Na jednom z nejhezčích jadranských ostrovů Mljet, který bývá nazýván „zeleným ostrovem“ naleznete malebnou obec Goveđari, v níž byla nedávno otevřena multifunkční galerie „Stara skula“. Nachází se ve staré budově někdejší ostrovní školy, která později sloužila jako pošta. V galerii se budou po celý rok konat výstavy, filmové projekce, koncerty, videoinstalace, [...]]]>

Ostrov Mljet

Na jednom z nejhezčích jadranských ostrovů Mljet, který bývá nazýván „zeleným ostrovem“ naleznete malebnou obec Goveđari, v níž byla nedávno otevřena multifunkční galerie „Stara skula“. Nachází se ve staré budově někdejší ostrovní školy, která později sloužila jako pošta. V galerii se budou po celý rok konat výstavy, filmové projekce, koncerty, videoinstalace, přednášky hostujících odborníků, literární večery a jiné zajímavé akce. Galerie našla své místo v budově z dalmatského kamene, která má velmi osobitou architekturu. Stojí na zeleném kopci uprostřed obce Goveđari a je obklopena borovicemi a palmami, které se tyčí nad jezery Veliko jezero a Malo jezero.

Tato jezera spolu s okolními osadami patří do oblasti Národního parku Mljet.

„Stara skula“ („Stará škola“) je první galerií Mljetu. V září v ní budou hostovat alternativní skupiny hostů z Evropy. Poklid ostrova, jeho nádherné rostlinstvo, moře a uklidňující barvy přírody jsou ideálním místem pro meditaci, jógu a nezvyklý způsob života.

Majitelé galerie nabízejí také ubytování v butikovém ubytovacím zařízení. Jejich pohostinnost se tak zalíbila zahraničním turistům, že zdejší ubytovací kapacity doporučují na nejdůležitějším internetovém portálu cestovního ruchu ?tripadvisor.com?.

Mljet je osmým největším chorvatským ostrovem. Nachází se nedaleko poloostrova Pelješac, Dubrovníku a ostrova Korčula. Vyznačuje se středomořským podnebím, suchými a slunnými léty s přibližně 2 500 hodinami slunečního svitu ročně, což jej činí jedním z nejslunečnějších jadranských ostrovů.

Podle názoru mnohých je Mljet nejhezčím a nejlesnatějším jadranským ostrovem a jednou z nejatraktivnějších a kulturně-historicky nejzajímavějších ?perel? Středomoří. Navštěvují jej milenecké a manželské páry, milovníci dobrodružství, průzkumníci přírody i ti, kteří mají rádi příběhy z minulosti, báje a pověsti.

Turistické sdružení Dubrovnicko-neretvanské župy

Grappa je pálenka italského původu. Tuto informaci však v Chorvatsku od nikoho nedostanete. Místní ji považují za vlastní a vnímají ji jako „národní“ nápoj, na který jsou také patřičně hrdí. Považují ji za “všelék“, „tajnou zbraň“ proti každému nepříteli. Grappa ničí bakterie, viry, ulevuje od žaludečních i svalových potíží, téměř ihned dezinfikuje otevřené rány. Ne náhodou [...]]]>

Grappa

Grappa je pálenka italského původu. Tuto informaci však v Chorvatsku od nikoho nedostanete. Místní ji považují za vlastní a vnímají ji jako „národní“ nápoj, na který jsou také patřičně hrdí. Považují ji za “všelék“, „tajnou zbraň“ proti každému nepříteli. Grappa ničí bakterie, viry, ulevuje od žaludečních i svalových potíží, téměř ihned dezinfikuje otevřené rány. Ne náhodou se jí v dřívějších dobách říkávalo „aqua vitae“, tedy „voda života.“ S grappou se v Chorvatsku setkáte téměř všude, nejdůvěrněji ji můžete poznat  v menších městech, vesnicích, kde se ještě pálí v rodinných palírnách. Chorvaté používají přísloví: „pokud jste neochutnali domácí grappu, neochutnali jste grappu.“ Při družném hovoru, se sklenkou grappy v ruce si teprve naplno vychutnáte tradiční chorvatskou pohostinnost.

Grappa je název pro pálenku z vína nebo z matoliny (zbytky po lisování vína: slupky, semínka i třeba větvičky). Obsah alkoholu se zpravidla pohybuje mezi 37,5 – 60 %. Pravdou však je, že Chorvaté používají pojmenování grappa i pro pálenky, které obsahují různé příměsi (olivy, slunečnice, borovice, třešně, bylinky atd.).

Travarica se nejvíce pálí na jihu Chorvatska, mívá nazelenalou barvu a bývá velebena pro její léčebné účinky. V její chuti většinou najdete stopy mentolu, levandule, rozmarýnu, šalvěje. Má velmi nezvyklou, výraznou vůni, která vás rozhodně nenechá lhostejnými… Pokud však poskytnete krátkou adaptační dobu vaším čichovým buňkám, budete odměněni originálním, pestrým chuťovým prožitkem, který jinde nenaleznete.

Medica je jedna z nejrozšířenějších variací grappy v Chorvatsku. Svůj původ má v Istrii, ale díky své sladké chuti má své obdivovatele po celé zemi. Je vyrobena z medu a drceného včelího tmelu (propolis). Medica svoji moc dokáže dobře maskovat. Díky tomu, že je sladká se pije velmi snadno a svadí tak k podcenění své síly. Díky své chuti má ze všech variací grap nejblíže k likéru.

Loza je druh grappy, který má téměř neznatelnou vůni a velmi jemnou chuť. Její kvalita je kolísavá, záléží na správném poměru přidaných bylinek. Místní ji doporučují při zánětech dásní, bolestech zubů. Prý ani analgetika nesnesou srovnání s utišujícími účinky této pálenky.

Vilijamovka se nejvíce pálí v severovýchodní části Chorvatska. Její hlavní přísadou je hruška. V tomto kraji je velmi rozšířený i hruškový likér, který má však lehce červenou barvu a pije se s mlékem. Vilijamovka je klasický zástupce ovocných grap, plný svěží ovocné chuti a cukru.

Orahovica patří k variacím grappy, které mají blízko k likérům. Má hnědý odstín, jehož intenzita je přímo úměrná době, po kterou byly ořechy ponechány v grapě k jejímu ochucení. Tato grappa nemá příliš velký obsah alkoholu, ale o to víc má vůně. Její chuť je sladká i trpká zároveň.

Biska je poměrně raritní druh grappy, který se pálí z rostliny známé v našich krajích pod názvem „jmelí.“ Plody jmelí jsou jedovaté, ale listy obsahují mnoho látek, které se využívají v medicíně v rámci léčby epilepsie, hormonální nerovnováhy a problémy s krevním tlakem. „Pravá“ biska se pálí jen na Istrii v městečku Vrh. Legenda praví, že jen místní obyvatelé znají správný poměr bylinek pro vypálení bisky.

Grappa je chorvatský národní nápoj. Z Istrie přes Dalmácii až po Dubrovník se receptury na výrobu grappy předávaly z generace na generaci. Jak mi řekl jeden vinař u Zadaru: „pokud neochutnáš grappu, nepoznáš Chorvatsko, je v ní všechno…“

Příběh o torpédu začal v šedesátých letech devatenáctého století. Tehdy [...]]]> V Muzeu města Rijeka byla nedávno uspořádána výstava „100 let existence torpéda“. Byl to špičkový vynález, nejsložitější projekt vynálezců, techniků a průmyslníků z Rijeky. Výstava bude otevřena do poloviny září letošního roku. Je prvním krokem k vytvoření stálé sbírky Muzea průmyslu hospodářství a dopravy.

Příběh o torpédu začal v šedesátých letech devatenáctého století. Tehdy došlo k urychlenému průmyslovému rozvoji Rijeky, z níž se stalo moderní evropské město.
Vynálezcem torpéda byl zdejší rodák Giovanni Luppis, který pocházel z rodiny bohatých loďařů. Před odchodem do penze se tento kapitán rakousko-uherské fregaty začal zabývat myšlenkou o nové zbrani, kterou nazval ?zachránce pobřeží?. Mělo to být plavidlo protáhlého tvaru, naplněné trhavinou, s nenápadnými skleněnými plachtami. Plavidlo by se dalo řídit ze břehu.

Své plavidlo představil Giovanni Luppis v roce 1861 technickému výboru rakouského námořnictva. Reakce nebyla kladná, ale vynálezce se své myšlenky nevzdal. Po návratu do Rijeky se sešel s průmyslníkem Giovannim Ciottou, který se později, v době největšího rozkvětu města, stal jeho starostou. Giovanni Ciotta o tři roky později seznámil Lupise s ředitelem technického institutu Robertem Whiteheadem. Dohodli se na spolupráci při zdokonalování Luppisova modelu. Ale Robert Whitehead se později rozhodl jinak. Odmítl Luppisův přístup a přiklonil se k myšlence, že to musí být plavidlo, které se potopí pod hladinu, čímž se sníží jeho viditelnost.

V prosinci roku 1866 představil svůj prototyp odborníkům. Jeho pokusné vypuštění proběhlo v roce 1868. Na lodi Gemse byl připevněn odpalovač torpéd. Dělová loď Gemse, jejíž výstavba byla dokončena v loděnici bratří Schiavon, se tak stala první torpédovou lodí na světě.

Robert Whitehead v roce 1875 zahájil provoz ve vlastní továrně, která vyráběla 800 torpéd ročně.

Torpéda z Rijeky začaly záhy kupovat mnohé státy včetně Velké Británie, Francie, Itálie, Německa, Švédska, Japonska, Argentiny, Ruska a dalších. Majitel založil pobočky své firmy v zahraničí a časem povolil i licenční výrobu torpéd po celém světě. Torpéda se v městě Rijeka vyráběla až do dvacátého století. Kromě továrních hal se zde dochovala i budova s odpalovací rampou z třicátých let dvacátého století. Podle dostupných zdrojů zde bylo od roku 1866 do srpna roku 1943 vyrobeno 20 323 torpéd, 1053 odpalovačů torpéd a 1368 vysokotlakých kompresorů. Výroba torpéd byla ukončena v roce 1966.

Turistické sdružení Přímořsko-goranské župy

Ve městě Korčule se uchoval šermířský tanec zvaný moreška, v ostatních obcích provozují tradiční tance s [...]]]> Již čtyři století na Korčule, středodalmatském ostrově s bohatým národopisným dědictvím, existuje tradice rytířských tanců a her. Tato tradice je hluboce zakořeněná u každého Korčulana a také podstatná součást společenského života ostrova, na kterém působí osm rytířských skupin.

Ve městě Korčule se uchoval šermířský tanec zvaný moreška, v ostatních obcích provozují tradiční tance s meči kumpanija a moštra, jejichž původ tkví v dávných masopustních zvycích a obyčejích.  Moreška, válečný tanec s meči, byl kdysi obvyklou zábavou na celém Středomoří, ale do dneška se uchoval a pravidelně se tančí již pouze v městečku Korčule. Proto se moreška stala nejosobitějším symbolem Korčuly. Tento tanec charakterizují různé pohyby, doprovázené obratným a dynamickým šermováním.

Lidová hra, která se hraje na začátku tance, připomene boj křesťanských Španělů proti Maurům. Tento tanec, zasazený do středověké kulisy korčulských ulic, nás vrátí do slavných časů epických rytířských příběhů. Dnešní korčulská moreška je jistě nejatraktivnějším šermířským válečným tancem, který lze spatřit v Evropě. Kvůli velkému zájmu hostů na Korčule je na programu nejméně jednou týdně. Moreška se tančí s hudebním doprovodem dechových nástrojů a bubnů.

Kumpanija se tančí v obcích Vela Luka, Blato, Smokvica, Čara, Pupnat, a moštra se tančí v Žrnovu. Tyto rytířské hry jsou příkladem řetězových tanců s meči. Často se jmenují i ?bojové tance?. Údajně vznikly jako upomínka na někdejší boje s piráty, kteří v minulosti na ostrov Korčulu útočili.  Všechny tyto tance se tradičně provozují v původním prostředí o svátcích svatých patronů jednotlivých městeček na ostrově Korčule, ale Turistické sdružení města Korčuly se před 13 lety rozhodlo uspořádat první festival rytířských her s cílem afirmovat bohaté dědictví a předvést ho v původním prostředí jako prvotřídní atrakci města i ostrova.

Průvod rytířských sdružení, provozování tanečních ukázek v prostředí starého města, přehlídka a slavnostní vystoupení rytířských skupin zanechají hluboké dojmy v četných návštěvnících, ale i obyvatelích ostrova Korčuly. Letošní festival se koná prvního červencového dne.  Návštěvníkům korčulského Festivalu rytířských her se naskytne jedinečná příležitost seznámit se s životem a dílem slavného středověkého světoběžníka a průzkumníka Marka Pola, o jehož skutečném rodišti a původu neexistují žádné jednoznačné písemné důkazy. O místě Polova narození se stále vedou spory; jedni tvrdí, že se narodil v Benátkách a jiní v Korčule. Ale podle řad písemných dokladů rodištěm tohoto známého autora cestopisů nejspíše přece jen bylo město Korčula, v níž bylo v roce 1997 založeno Mezinárodní středisko Marka Pola.

Na ostrov Korčulu se dostanete lodí, trajektem, katamaránem, motorovým člunem ze směru Splitu, Hvaru, Lastova, Dubrovníku, Mljetu, Orebiće a Drveniku. Nejbližší letiště jsou ve Splitu a Dubrovníku.

Turistické sdružení Dubrovnicko-neretvanské župy

Anketa „Travel Award“ má svou dlouholetou tradici – letošní ročník je již 22. v [...]]]> V polovině října se konalo v Maroku každoroční udílení cen „Travel
Award“ britských deníků Guardian a Observer nejlepším evropským a
světovým turistickým destinacím. Mezi evropskými destinacemi obsadilo
Chorvatsko třetí místo, což je velký úspěch ve srovnání s loňským
desátým místem.

Anketa „Travel Award“ má svou dlouholetou tradici – letošní ročník
je již 22. v pořadí. Více než 17000 čtenářů deníků Gaurdian a Observer
volilo nejlepší evropskou a světovou destinaci roku, neoblíbenější
město v Británii a mimo Británii, nejlepší turistickou atrakci,
nejlepšího touroperátora, nejlepší leteckou společnost, nejlepší
turistickou webovou prezentaci a mnoho dalších kategorií.