatska]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1483</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Ostrov Mljet</p> <p>Na jednom z nejhezčích jadranských ostrovů Mljet, který bývá nazýván &#8222;zeleným ostrovem&#8220; naleznete malebnou obec Goveđari, v níž byla nedávno otevřena multifunkční galerie &#8222;Stara skula&#8220;. Nachází se ve staré budově někdejší ostrovní školy, která později sloužila jako pošta. V galerii se budou po celý rok konat výstavy, filmové projekce, koncerty, videoinstalace, [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1484" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/Mljet.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1484" title="Mljet" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/Mljet-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Ostrov Mljet</p></div>
<p>Na jednom z nejhezčích jadranských ostrovů Mljet, který bývá nazýván &#8222;zeleným ostrovem&#8220; naleznete malebnou obec Goveđari, v níž byla nedávno  otevřena multifunkční galerie &#8222;Stara skula&#8220;. Nachází se ve staré budově  někdejší ostrovní školy, která později sloužila jako pošta. V galerii  se budou po celý rok konat výstavy, filmové projekce, koncerty,  videoinstalace, přednášky hostujících odborníků, literární večery a jiné  zajímavé akce. Galerie našla své místo v budově z dalmatského kamene,  která má velmi osobitou architekturu. Stojí na zeleném kopci uprostřed  obce Goveđari a je obklopena borovicemi a palmami, které se tyčí nad  jezery Veliko jezero a Malo jezero.</p>
<p>Tato jezera spolu s okolními osadami patří do oblasti Národního parku Mljet.</p>
<p>&#8222;Stara skula&#8220; (&#8222;Stará škola&#8220;) je první galerií Mljetu. V září v ní budou  hostovat alternativní skupiny hostů z Evropy. Poklid ostrova, jeho  nádherné rostlinstvo, moře a uklidňující barvy přírody jsou ideálním  místem pro meditaci, jógu a nezvyklý způsob života.<br />
<span id="more-1483"></span><br />
Majitelé galerie nabízejí také ubytování v butikovém ubytovacím  zařízení. Jejich pohostinnost se tak zalíbila zahraničním turistům, že  zdejší ubytovací kapacity doporučují na nejdůležitějším internetovém  portálu cestovního ruchu ?tripadvisor.com?.</p>
<p>Mljet je osmým největším chorvatským ostrovem. Nachází se nedaleko  poloostrova Pelješac, Dubrovníku a ostrova Korčula. Vyznačuje se  středomořským podnebím, suchými a slunnými léty s přibližně 2 500  hodinami slunečního svitu ročně, což jej činí jedním z nejslunečnějších  jadranských ostrovů.</p>
<p>Podle názoru mnohých je Mljet nejhezčím a nejlesnatějším jadranským  ostrovem a jednou z nejatraktivnějších a kulturně-historicky  nejzajímavějších ?perel? Středomoří.  Navštěvují jej milenecké a  manželské páry, milovníci dobrodružství, průzkumníci přírody i ti, kteří  mají rádi příběhy z minulosti, báje a pověsti.</p>
<p>Turistické sdružení Dubrovnicko-neretvanské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/govedari-prvni-galerie-na-ostrove-mljet/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Omiš, město pirátů</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/omis-mesto-piratu/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/omis-mesto-piratu/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 30 Sep 2011 10:00:06 +0000</pubDate>
		<dc:creator>tomasv</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1453</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Omiš</p> <p>Omiš je malé přístavní město nacházející se u ústí řeky Cetiny 25 kilometrů jihovýchodně od Splitu. Ve XIII. a XIV. století byla Omiš domovskou základnou pirátů (Omiski gusari), kteří v blízkosti ústí Cetiny na svých malých a obratných lodích přepadávali velké obchodní lodě. Po úspěšném útoku se dokázali velmi rychle stáhnout proti proudu Cetiny do vnitrozemí, kam [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1464" class="wp-caption alignleft" style="width: 162px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/09/Croazia-Almissa-fiume-Cetina-300x2251.jpg"><img class="size-full wp-image-1464 " style="border: 0px;" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/09/Croazia-Almissa-fiume-Cetina-300x2251.jpg" alt="" width="152" height="113" /></a><p class="wp-caption-text">Omiš</p></div>
<p>Omiš je malé přístavní město nacházející se u ústí řeky Cetiny 25 kilometrů jihovýchodně od Splitu. Ve XIII. a XIV. století byla Omiš domovskou základnou pirátů (Omiski gusari), kteří v blízkosti ústí Cetiny na svých malých a obratných lodích přepadávali velké obchodní lodě. Po úspěšném útoku se dokázali velmi rychle stáhnout proti proudu Cetiny do vnitrozemí, kam je velké lodě i s doprovodem nebyly schopny následovat.</p>
<p>V této době byli piráti z Omiše považováni za  nejbezpečnější i nejkrutější z celého jadranského pobřeží. Benátská republika dokonce platila pirátům stále větší finanční částky výměnou za jejich neútočení. Když se situace stala neúnosnou, vyslal papež do oblasti křižáky, kteří definitivně ukončili éru pirátů z Omiše.<span id="more-1453"></span></p>
<p>Dnes je &#8222;pirátský&#8220; odkaz patrný v Omiši v každém obchůdku v historickém centru města. Ale nejen to. Během léta se zde koná mnoho akcí, které se váží ke zdejší historii pirátů. &#8222;Pirátská noc&#8220; je událost, při které mohou turisté  s &#8222;opravdovými piráty&#8220; proplout noční Cetinu a dávná pirátská útočiště. V srpnu se při &#8222;Pirátském triatlonu&#8220; pořádají fingovaná přepadení benátských a jiných lodí.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/omis-mesto-piratu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Grappa ? chorvatská perla</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/grappa-chorvatska-perla/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/grappa-chorvatska-perla/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 23 Sep 2011 11:02:28 +0000</pubDate>
		<dc:creator>tomasv</dc:creator>
				<category><![CDATA[Jídlo a pití]]></category>
		<category><![CDATA[Zajímavost z Chorvatska]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1457</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Grappa</p> <p>Grappa je pálenka italského původu. Tuto informaci však v Chorvatsku od nikoho nedostanete. Místní ji považují za vlastní a vnímají ji jako &#8222;národní&#8220; nápoj, na který jsou také patřičně hrdí. Považují ji za &#8220;všelék&#8220;, &#8222;tajnou zbraň&#8220; proti každému nepříteli. Grappa ničí bakterie, viry, ulevuje od žaludečních i svalových potíží, téměř ihned dezinfikuje otevřené rány. Ne náhodou [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1469" class="wp-caption alignleft" style="width: 174px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/09/Grappa.jpg"><img class="size-full wp-image-1469" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/09/Grappa.jpg" alt="" width="164" height="130" /></a><p class="wp-caption-text">Grappa</p></div>
<p>Grappa je pálenka italského původu. Tuto informaci však v Chorvatsku od nikoho nedostanete. Místní ji považují za vlastní a vnímají ji jako &#8222;národní&#8220; nápoj, na který jsou také patřičně hrdí. Považují ji za &#8220;všelék&#8220;, &#8222;tajnou zbraň&#8220; proti každému nepříteli. Grappa ničí bakterie, viry, ulevuje od žaludečních i svalových potíží, téměř ihned dezinfikuje otevřené rány. Ne náhodou se jí v dřívějších dobách říkávalo &#8222;aqua vitae&#8220;, tedy &#8222;voda života.&#8220; S grappou se v Chorvatsku setkáte téměř všude, nejdůvěrněji ji můžete poznat  v menších městech, vesnicích, kde se ještě pálí v rodinných palírnách. Chorvaté používají přísloví: &#8222;pokud jste neochutnali domácí grappu, neochutnali jste grappu.&#8220; Při družném hovoru, se sklenkou grappy v ruce si teprve naplno vychutnáte tradiční chorvatskou pohostinnost.</p>
<p>Grappa je název pro pálenku z vína nebo z matoliny (zbytky po lisování vína: slupky, semínka i třeba větvičky). Obsah alkoholu se zpravidla pohybuje mezi 37,5 &#8211; 60 %. Pravdou však je, že Chorvaté používají pojmenování grappa i pro pálenky, které obsahují různé příměsi (olivy, slunečnice, borovice, třešně, bylinky atd.).<span id="more-1457"></span></p>
<p><em>Travarica</em> se nejvíce pálí na jihu Chorvatska, mívá nazelenalou barvu a bývá velebena pro její léčebné účinky. V její chuti většinou najdete stopy mentolu, levandule, rozmarýnu, šalvěje. Má velmi nezvyklou, výraznou vůni, která vás rozhodně nenechá lhostejnými&#8230; Pokud však poskytnete krátkou adaptační dobu vaším čichovým buňkám, budete odměněni originálním, pestrým chuťovým prožitkem, který jinde nenaleznete.</p>
<p><em>Medica</em> je jedna z nejrozšířenějších variací grappy v Chorvatsku. Svůj původ má v Istrii, ale díky své sladké chuti má své obdivovatele po celé zemi. Je vyrobena z medu a drceného včelího tmelu (propolis). Medica svoji moc dokáže dobře maskovat. Díky tomu, že je sladká se pije velmi snadno a svadí tak k podcenění své síly. Díky své chuti má ze všech variací grap nejblíže k likéru.</p>
<p><em>Loza</em> je druh grappy, který má téměř neznatelnou vůni a velmi jemnou chuť. Její kvalita je kolísavá, záléží na správném poměru přidaných bylinek. Místní ji doporučují při zánětech dásní, bolestech zubů. Prý ani analgetika nesnesou srovnání s utišujícími účinky této pálenky.</p>
<p><em>Vilijamovka</em> se nejvíce pálí v severovýchodní části Chorvatska. Její hlavní přísadou je hruška. V tomto kraji je velmi rozšířený i hruškový likér, který má však lehce červenou barvu a pije se s mlékem. Vilijamovka je klasický zástupce ovocných grap, plný svěží ovocné chuti a cukru.</p>
<p><em>Orahovica</em> patří k variacím grappy, které mají blízko k likérům. Má hnědý odstín, jehož intenzita je přímo úměrná době, po kterou byly ořechy ponechány v grapě k jejímu ochucení. Tato grappa nemá příliš velký obsah alkoholu, ale o to víc má vůně. Její chuť je sladká i trpká zároveň.</p>
<p><em>Biska</em> je poměrně raritní druh grappy, který se pálí z rostliny známé v našich krajích pod názvem &#8222;jmelí.&#8220; Plody jmelí jsou jedovaté, ale listy obsahují mnoho látek, které se využívají v medicíně v rámci léčby epilepsie, hormonální nerovnováhy a problémy s krevním tlakem. &#8222;Pravá&#8220; biska se pálí jen na Istrii v městečku Vrh. Legenda praví, že jen místní obyvatelé znají správný poměr bylinek pro vypálení bisky.</p>
<p>Grappa je chorvatský národní nápoj. Z Istrie přes Dalmácii až po Dubrovník se receptury na výrobu grappy předávaly z generace na generaci. Jak mi řekl jeden vinař u Zadaru: &#8222;pokud neochutnáš grappu, nepoznáš Chorvatsko, je v ní všechno&#8230;&#8220;</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/grappa-chorvatska-perla/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Fažana &#8211; Léto plné překvapení</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/fazana-%e2%80%93-leto-plne-prekvapeni/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/fazana-%e2%80%93-leto-plne-prekvapeni/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 21 Aug 2011 06:17:57 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1439</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Fazana</p> <p>Malá istrijská Fažana se nachází nedaleko přístavního města Pula. Z letoviska je nádherný výhled na známé Brijunské souostroví. Místní turističtí pracovníci letos pro své hosty připravili mnoho kulturně-zábavních pořadů a akcí.</p> <p>Každý týden v srpnu se na nábřeží koná akce pod názvem &#8222;Tradiční večery&#8220;. Jsou to trhy s istrijskými suvenýry a zajímavými [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1440" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/08/Fazana.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1440" title="Fazana" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/08/Fazana-150x150.jpg" alt="Fazana" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Fazana</p></div>
<p>Malá istrijská Fažana se nachází nedaleko přístavního města Pula. Z  letoviska je nádherný výhled na známé Brijunské souostroví. Místní  turističtí pracovníci letos pro své hosty připravili mnoho  kulturně-zábavních pořadů a akcí.</p>
<p>Každý týden v srpnu se na nábřeží koná akce pod názvem &#8222;Tradiční  večery&#8220;. Jsou to trhy s istrijskými suvenýry a zajímavými výrobky, které  si turisté mohou pořídit jako památku na zdejší pobyt.</p>
<p>Fažana je rybářské vesnice, jejíž obyvatelé od dávných dob uchovávají  tradici lovu sardelí a jejich kuchyňské přípravy. Tyto rybičky byly  hlavní potravou celých generací místních obyvatel. Proto je také  největší zdejší zábavní akcí &#8222;Slavnost sardelí&#8220; (Fešta od srdela). Na  slavnosti si hosté pochutnají na sardelích připravených na více než sto  způsobů. Koná se zde i soutěž v přenášení rybářských přepravek, ve  veslování, v přetahování lanem a na programu jsou i další sportovní,  kulturní a zábavní akce. Dá se říci, že je dnes skoro celá gastronomická  nabídka letoviska založena na tomto druhu &#8222;modrých&#8220; ryb.</p>
<p>Fažana byla ve dvacátých letech minulého století známá díky továrně na  zpracování a konzervování sardelí. Továrna byla v roce 1952 přestěhována  jinam. O tom, jak silné je pouto místních obyvatel s mořem a sardelemi,  svědčí osobitá galerie na místní promenádě. Je venkovní, jmenuje se &#8222;Park sardelí&#8220; (Park srdela) a návštěvníci zde mohou shlédnout sochy  místních výtvarníků, které jsou věnovány těmto stříbřitě modrým  rybičkám.<br />
<span id="more-1439"></span><br />
V letovisku najdete i ulici &#8222;Cesta sardelí&#8220; (Cesta srdela). Zdejší  stylové hospůdky a restaurace mají na jídelním lístku rozmanité chutné  pokrmy ze sardelí. V &#8222;Malé rybářské akademii sardelí&#8220; (Mala ribarska  akademija srdela) se pořádají kurzy v nasolování sardelí.</p>
<p>Další rybářská slavnost se jmenuje &#8222;Co rybáři umějí&#8220; (Ča ribari  znaju). Rybáři předvedou hostům své dovednosti a diváci se seznámí se  starým rybářským náčiním, uvidí regatu klasických člunů &#8222;batana&#8220; s  plochým dnem a vydají se s rybáři na ukázkový rybolov.</p>
<p>Kromě lidových slavností nabízí Fažana i festival klasické hudby &#8222;Fažanské soumraky&#8220; (Fažanski sutoni). V kostelních prostorách  proběhnou četné koncerty talentovaných mladých akademických hudebníků,  kteří pocházejí z Istrijského poloostrova.</p>
<p>Turistické sdružení Istrijské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/fazana-%e2%80%93-leto-plne-prekvapeni/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Novinka ve Splitu &#8211; Safari na moři</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/novinka-ve-splitu-safari-na-mori/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/novinka-ve-splitu-safari-na-mori/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 18 Aug 2011 06:12:21 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1437</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Split port</p> <p>Ve splitském akvatoriu byla nedávno představena nová adrenalinová atrakce &#8222;Safari na moři&#8220; (Safari na moru), kterou mají od letošní turistické sezony k dispozici turisté v Dalmácii. Safari bylo prezentováno v Bračském průlivu a bylo zahájeno plavbou na tradiční dřevěné plachetnici &#8222;Jugo&#8220;.</p> <p>Přestože se nový adrenalinový a dobrodružný výlet propaguje pod sloganem [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_542" class="wp-caption alignleft" style="width: 130px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/03/n200701220835_split_port.jpg"><img class="size-full wp-image-542" title="Split port" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/03/n200701220835_split_port.jpg" alt="Split port" width="120" height="90" /></a><p class="wp-caption-text">Split port</p></div>
<p>Ve splitském akvatoriu byla nedávno představena nová adrenalinová  atrakce &#8222;Safari na moři&#8220; (Safari na moru), kterou mají od letošní  turistické sezony k dispozici turisté v Dalmácii. Safari bylo  prezentováno v Bračském průlivu a bylo zahájeno plavbou na tradiční  dřevěné plachetnici &#8222;Jugo&#8220;.</p>
<p>Přestože se nový adrenalinový a dobrodružný výlet propaguje pod sloganem &#8222;takes to the limit&#8220;, bezpečnost výletníků je přece jen na prvním  místě. Proto bylo zvoleno jedno z nejlepších plavidel na trhu, gumový  člun &#8222;tornado&#8220;. Je to bezpečný a robustní rychlý člun, který je určen  pro záchranáře a slouží k plnění rozmanitých profesionálních úkolů za  jakéhokoliv počasí. Zážitek z plavby v gumovém člunu &#8222;Tornado&#8220; se dost  podobá zkušenosti z jízdy na horské dráze.<br />
<span id="more-1437"></span><br />
Pořadatelé nové adrenalinové atrakce, firma &#8222;Adria Extreme&#8220;, nabízí  kromě zmíněného výletu i služby přepravy po Dalmácii dvacet čtyři hodin  denně. Turisté mají k dispozici vyškolené skipery, s nimiž plují mezi  pevninou a ostrovy. V programu se počítá s návštěvou asi patnácti míst  ve střední Dalmácii. Zahrnuje ostrovy Šolta, Brač, Hvar, Pakleni otoci,  Vis, Biševo, Korčula, Mljet a Lastovo, ale také malebné a skryté zátoky,  majáky a pláže. Agentura nabízí i oběd v méně známých autentických  hospůdkách zvaných &#8222;konobe&#8220; na ostrovech.</p>
<p>Turistické sdružení Splitsko-dalmatské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/novinka-ve-splitu-safari-na-mori/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Ajvar &#8211; chorvatská tradiční specialita</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ajvar/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ajvar/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 14 Aug 2011 19:33:42 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Zajímavé recepty]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/upload/wordpress/?p=329</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">domácí ajvar</p> <p>Kdo z vás si objednal v Chorvatsku grilované maso nebo čevapčiči , jistě se s ním setkal.  Ajvar - blagi nebo ljuti  je téměř srdeční záležitostí všech zemí bývalé Jugoslávie. Podává se především ke grilovaným masům. Je to ta červená pasta na talíři ,chutnající téměř po jakékoli zelenině. Ajvar blagi &#8211; [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1445" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2005/11/ajvargotov7485.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1445" title="Ajvar" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2005/11/ajvargotov7485-150x150.jpg" alt="domácí ajvar" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">domácí ajvar</p></div>
<p>Kdo z vás si objednal v Chorvatsku grilované maso nebo čevapčiči , jistě se s ním setkal.  <strong>Ajvar </strong>- blagi nebo ljuti  je téměř srdeční záležitostí všech zemí bývalé Jugoslávie. Podává se především ke grilovaným masům. Je to ta červená pasta na talíři ,chutnající téměř po jakékoli zelenině.<br />
Ajvar blagi &#8211; česky bychom řekli jemný -  se servíruje v spíš v létě, ljuti tedy ostrý v &#8222;chladném období&#8220; , ale většinou záleží na chuti. Jediný rozdíl mezi nimi je jen pálivá feferonka přidaná do směsi. Dnes není problém ho koupit v kterémkoli chorvatském, ale i českém obchodním domě.</p>
<p>Většina &#8222;domácích&#8220; vám řekne , jak jinak, že prostě tomu doma vyrobenému se nic nevyrovná. A samozřejmě ten &#8222;jejich&#8220; je nejlepší.  Způsobů přípravy je několik různých. Každý také ten &#8222;svůj&#8220; ajvar jinak dochucuje a dává různé přísady. Někdo dělá ajvar ze zelených rajčat, někdo dává jen cibuli jiný česnek a další obojí. My jsme se rozhodli pro recept klasický, nejvíce užívaný.</p>
<p><span id="more-329"></span>Takže tady je recept na výrobu toho domácího:</p>
<p>Sastojaci (suroviny):</p>
<p style="text-align: justify;">4 kg crvenih paprika (červená paprika -kapie)<br />
1 kg patliđana (baklažán)<br />
2 feferonke (feferonky)<br />
3 češnjoke bijelog luka (bílé cibule)<br />
1/4 &#8211; 1/2 hlavičky česneku<br />
4 dl ulja (olej &#8211; nejlépe olivový)<br />
1 žličica soli (lžička soli)<br />
1 lžíce octa (nejlépe vinného)</p>
<p style="text-align: justify;">Postu přípravy:</p>
<p style="text-align: justify;">1. Baklažány propíchneme vidličkou a spolu s paprikami a feferonami dáme péct do trouby cca na půl hodiny (skoro do hněda)</p>
<p style="text-align: justify;">2. Vyndáme z trouby a mírně vychladlé rozmixujeme všechny suroviny na jemno (musí být vidět jemné kousky)</p>
<p style="text-align: justify;">3. Vše s olejem solí  dáme do hrnce a vaříme cca 1/2 hodiny až zhosustne (jako marmeláda nebo kečup)</p>
<p style="text-align: justify;">4 . Před koncem varu ochutnáme a podle chuti přidáme ocet</p>
<p style="text-align: justify;">5.  Naplní se do sklenic  a steriluje běžným postupem</p>
<p style="text-align: justify;">Podáváme k masu a rybám.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ajvar/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
<!-- WP Super Cache is installed but broken. The path to wp-cache-phase1.php in wp-content/advanced-cache.php must be fixed! -->
