Magazín Chorvatsko » Zajímavé recepty

Splitský rybí trh

tomasv — Mon, 10 Oct 2011 06:00:59 +0000

Splitský rybí trh

Pro většinu obyvatel Splitu je návštěva místního rybího trhu, neboli „peškariji“, zcela běžnou a pravidelnou záležitostí. Samotný trh se nachází v Marmontově ulici a je otevřen každý den od 6:30 do 14:00. Pokud trhovci nestačí vyprodat své zásoby ryb do dvanácté hodiny, snižují ceny až o 50%. Nabídka zdejších prodejců je velmi široká, nejvíce jsou však druhově zastoupeny sardinky a makrely. V budově, která se nachází uprostřed trhu, si můžete nechat od zdejšího „mistra nože“ váš rybí nákup vykuchat, očistit nebo nechat zpracovat podle vašich představ za cenu okolo deseti chorvatských kun.

Ryby jsou tradiční součástí místního jídelníčku, upravují se na mnoho způsobů. Mezi nejrozšířenější úpravu patří „sardinky v marinádě po dalmátsku“, jedná se o klasický pokrm, jehož příprava je velmi jednoduchá a výsledek skvostný. Ostatně posuďte sami.

Suroviny:

1 kg čerstvých sardinek
1 hlavička česneku
2 dl olivového oleje
3 lžíce vinného octa
3 lžíce nasekané petržele
1 hrst rozmarýnu (listy nedrcené)
1 lžička soli
1 lžička pepře

Postup přípravy:

1. Sardinky očistíme, zbavíme vnitřností (ne však hlavy) a osušíme. Poté je lehce potřeme olivovým olejem a posolíme, opepříme. Dáme sardinky péct do předem rozehřáté trouby (250°). Pečeme je na sucho, pár minut.

2. Rozehřejeme si pánvičku s olivovým olejem, postupně přidáváme vinný ocet, rozdrcený česnek, petržel a rozmarýn. Vše důkladně promícháme a pár minut povaříme.

3. Pánvičku odstavíme a do rozehřáté směsi vložíme sardinky. Vše necháme vychladnout a vložíme do chladničky. Ideální doba pro konzumaci je po dvou dnech, lze však nechat sardinky „uležet“ i delší dobu. Záleží jen na vašich chuťových preferencích.

Ajvar – chorvatská tradiční specialita

admin — Sun, 14 Aug 2011 19:33:42 +0000

domácí ajvar

Kdo z vás si objednal v Chorvatsku grilované maso nebo čevapčiči , jistě se s ním setkal. Ajvar - blagi nebo ljuti je téměř srdeční záležitostí všech zemí bývalé Jugoslávie. Podává se především ke grilovaným masům. Je to ta červená pasta na talíři ,chutnající téměř po jakékoli zelenině.
Ajvar blagi – česky bychom řekli jemný - se servíruje v spíš v létě, ljuti tedy ostrý v „chladném období“ , ale většinou záleží na chuti. Jediný rozdíl mezi nimi je jen pálivá feferonka přidaná do směsi. Dnes není problém ho koupit v kterémkoli chorvatském, ale i českém obchodním domě.

Většina „domácích“ vám řekne , jak jinak, že prostě tomu doma vyrobenému se nic nevyrovná. A samozřejmě ten „jejich“ je nejlepší. Způsobů přípravy je několik různých. Každý také ten „svůj“ ajvar jinak dochucuje a dává různé přísady. Někdo dělá ajvar ze zelených rajčat, někdo dává jen cibuli jiný česnek a další obojí. My jsme se rozhodli pro recept klasický, nejvíce užívaný.

Takže tady je recept na výrobu toho domácího:

Sastojaci (suroviny):

4 kg crvenih paprika (červená paprika -kapie)
1 kg patliđana (baklažán)
2 feferonke (feferonky)
3 češnjoke bijelog luka (bílé cibule)
1/4 – 1/2 hlavičky česneku
4 dl ulja (olej – nejlépe olivový)
1 žličica soli (lžička soli)
1 lžíce octa (nejlépe vinného)

Postu přípravy:

1. Baklažány propíchneme vidličkou a spolu s paprikami a feferonami dáme péct do trouby cca na půl hodiny (skoro do hněda)

2. Vyndáme z trouby a mírně vychladlé rozmixujeme všechny suroviny na jemno (musí být vidět jemné kousky)

3. Vše s olejem solí dáme do hrnce a vaříme cca 1/2 hodiny až zhosustne (jako marmeláda nebo kečup)

4 . Před koncem varu ochutnáme a podle chuti přidáme ocet

5. Naplní se do sklenic a steriluje běžným postupem

Podáváme k masu a rybám.

Samobor – Dokonalé místo pro milovníky cukrovinek

admin — Fri, 27 May 2011 09:44:16 +0000

slatko

V místech, kde se řeka Krka vlévá do Jaderského moře, se nachází svérázné a romantické dalmatské městečko Skradin. Jeho obyvatelé jsou široko daleko známí svou pohostinností. O ní se může přesvědčit každý, kdo navštíví zdejší ekologický a etnografický trh. V rámci této akce jsou návštěvníkům představena zdejší tradiční řemesla ? především výroba šperků a lidových krojů. Hosté si zde mohou prohlédnout a zakoupit rukodělné výrobky obyvatel zdejšího kraje, ale také jejich ekologické potravinářské produkty. Akce byla zahájena na podporu snahy místního obyvatelstva o uchování původních výrobků a starých řemesel, díky nimž je zdejší kraj zvlášť atraktivním místem pro turisty. Krásám kraje, který se rozkládá kolem Skradinu, neodolal ani jeden z nejbohatších lidí na světě, zakladatel firmy Microsoft Bill Gates, který jej několikrát navštívil. V minulém roce popsal své dojmy v textu, který vyšel v časopise Forbes.

Pevné sepětí městečka Skradin a jeho obyvatel s Jadranem i řekou Krka je patrné v jejich pohostinném přijetí všech jachtařů, pro které je zdejší marina bezpečným přístavem s nabídkou osvěžení a zábavy. Marina Skradin je jeden z nejnavštěvovanějších jachtařských přístavů na chorvatském pobřeží Jadranu. Nachází se v poklidné zátoce při ústí řeky Krka do moře. V těchto místech měli ostatně svůj přístav již staří Římané. Díky kráse Krky každým rokem zavítají četné jachty a plachetnice z celého světa do mariny Skradin. Národní park Krka se rozkládá na více než 14.000 hektarech území kolem středního a dolního toku řeky Krka, kterou zdobí sedm malebných vodopádů. Nejimpozantnější jsou Roški slap a Skradinski buk. Návštěvníci si mohou prohlédnout také františkánský klášter na ostrov Visovac a monastýr Krka, které patří k nejvýznamnějším památkám zdejšího kraje.

Obdělávání půdy a využívání bohatství, které skýtají řeka a moře, byly vždy hlavními způsoby obživy zdejších obyvatel, o čemž svědčí i archeologické nálezy z antiky. Zemědělskou tradici obyvatel Skradinu nejlépe dokládá známá rodina pana Bedrici, která pěstuje a vyrábí víno. Chorvatská odrůda vína Debit, kterou pěstují, získala v roce 1932 hlavní cenu na veletrhu vín ve francouzském městě Toulouse. Toto víno bylo označeno za jedno z šesti nejlepších vín na světě. Členové rodiny rovněž již více než dvě stě let rozšiřují a uchovávají jednu z nejbohatších evropských sbírek tradičního nářadí, strojů a zařízení, používaných při výrobě alkoholických nápojů.

Pěstování a výroba vína nejsou ve zdejším kraji výjimkou. Podobnou tradici zde má i pěstování oliv a výroba olivového oleje, včelařství a výroba medu, ale také rybářství. Lidé se těmito činnostmi zabývali odedávna, přičemž se řídili rytmem přírody a ročních období. Za ta léta získali špičkové znalosti a dovednosti.

Stejně jako kdysi, také nyní pěstují své plodiny na malých rodinných hospodářstvích. Jsou to ekologické a zdravé zemědělské produkty, které si návštěvníci mohou zakoupit na ekologickém a etnografickém trhu v městečku Skradin, který má bohatou nabídku.

Skradin se nachází asi patnáct kilometrů od Šibeniku ve střední Dalmácii a patří k nejstarším chorvatským městům. Jedná se o město bohatého kulturně-historického dědictví, jež trvá více než dva tisíce let. Pod dnešním jménem je Skradin poprvé zmiňován v desátém století.

Turistické sdružení Šibenicko-kninské župy

Kvarner

admin — Thu, 27 Jan 2011 14:32:54 +0000

Kvarner je oblast, kde se díky rozmanitosti – od klimatu, rostlinstva, spojení přímoří, ostrovů a hor, architektuře a kultuře – již více než 160 let rozvíjí cestovní ruch. Zde trávili zimní i letní období členové dynastie Habsburků. S jejich zdejším pobytem je spojen rozkvět exkluzivních turistických středisek jako je Opatija, kde byl v roce 1844 vystavěn první luxusní prázdninový dům – Villa Angiolina. Hotel Kvarner, první hotel na východním pobřeží Jadranu, byl uveden do provozu v březnu roku 1884. Již v následujícím roce přijel do ostrovního městečka Mali Lošinj první turista. Byl to známý rakouský lékař dr. Conrad Clar, který sem přivezl nemocného syna. Dítě se uzdravilo a věhlas klimatické ozdravovny Lošinj vzrostl. Císař František Josef si oblíbil Opatiji. Jeho bratr se zasloužil o úpravu prvního mořského koupaliště (v roce 1888) a potom i hotelu v letovisku Crikvenica.

Prvními obyvateli oblasti Kvarner byli Liburnové, kteří zde upevnili svůj vliv a obchodní styky. Zdejší kraj v největší míře ovlivnili řečtí mořeplavci a Římané. O silném římském vlivu dodnes svědčí i četné kulturní a historické památky. O dějinách Chorvatů v této oblasti vypovídá jedna z nejdůležitějších památek chorvatského písemnictví Baščanska ploča, která vznikla kolem roku 1100. Je to jedna z nejcennějších památek ranného chorvatského písemnictví. Deska byla nalezena v polovině 19. století v kostele sv. Lucie (sv. Lucije) v obci Jurandvor u městečka Baška na ostrově Krk. Písmo textu, který je na ní vytesán, patří do přechodného stupně mezi starou oblou podobou hlaholice a novějším hranatou variantou hlaholského písma.

Tradiční horský oběd – původní recept

admin — Thu, 30 Sep 2010 19:16:43 +0000

Bajtarski rućak

Dnes vám představíme tradiční “ bajtarski ručak “ tedy oběd (spíše hlavní chod k obědu) pocházející z horských oblastí. Vydatné jídlo horalů je natolik rozdílné od přímořských oblastí jistě i proto, že příjemné a teplé zimy se zde příliš nevyskytují. Kuchyně se spíše přibližuje Tyrolské kuchyni. Můžete ho vyzkoušet sami, jen pozor příprava zabere opravdu dost času. Ale ten v zimě plyne v horách pomaleji a není kam spěchat. Můžete zkusit potěšit svoje kamarády při zimní návštěvě a mezi vzpomínkami na teplou dovolenou v Chorvatsku servírovat tuto netradiční krmi.

Tradiční bajtarski oběd – suroviny:
(Porce pro 6 osob)

1 kg libového masa (vepřové)
50 dkg kysaného zelí
20 gramů fazolí
50 dkg mouky
5 vajec, 5 dl vody, sůl
20 gramů mleté slaniny
pažitka

Postup přípravy:

Večer namočíme fazole (bílé) a nejlépe po danácti hodinách je dáme pomalu vařit do trochu osolené vody. Fazole vaříme tak aby byly hodně měkké potom je slijeme a necháme stranou Dáme vařit maso do osolené vody, po chvíli vaření přidejte zelí a vaříme ještě dvě hodiny.
Z vody, mouky, vajec a soli smícháme těsto. Nechme se stát asi 20 minut. Potom vyválíme tence na placku. V míse smícháme zelí, fazole a nasekané vařené maso, posypeme pažitkou. Zarulujeme do čistého plátna (můžete použít alobal) a vaříme 20 minut. Nakrájíme asi na 1 cm tlusté plátky, položí se na mísu a zalijeme osmaženou nakrájenou slaninou.
Původ receptu: Kozi Vrh – Chorvatsko.

Primorski žgvacet – recept na tradiční chorvatské jídlo

admin — Tue, 18 Nov 2008 17:12:40 +0000

Dnes přinášíme recept na vynikající národní jídlo Žgacet. Specialita Istarski (primorski) žgvacet je poměrně oblíbená nejen podél chorvatského pobřeží.Tradičně se používá telecí maso, ale jako všechna jídla má různé krajové obměny a lze se s ním setkat v různých úpravách. Tradičně se servíruje s místními těstovanami nazvanými nazvanými? fuže nebo palenta. U nás doma stačí podávat s dobrými italskými těstovinami. ?

Ingredience:

800 g telecího masa (vepřové nebo kuřecí)
2 velké cibule
6 stroužků česneku
1? dl oleje
250 g rajčat
1 lžíce mouky
svazek celerové naťě
1 1/2 dl bílého vína
1 špetka majoránky
1 špetka bazalky
sůl a pepř

Příprava:

Chorvatské "štrukle"

admin — Fri, 08 Feb 2008 07:59:03 +0000

Chorvatské ministerstvo kultury zapsalo do seznamu chráněných
kulturních památek také tradiční chorvatský pokrm – „štrukle“
(chorvatsky: štrukli). Štrukle jsou sice původně jídlo z
Chorvatského Záhoří, tedy kraje na severozápadě chorvatského
vnitrozemí, získalo si však obrovskou oblibu po celé zemi.

Nejoblíbenější jsou ve slané podobě, mohou se však podávat i sladké, pečené i vařené

Motovilec, záhadný název chovatské gastronomie

admin — Thu, 05 Jul 2007 19:40:42 +0000

Nedávno?si pozornější čtenáři ?v našem článku nazvaném :“Nová kulinářská nabídka na Istrii “ mohli povšimnout zajímavého názvu „motovilec“ respektive „hovězí s motovilcem“.?Při diskuzi mezi redaktory?o tom co vlastně toto slovo znamená jsme se vsázeli?s čím vlastně to hovězí dostaneme.? Protože jsme byli?opradu zvědaví?zahájili jsme pátrání co je to? motovilec. Tipněte si.

Slavonský rybí paprikáš

admin — Sun, 14 May 2006 20:46:53 +0000

Tento recept pochází z Osijecké oblasti ve Slavonii, která je bohatá na dobré sladkovodní ryby v jejích řekách. Paprikáš by měl mít chuť trochu ostrou a výrazně kořeněnou. Podává se s chlebem a dobrým vínem. V přímořských oblastech je samozřejmě obvykle uvařený z mořských ryb, bez vlivu na kvalitu a jeho chuť. Podle krajů se také může doplnit kořením podle místních zvyklostí např. česnekem, petrželovou natí, kmínem a dalšími ingrediencemi.

Pljeskavica- vynikající jídlo

admin — Wed, 10 May 2006 19:55:48 +0000

Pljeskavica, původně srbské národní jídlo, které se zabydlelo v celém Chorvatsku, Bosně i Černé hoře. Ve své podstatě se jedná o druh hamburgera, který mohou jíst i muslimové, neobsahuje totiž vůbec vepřopvé maso. Recept je jednoduchý, rychlý a chutný.