<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Magazín Chorvatsko &#187; Navštivte</title>
	<atom:link href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/category/navstivte/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz</link>
	<description>...on-line magazín o Chorvatsku</description>
	<lastBuildDate>Tue, 10 Jan 2012 08:46:08 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.0</generator>
		<item>
		<title>Trbounje &#8211; Luxusní agroturistická usedlost &#8222;Rokovi dvori&#8220;</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/trbounje-luxusni-agroturisticka-usedlost-rokovi-dvori/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/trbounje-luxusni-agroturisticka-usedlost-rokovi-dvori/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 07 Oct 2011 06:09:01 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1488</guid>
		<description><![CDATA[<p>Exkluzivní agroturistika je v posledních letech v Chorvatsku čím dále tím více zastoupena v nabídce cestovního ruchu. Nejvíce agroturistických usedlostí je dnes na Istrijském poloostrově. Příklad turistických pracovníků na Istrii následují jejich kolegové v jiných krajích Chorvatska. Ve vnitrozemí Dalmácie byl nedávno otevřen nový reprezentativní turistický objekt. Jedná se o obnovenou venkovskou usedlost ?Rokovi [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/rokovi-dvori.jpg"><img class="alignleft size-thumbnail wp-image-1489" title="rokovi-dvori" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/rokovi-dvori-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a>Exkluzivní agroturistika je v posledních letech v Chorvatsku čím dále  tím více zastoupena v nabídce cestovního ruchu. Nejvíce agroturistických  usedlostí je dnes na Istrijském poloostrově. Příklad turistických  pracovníků na Istrii následují jejich kolegové v jiných krajích  Chorvatska. Ve vnitrozemí Dalmácie byl nedávno otevřen nový  reprezentativní turistický objekt. Jedná se o obnovenou venkovskou  usedlost ?Rokovi dvori?, která byla vystavěna v roce 1890. Nachází se v  obci Trbounje u města Drniš přímo u vstupu do Národního parku Krka.</p>
<p>Usedlost se rozkládá na skoro 16 000 čtverečních metrech. Na statku stál  menší sešlý rodinný dům, který byl již čtyřicet let neobydlen. Zbytek  tvořily rozvaliny tří hospodářských budov. Pod dozorem konzervátorů byla  provedena dostavba a rekonstrukce usedlosti. Agroturistické  hospodářství vznikalo dva a půl roku. Vyrostla zde luxusní vila na třech  etážích o rozloze čtyř set padesáti čtverečních metrů. Kromě největšího  možného pohodlí a soukromí zde mají hosté i příjemný pocit z tradiční  atmosféry usedlosti.<br />
<span id="more-1488"></span><br />
Vila získala kategorii pěti hvězdiček. Kromě luxusně zařízených prostor  mají hosté k dispozici odvoz z letiště, pronájem jachty v jedné z marin v  letoviscích Skradin, Vodice či Primošten, ale také služby kuchaře a  personálu. Na statku je rozlehlá úpravná zahrada s bazénem a tenisovým  kurtem. Tenis se hraje na umělé trávě. K usedlosti patří vinice a celá  usedlost je ohrazena kamennou zdí bez malty (suhozid), typickou pro  zdejší kraje.<br />
V plánu je i výstavba heliodromu, jenž lépe zpřístupní agroturistické  hospodářství &#8222;Rokovi dvori&#8220; jachtařům, kteří zakotví svou megajachtu v  nové marině, která se buduje ve třicet kilometrů vzdáleném Šibeniku na  dalmatském pobřeží.</p>
<p>Turistické sdružení Šibenicko-kninské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/trbounje-luxusni-agroturisticka-usedlost-rokovi-dvori/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Goveđari &#8211; První galerie na ostrově Mljet</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/govedari-prvni-galerie-na-ostrove-mljet/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/govedari-prvni-galerie-na-ostrove-mljet/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 04 Oct 2011 06:05:42 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>
		<category><![CDATA[Zajímavost z Chorvatska]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1483</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Ostrov Mljet</p> <p>Na jednom z nejhezčích jadranských ostrovů Mljet, který bývá nazýván &#8222;zeleným ostrovem&#8220; naleznete malebnou obec Goveđari, v níž byla nedávno otevřena multifunkční galerie &#8222;Stara skula&#8220;. Nachází se ve staré budově někdejší ostrovní školy, která později sloužila jako pošta. V galerii se budou po celý rok konat výstavy, filmové projekce, koncerty, videoinstalace, [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1484" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/Mljet.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1484" title="Mljet" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/10/Mljet-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Ostrov Mljet</p></div>
<p>Na jednom z nejhezčích jadranských ostrovů Mljet, který bývá nazýván &#8222;zeleným ostrovem&#8220; naleznete malebnou obec Goveđari, v níž byla nedávno  otevřena multifunkční galerie &#8222;Stara skula&#8220;. Nachází se ve staré budově  někdejší ostrovní školy, která později sloužila jako pošta. V galerii  se budou po celý rok konat výstavy, filmové projekce, koncerty,  videoinstalace, přednášky hostujících odborníků, literární večery a jiné  zajímavé akce. Galerie našla své místo v budově z dalmatského kamene,  která má velmi osobitou architekturu. Stojí na zeleném kopci uprostřed  obce Goveđari a je obklopena borovicemi a palmami, které se tyčí nad  jezery Veliko jezero a Malo jezero.</p>
<p>Tato jezera spolu s okolními osadami patří do oblasti Národního parku Mljet.</p>
<p>&#8222;Stara skula&#8220; (&#8222;Stará škola&#8220;) je první galerií Mljetu. V září v ní budou  hostovat alternativní skupiny hostů z Evropy. Poklid ostrova, jeho  nádherné rostlinstvo, moře a uklidňující barvy přírody jsou ideálním  místem pro meditaci, jógu a nezvyklý způsob života.<br />
<span id="more-1483"></span><br />
Majitelé galerie nabízejí také ubytování v butikovém ubytovacím  zařízení. Jejich pohostinnost se tak zalíbila zahraničním turistům, že  zdejší ubytovací kapacity doporučují na nejdůležitějším internetovém  portálu cestovního ruchu ?tripadvisor.com?.</p>
<p>Mljet je osmým největším chorvatským ostrovem. Nachází se nedaleko  poloostrova Pelješac, Dubrovníku a ostrova Korčula. Vyznačuje se  středomořským podnebím, suchými a slunnými léty s přibližně 2 500  hodinami slunečního svitu ročně, což jej činí jedním z nejslunečnějších  jadranských ostrovů.</p>
<p>Podle názoru mnohých je Mljet nejhezčím a nejlesnatějším jadranským  ostrovem a jednou z nejatraktivnějších a kulturně-historicky  nejzajímavějších ?perel? Středomoří.  Navštěvují jej milenecké a  manželské páry, milovníci dobrodružství, průzkumníci přírody i ti, kteří  mají rádi příběhy z minulosti, báje a pověsti.</p>
<p>Turistické sdružení Dubrovnicko-neretvanské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/govedari-prvni-galerie-na-ostrove-mljet/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Fažana &#8211; Léto plné překvapení</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/fazana-%e2%80%93-leto-plne-prekvapeni/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/fazana-%e2%80%93-leto-plne-prekvapeni/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 21 Aug 2011 06:17:57 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1439</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Fazana</p> <p>Malá istrijská Fažana se nachází nedaleko přístavního města Pula. Z letoviska je nádherný výhled na známé Brijunské souostroví. Místní turističtí pracovníci letos pro své hosty připravili mnoho kulturně-zábavních pořadů a akcí.</p> <p>Každý týden v srpnu se na nábřeží koná akce pod názvem &#8222;Tradiční večery&#8220;. Jsou to trhy s istrijskými suvenýry a zajímavými [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1440" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/08/Fazana.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1440" title="Fazana" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/08/Fazana-150x150.jpg" alt="Fazana" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Fazana</p></div>
<p>Malá istrijská Fažana se nachází nedaleko přístavního města Pula. Z  letoviska je nádherný výhled na známé Brijunské souostroví. Místní  turističtí pracovníci letos pro své hosty připravili mnoho  kulturně-zábavních pořadů a akcí.</p>
<p>Každý týden v srpnu se na nábřeží koná akce pod názvem &#8222;Tradiční  večery&#8220;. Jsou to trhy s istrijskými suvenýry a zajímavými výrobky, které  si turisté mohou pořídit jako památku na zdejší pobyt.</p>
<p>Fažana je rybářské vesnice, jejíž obyvatelé od dávných dob uchovávají  tradici lovu sardelí a jejich kuchyňské přípravy. Tyto rybičky byly  hlavní potravou celých generací místních obyvatel. Proto je také  největší zdejší zábavní akcí &#8222;Slavnost sardelí&#8220; (Fešta od srdela). Na  slavnosti si hosté pochutnají na sardelích připravených na více než sto  způsobů. Koná se zde i soutěž v přenášení rybářských přepravek, ve  veslování, v přetahování lanem a na programu jsou i další sportovní,  kulturní a zábavní akce. Dá se říci, že je dnes skoro celá gastronomická  nabídka letoviska založena na tomto druhu &#8222;modrých&#8220; ryb.</p>
<p>Fažana byla ve dvacátých letech minulého století známá díky továrně na  zpracování a konzervování sardelí. Továrna byla v roce 1952 přestěhována  jinam. O tom, jak silné je pouto místních obyvatel s mořem a sardelemi,  svědčí osobitá galerie na místní promenádě. Je venkovní, jmenuje se &#8222;Park sardelí&#8220; (Park srdela) a návštěvníci zde mohou shlédnout sochy  místních výtvarníků, které jsou věnovány těmto stříbřitě modrým  rybičkám.<br />
<span id="more-1439"></span><br />
V letovisku najdete i ulici &#8222;Cesta sardelí&#8220; (Cesta srdela). Zdejší  stylové hospůdky a restaurace mají na jídelním lístku rozmanité chutné  pokrmy ze sardelí. V &#8222;Malé rybářské akademii sardelí&#8220; (Mala ribarska  akademija srdela) se pořádají kurzy v nasolování sardelí.</p>
<p>Další rybářská slavnost se jmenuje &#8222;Co rybáři umějí&#8220; (Ča ribari  znaju). Rybáři předvedou hostům své dovednosti a diváci se seznámí se  starým rybářským náčiním, uvidí regatu klasických člunů &#8222;batana&#8220; s  plochým dnem a vydají se s rybáři na ukázkový rybolov.</p>
<p>Kromě lidových slavností nabízí Fažana i festival klasické hudby &#8222;Fažanské soumraky&#8220; (Fažanski sutoni). V kostelních prostorách  proběhnou četné koncerty talentovaných mladých akademických hudebníků,  kteří pocházejí z Istrijského poloostrova.</p>
<p>Turistické sdružení Istrijské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/fazana-%e2%80%93-leto-plne-prekvapeni/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Novinka ve Splitu &#8211; Safari na moři</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/novinka-ve-splitu-safari-na-mori/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/novinka-ve-splitu-safari-na-mori/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 18 Aug 2011 06:12:21 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1437</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Split port</p> <p>Ve splitském akvatoriu byla nedávno představena nová adrenalinová atrakce &#8222;Safari na moři&#8220; (Safari na moru), kterou mají od letošní turistické sezony k dispozici turisté v Dalmácii. Safari bylo prezentováno v Bračském průlivu a bylo zahájeno plavbou na tradiční dřevěné plachetnici &#8222;Jugo&#8220;.</p> <p>Přestože se nový adrenalinový a dobrodružný výlet propaguje pod sloganem [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_542" class="wp-caption alignleft" style="width: 130px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/03/n200701220835_split_port.jpg"><img class="size-full wp-image-542" title="Split port" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/03/n200701220835_split_port.jpg" alt="Split port" width="120" height="90" /></a><p class="wp-caption-text">Split port</p></div>
<p>Ve splitském akvatoriu byla nedávno představena nová adrenalinová  atrakce &#8222;Safari na moři&#8220; (Safari na moru), kterou mají od letošní  turistické sezony k dispozici turisté v Dalmácii. Safari bylo  prezentováno v Bračském průlivu a bylo zahájeno plavbou na tradiční  dřevěné plachetnici &#8222;Jugo&#8220;.</p>
<p>Přestože se nový adrenalinový a dobrodružný výlet propaguje pod sloganem &#8222;takes to the limit&#8220;, bezpečnost výletníků je přece jen na prvním  místě. Proto bylo zvoleno jedno z nejlepších plavidel na trhu, gumový  člun &#8222;tornado&#8220;. Je to bezpečný a robustní rychlý člun, který je určen  pro záchranáře a slouží k plnění rozmanitých profesionálních úkolů za  jakéhokoliv počasí. Zážitek z plavby v gumovém člunu &#8222;Tornado&#8220; se dost  podobá zkušenosti z jízdy na horské dráze.<br />
<span id="more-1437"></span><br />
Pořadatelé nové adrenalinové atrakce, firma &#8222;Adria Extreme&#8220;, nabízí  kromě zmíněného výletu i služby přepravy po Dalmácii dvacet čtyři hodin  denně. Turisté mají k dispozici vyškolené skipery, s nimiž plují mezi  pevninou a ostrovy. V programu se počítá s návštěvou asi patnácti míst  ve střední Dalmácii. Zahrnuje ostrovy Šolta, Brač, Hvar, Pakleni otoci,  Vis, Biševo, Korčula, Mljet a Lastovo, ale také malebné a skryté zátoky,  majáky a pláže. Agentura nabízí i oběd v méně známých autentických  hospůdkách zvaných &#8222;konobe&#8220; na ostrovech.</p>
<p>Turistické sdružení Splitsko-dalmatské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/novinka-ve-splitu-safari-na-mori/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Kamenjak &#8211; Na istrijském mysu je jedna z nejlepších skrytých pláží</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/kamenjak-na-istrijskem-mysu-je-jedna-z-nejlepsich-skrytych-plazi/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/kamenjak-na-istrijskem-mysu-je-jedna-z-nejlepsich-skrytych-plazi/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 28 May 2011 09:44:58 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1387</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Kamenjak</p> <p>Istrijský mys Kamenjak (Rt Kamenjak) se nedávno objevil na seznamu deseti nejvyhledávanějších a nejzajímavějších pláží v ústraní, které se nacházejí ve Středomoří. Pláž byla vybrána na základě volby jednoho z nejvlivnějších turistických průvodců na světě Lonely Planet.</p> <p>Kamenjak je v textu nazván ?divokou kráskou?. Leží jižně od města Pula. Kultovní status u [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1388" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/05/Kamenjak_gobbo.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1388" title="Kamenjak_gobbo" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/05/Kamenjak_gobbo-150x150.jpg" alt="Kamenjak" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Kamenjak</p></div>
<p>Istrijský mys Kamenjak (Rt Kamenjak) se nedávno objevil na seznamu  deseti nejvyhledávanějších a nejzajímavějších pláží v ústraní, které se  nacházejí ve Středomoří. Pláž byla vybrána na základě volby jednoho z  nejvlivnějších turistických průvodců na světě Lonely Planet.</p>
<p>Kamenjak je v textu nazván ?divokou kráskou?. Leží jižně od města Pula.  Kultovní status u návštěvníků chorvatských pláží si zasloužil díky své  divoké, nedotčené přírodě. Turisté, kteří tuto pláž navštívili, mají  pocit, že se nacházejí ?na konci světa?. Lonely Planet se zmiňuje o jeho  statusu chráněné přírodní rezervace, ale také o kráse křišťálově  čistého moře modrozelené barvy, malebné oblázkové pláži, rámované  bohatým rostlinstvem a labyrintu prašných stezek, které na pláž vedou.  Těm, kteří se chtějí i pobavit, doporučuje autor článku zdejší bar na  pláži.</p>
<p>?Až se nabažíte přelidněných pláží, vydejte se na pláž Kamenjak?,  doporučuje populární turistický průvodce. Zdůrazňuje, že na mysu  Kamenjak najdete jednu z nejskrytějších pláží ve Středomoří.</p>
<p>Mys Kamenjak (Rt Kamenjak) se ocitl na seznamu spolu s plážemi Cabo de  Gata a Cap de Favartix ve Španělsku, Banyuls ve Francii, Cala Gonone na  Sardinii, Delimara na Maltě a pláží na pobřeží Tyrhénského moře v  Itálii. Je na něm černohorská pláž Luštica či dvě turecké pláže Kabak a  Goekceada.</p>
<p>Turistické sdružení Istrijské župy<br />
<a href="http://www.istra.com/" target="_blank"><br />
</a></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/kamenjak-na-istrijskem-mysu-je-jedna-z-nejlepsich-skrytych-plazi/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Šolta &#8211; Jeden z šesti nejhezčích evropských ostrovů</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/solta-jeden-z-sesti-nejhezcich-evropskych-ostrovu/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/solta-jeden-z-sesti-nejhezcich-evropskych-ostrovu/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 07 May 2011 08:54:01 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1379</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">ostrov Šolta</p> <p>Britský list &#8222;Telegraph&#8220; zařadil ostrov Šolta do skupiny šesti nejhezčích, méně známých evropských ostrovů, které turistům doporučuje navštívit. Novinářka Francesca Syz se již po léta zabývá výlučně cestováním a psaním cestopisných reportáží. Napsala, že kromě chorvatského ostrova Šolta, je třeba určitě navštívit i malé švédské městečko Marstrand, řecké ostrovní letovisko Monemvasia, [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1380" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/05/solta.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1380" title="solta" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/05/solta-150x150.jpg" alt="ostrov Šolta" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">ostrov Šolta</p></div>
<p>Britský list &#8222;Telegraph&#8220; zařadil ostrov Šolta do skupiny šesti nejhezčích, méně známých evropských ostrovů, které turistům doporučuje navštívit. Novinářka Francesca Syz se již po léta zabývá výlučně cestováním a psaním cestopisných reportáží. Napsala, že kromě chorvatského ostrova Šolta, je třeba určitě navštívit i malé švédské městečko Marstrand, řecké ostrovní letovisko Monemvasia, italský ostrůvek Isola la Maddalena na Sardinii, francouzský ostrov Ile de Porquerolles, který leží u světoznámého turistického střediska St. Tropez a Sylt, jeden z největších německých ostrovů, který se nachází v Severním moři.<br />
Britská novinářka se domnívá, že kvůli kamenitému povrchu Šolty a relativní blízkosti města Splitu si turisté většinou raději zvolí pobyt na známějších a vzdálenějších ostrovech. Neprávem pomíjejí ostrov Šolta, který leží uprostřed dalmatského souostroví. Je to &#8222;překrásný a nedotčený ostrov, který zůstává domovem živoucí rybářské komunity i funkčních vinohradů a olivových hájů&#8220;.</p>
<p><span id="more-1379"></span><br />
V textu stojí, že Spliťané již v dávné minulosti často trávili léto na ostrově Šolta. Novinářka uvádí příklad římského císaře Diokleciána, jehož ?palác ze 4. století v centru města Splitu je jednou z nejvýznamnějších historických budov?. Dioklecián podle ní často jezdil rybařit do zátoky Nečujam na ostrově Šolta, kde dal vystavět i lázně. Za nejhezčí místo na ostrově uvedla novinářka osadu Maslinica, která se nachází ?v jedné z nejlépe chráněných zátok na chorvatském Jadranu?.<br />
?Šolta je ideálním místem pro turisty, kteří touží po jednoduchém ostrovním životě?. Těmito slovy ukončila svůj článek novinářka britského listu ?Telegraph?.<br />
Šolta patří do skupiny středodalmatských ostrovů. Nachází se mezi ostrovy Brač na východě, Hvar na jihovýchodě a pevninou na severovýchodě. Rozloha Šolty je přibližně 52 kilometrů čtverečných. Povrch ostrova je porostlý bujným rostlinstvem a obývají jej četné živočišné druhy. Šolta byla obydlena od prehistorie a první zmínka o ní pochází ze 4. století př. Kr., kdy figuruje pod jménem Olyntha. Na Šoltě nalezneme mnoho pozůstatků staveb z antického a starokřesťanského období. Kromě bohatého kulturně-historického dědictví ostrov nabízí svým hostům také řadu příležitostí ke sportu a rekreaci. Šolta je ideální destinací pro milovníky dlouhých procházek a jízdy na kole po stezkách vedoucích nádhernou, nedotčenou přírodou. Milovníkům rybích specialit se doporučuje návštěva zátoky Šešula v osadě Maslinica, kde si turisté užijí výhledů na nejhezčí západ slunce. Skvělé víno a výtečný olivový olej lze zakoupit na celém ostrově. Nejlepší ubytování najdou turisté v letovisku Nečujam a tenis</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/solta-jeden-z-sesti-nejhezcich-evropskych-ostrovu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Mali Lošinj &#8211; &#8222;Dny Apoxyoména a antiky&#8220; (Dani Apoksiomena i antike)</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/mali-losinj-dny-apoxyomena-a-antiky-dani-apoksiomena-i-antike/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/mali-losinj-dny-apoxyomena-a-antiky-dani-apoksiomena-i-antike/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 12 Apr 2011 06:07:34 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuálně]]></category>
		<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1362</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Apoksiomen</p> <p>Na světě existuje pouze sedm dochovaných kopií sochy starořeckého atleta Apoxyoména. Jedna z nich byla nalezena v Chorvatsku. Dílo neznámého umělce je staré více než dva tisíce let. Chorvatský Apoxyoménes byl nalezen v roce 1999 v moři nedaleko ostrova Lošinj. Byl zaklíněn mezi dvěma útesy v hloubce pětačtyřiceti metrů. Socha byla vyzdvižena [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1363" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/04/Apoksiomen.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1363" title="Apoksiomen" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/04/Apoksiomen-150x150.jpg" alt="Apoksiomen" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Apoksiomen</p></div>
<p>Na světě existuje pouze sedm dochovaných kopií sochy starořeckého atleta  Apoxyoména. Jedna z nich byla nalezena v Chorvatsku. Dílo neznámého  umělce je staré více než dva tisíce let. Chorvatský Apoxyoménes byl  nalezen v roce 1999 v moři nedaleko ostrova Lošinj. Byl zaklíněn mezi  dvěma útesy v hloubce pětačtyřiceti metrů. Socha byla vyzdvižena z  mořské hlubiny a skoro po sedmi letech restaurátorských prací získala  svou původní podobu.</p>
<p>Socha znázorňuje mladého sportovce, jenž čistí škrabátko (strigil),  kterým si po závodě očistil olej, prach a pot z pokožky. Během  konzervátorských prací byl prozkoumán materiál a styl díla. Bylo  potvrzeno, že pochází z 2. až 1. století př. Kr.. Socha je jednou z  kopií originálu, který je podstatně starší a pochází z poloviny 4.  století před naším letopočtem.</p>
<p>Z osmi do nynějška známých soch Apoxyoména je dílo, nalezené u ostrova  Lošinj, nejucelenější a nejlépe zachované. Neznáme jméno jeho tvůrce,  ale klasická krása díla a jeho dokonalé provedení svědčí o tom, že se  jednalo o špičkového sochaře.<br />
<span id="more-1362"></span><br />
Apoxyoménes, který byl 27. dubna 1999 vyzdvižen z moře u ostrova Lošinj,  bude mít od konce roku 2013 stálou expozici v paláci Kvarner města Mali  Lošinj. I v letošním roce od 22. do 29. dubna se můžete zúčastnit akce  ?Dny Apoxyoména a antiky? (?Dani Apoksiomena i antike?). V průběhu akce  si návštěvníci užijí archeologického potápění, prohlédnou si antické  šperky a účesy z doby antiky. Hoteloví hosté budou mít k dispozici  římské koupele a masáže. V místním muzeu proběhnou přednášky o  chorvatském Apoxyoménovi. Desátého května se uskuteční vědecké sympózium  na téma ?Podvodní archeologie a nález Apoxyoménovy bronzové sochy?.</p>
<p>Ostrov Lošinj se nachází v oblasti Kvarner. Má dlouholetou tradici  cestovního ruchu. Podél pobřeží se táhne mnoho procházkových stezek.  Vedou malebnými zátokami, obklopenými staletými borovicovými lesy. Kromě  četných kostelů stojí za prohlídku i věž, která byla vystavěna za  účelem obrany před útoky pirátů z moře. Malý rybářský přístav Rovenska  má překrásnou pláž, vlnolam a lákavou rybářskou atmosféru. Lze navštívit  i lesopark a věhlasné klimatické lázně Podjavori. Díky mírnému  středomořskému podnebí, čistému vzduchu a zachované přírodě se ostrov  Lošinj stal již koncem 19. století ideálním místem pro prožití dovolené,  ale také pro léčení různých chorob. Proto byl nazván &#8222;ostrovem  vitality&#8220;.</p>
<p>Turistické sdružení Přímořsko-goranské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/mali-losinj-dny-apoxyomena-a-antiky-dani-apoksiomena-i-antike/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Vydejte se &#8220; po stopách Vinnetoua &#8220;</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/vydejte-se-po-stopach-vinnetoua/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/vydejte-se-po-stopach-vinnetoua/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 08 Apr 2011 06:01:13 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1359</guid>
		<description><![CDATA[<p>&#8222;Po stopách Vinnetoua&#8220; (Tragovima Winnetoua) je název kulturně-turistické akce, která se bude konat od 16. do 24 dubna v národních parcích Paklenica, Krka a Plitvická jezera, v chráněné krajinné oblasti Přírodního parku Velebit a kaňonu řeky Zrmanja. Na těchto místech se před více než čtyřiceti lety natáčely hrané filmy o indiánském náčelníku Vinnetouovi podle [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>&#8222;Po stopách Vinnetoua&#8220; (Tragovima Winnetoua) je název  kulturně-turistické akce, která se bude konat od 16. do 24 dubna v  národních parcích Paklenica, Krka a Plitvická jezera, v chráněné  krajinné oblasti Přírodního parku Velebit a kaňonu řeky Zrmanja. Na  těchto místech se před více než čtyřiceti lety natáčely hrané filmy o  indiánském náčelníku Vinnetouovi podle předloh dobrodružných románů  německého spisovatele Karla Maye. Překrásná místa, na nichž probíhalo  natáčení, si dodnes zachovala svou původní podobu. To umožňuje  milovníkům díla Karla Maye zažít dobrodružství a vydat se po  Vinnetouových stopách.</p>
<p>Účastníci akce &#8222;Po stopách Vinnetoua&#8220; pod vedením odborného průvodce  navštíví místa, na nichž filmaři v období od roku 1962 do roku 1968  natočili řadu filmů o Vinnetouovi. Součástí zájezdu jsou i projekce  těchto filmů, setkání s členy filmového štábu a literární večery.  Návštěvníci si mohou zajezdit na koni, zastřílet z luku, pobavit se při  programu ve stylu country, respektive při večeři u táborového ohně při  poslechu country hudby. Během ní budou účastníci seznámeni s chorvatským  kulturním dědictvím.<br />
<span id="more-1359"></span><br />
Z celkem deseti filmů, které byly podle románů Karla Maye v Chorvatsku  natočeny, vznikla asi polovina v oblastech národních parků Paklenica,  Krka a Plitvická jezera, v chráněné krajinné oblasti Přírodního parku  Velebit a v povodí řeky Zrmanja. Během natáčení byli členové filmového  štábu ubytováni ve starém motelu &#8222;Alan&#8220; v městečku Starigrad. Nyní zde  stojí stejnojmenný hotel, jehož návštěvu by si Vinnetouovi fanoušci  neměli nechat ujít. Hotel je plně zrenovován a nabízí kvalitní služby. V  jedné části hotelového objektu si mohou návštěvníci prohlédnout výstavu  rekvizit, které byly při natáčení filmů o Vinnetouovi použity.</p>
<p>Legendárního indiánského náčelníka ztělesnil ve filmech o Vinnetouovi  herec Pierre Brice, který se v červnu roku 2007 rozhodl znovu navštívit  lokalitu Rivijera Paklenica a připomenout si místa, na nichž v  šedesátých letech dvacátého století ztvárnil nejdůležitější filmovou  roli své herecké dráhy.</p>
<p>Starigrad, který vznikl na základech starobylého antického města  Argyruntum, vyrostl v blízkosti dech beroucího kaňonu Velika Paklenica a  na úpatí nejvyššího chorvatského pohoří Velebit, které bylo zařazeno do  seznamu světových biosférických rezervací UNESCO. Dnes je Starigrad  střediskem riviéry Paklenica, která nabízí svým hostům křišťálově čisté  moře, přírodní oblázkové pláže, malebné horské vrcholky, říční peřeje,  zachované stopy minulosti, dobrodružné výlety, horskou turistiku,  alpinismus, rafting, jízdu na kánoích, pozorování ptáků, wellnessová  střediska, jízdu vozidlem v terénu (off-road), bohaté přírodní a  kulturní dědictví, ale také spoustu zábavy.</p>
<p>Paklenická riviéra se nachází na nejzazším severozápadním cípu  Zadarského regionu. Zeměpisně patří do severní Dalmácie, rozprostírá se  na dvacetikilometrovém pásu pobřeží Jadranu. Celá riviéra leží v  chráněné krajinné oblasti Přírodního parku, do nějž patří pohoří Velebit  společně s přilehlým pobřežím Jadranu. Kaňony Velika Paklenica a Mala  Paklenica s okolními lesy se těší ještě vyššímu stupni ochrany. V roce  1949 se tato oblast stala národním parkem.</p>
<p>V bezprostřední blízkosti se nachází pět z osmi chorvatských národních  parků: Paklenica, Kornati, Krka, Plitvická jezera (Plitvička jezera),  Severní Velebit (Sjeverni Velebit) a dokonce tři chráněné krajinné  oblasti Přírodních parků: Velebit, Telaščica, Vranské jezero (Vransko  jezero).</p>
<p>Turistické sdružení Zadarské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/vydejte-se-po-stopach-vinnetoua/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Torpéda z Rijeky</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/torpeda-z-rijeky/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/torpeda-z-rijeky/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 04 Apr 2011 05:49:31 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Navštivte]]></category>
		<category><![CDATA[Zajímavost z Chorvatska]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1348</guid>
		<description><![CDATA[<p>V Muzeu města Rijeka byla nedávno uspořádána výstava &#8222;100 let existence torpéda&#8220;. Byl to špičkový vynález, nejsložitější projekt vynálezců, techniků a průmyslníků z Rijeky. Výstava bude otevřena do poloviny září letošního roku. Je prvním krokem k vytvoření stálé sbírky Muzea průmyslu hospodářství a dopravy.</p> <p>Příběh o torpédu začal v šedesátých letech devatenáctého století. Tehdy [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>V Muzeu města Rijeka byla nedávno uspořádána výstava &#8222;100 let existence  torpéda&#8220;. Byl to špičkový vynález, nejsložitější projekt vynálezců,  techniků a průmyslníků z Rijeky. Výstava bude otevřena do poloviny září  letošního roku. Je prvním krokem k vytvoření stálé sbírky Muzea průmyslu  hospodářství a dopravy.</p>
<p>Příběh o torpédu začal v šedesátých letech devatenáctého století. Tehdy  došlo k urychlenému průmyslovému rozvoji Rijeky, z níž se stalo moderní  evropské město.<br />
Vynálezcem torpéda byl zdejší rodák Giovanni Luppis, který pocházel z  rodiny bohatých loďařů. Před odchodem do penze se tento kapitán  rakousko-uherské fregaty začal zabývat myšlenkou o nové zbrani, kterou  nazval ?zachránce pobřeží?. Mělo to být plavidlo protáhlého tvaru,  naplněné trhavinou, s nenápadnými skleněnými plachtami. Plavidlo by se  dalo řídit ze břehu.<br />
<span id="more-1348"></span><br />
Své plavidlo představil Giovanni Luppis v roce 1861 technickému výboru  rakouského námořnictva. Reakce nebyla kladná, ale vynálezce se své  myšlenky nevzdal. Po návratu do Rijeky se sešel s průmyslníkem Giovannim  Ciottou, který se později, v době největšího rozkvětu města, stal jeho  starostou. Giovanni Ciotta o tři roky později seznámil Lupise s  ředitelem technického institutu Robertem Whiteheadem. Dohodli se na  spolupráci při zdokonalování Luppisova modelu. Ale Robert Whitehead se  později rozhodl jinak. Odmítl Luppisův přístup a přiklonil se k  myšlence, že to musí být plavidlo, které se potopí pod hladinu, čímž se  sníží jeho viditelnost.</p>
<p>V prosinci roku 1866 představil svůj prototyp odborníkům. Jeho pokusné  vypuštění proběhlo v roce 1868. Na lodi Gemse byl připevněn odpalovač  torpéd. Dělová loď Gemse, jejíž výstavba byla dokončena v loděnici  bratří Schiavon, se tak stala první torpédovou lodí na světě.</p>
<p>Robert Whitehead v roce 1875 zahájil provoz ve vlastní továrně, která vyráběla 800 torpéd ročně.</p>
<p>Torpéda z Rijeky začaly záhy kupovat mnohé státy včetně Velké Británie,  Francie, Itálie, Německa, Švédska, Japonska, Argentiny, Ruska a dalších.  Majitel založil pobočky své firmy v zahraničí a časem povolil i  licenční výrobu torpéd po celém světě. Torpéda se v městě Rijeka  vyráběla až do dvacátého století. Kromě továrních hal se zde dochovala i  budova s odpalovací rampou z třicátých let dvacátého století. Podle  dostupných zdrojů zde bylo od roku 1866 do srpna roku 1943 vyrobeno 20  323 torpéd, 1053 odpalovačů torpéd a 1368 vysokotlakých kompresorů.  Výroba torpéd byla ukončena v roce 1966.</p>
<p>Turistické sdružení Přímořsko-goranské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/torpeda-z-rijeky/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Vězení jako turistická atrakce</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/vezeni-jako-turisticka-atrakce/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/vezeni-jako-turisticka-atrakce/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 04 Apr 2011 05:48:10 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1345</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Slavonski Brod vězení</p> <p>V rámci programu revitalizace byla v pevnosti (Tvrđava) v městě Slavonski Brod otevřena replika největšího rakousko-uherského vězení, které se nachází v Brně. Nebyly provedeny žádné zásadní změny u repliky vězeňského areálu. Prostor byl upraven tak, jak vypadal v původním vězení. Byly použity staré cihly a zdi nebyly omítnuty. Byla vystavěna [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1346" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/04/Slavonski_Brod-tvrdava.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1346" title="Slavonski_Brod-tvrdava" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2011/04/Slavonski_Brod-tvrdava-150x150.jpg" alt="Slavonski Brod vězení" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Slavonski Brod vězení</p></div>
<p>V rámci programu revitalizace byla v pevnosti (Tvrđava) v městě  Slavonski Brod otevřena replika největšího rakousko-uherského vězení,  které se nachází v Brně. Nebyly provedeny žádné zásadní změny u repliky  vězeňského areálu. Prostor byl upraven tak, jak vypadal v původním  vězení. Byly použity staré cihly a zdi nebyly omítnuty. Byla vystavěna  samotka, místnost pro vězeňské strážce a mučírna. Replika  rakousko-uherského vězení je jedním z řady programů &#8222;živých dějin&#8220;,  které koncipují a realizují pracovníci Turistického sdružení města  Slavonski Brod. Kromě vězení byla v pevnosti Tvrđava do nynějška  vystavěna a zařízena kopie původní lékárny, kovárny, tradiční kuchyně,  výčepu nápojů. Nachází se zde i galerie s první stálou výstavou  chorvatského umění druhé poloviny 20. století. V galerii si lze  prohlédnout více než 400 uměleckých děl. Nachází se zde mimo jiné dobová  maketa pevnosti Tvrđava, která návštěvníkům přiblíží vojenský život na  hranici habsburské říše v 18. století a na začátku 19. století.<span id="more-1345"></span></p>
<p>Slavonski Brod vyrostl na křižovatce cest, které spojovaly důležitá  obchodní střediska. Byl však také důležitým městem z hlediska vojenské  strategie. Zdejší královská slavonská pevnost střežící hranici s  Tureckem na řece  Sávě byla vystavěna v období od roku 1715 do roku 1780.  Spolu s opevněnými slavonskými barokními městy Osijekem a Starou  Gradiškou patřila do velkého obranného systému na hranici s Osmanskou  říší. Pevnost byla určena přibližně pro 400 vojáků a 150 děl.</p>
<p>Přestože byla Tvrđava pohraniční vojenská pevnost, nakonec nikdy  nedostala příležitost prokázat svou vojenskou moc. Staré časy i všední  život zdejší vojenské posádky dokládají četné dochované fortifikační  objekty.</p>
<p>Uprostřed náměstí stojí barokní kostel sv. Anny (sv. Ane). Pro  návštěvníky jsou zde připraveny historické pořady, v nichž vystupují  osoby v uniformách husarů 12. slavonského husarského regimentu z druhé  poloviny 18. století.</p>
<p>Pevnost Brod je jedinečným a monumentálním příkladem vojenské  fortifikační architektury 18. století ve Slavonii a významnou  kulturně-historickou památkou. Uvnitř budovy někdejšího důstojnického  pavilonu (Časnički paviljon), kde nyní sídlí městská správa Slavonského  Brodu, si návštěvníci mohou prohlédnout i figuríny v uniformách  někdejších pohraničníků.</p>
<p>Slavonski Brod je šestým největším městem v Chorvatsku. Nachází se  uprostřed oblasti Slavonie na samé hranici Chorvatska s Bosnou a  Hercegovinou.</p>
<p>Turistické sdružení Brodsko-posávské župy</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/vezeni-jako-turisticka-atrakce/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
<!-- WP Super Cache is installed but broken. The path to wp-cache-phase1.php in wp-content/advanced-cache.php must be fixed! -->
