Navštivte - Magazín Chorvatsko

StatPress

Celkem:26612
Počet návštěv dnes: 11
Online:0

Ostrov Veli Lošinj oslaví Den delfínů

Mali Losinj

V letovisku Veli Lošinj oslaví 7. srpna Den delfínů tradiční akcí, která se koná od roku 1993 a pořádá ji sdružení Modrý svět Institutu pro výzkum a ochranu moře. Jde o sdružení, které již 23 let provádí výzkum biologie, ekologie a společenské struktury společenství delfínů skákavých, kteří žijí v moři kolem [...]

Nejlepší Chorvatské pláže jsou nadprůměrně čisté

best camp

Kromě chorvatských občanů, kterým jsou již dlouho dostupné údaje o kvalitě moře, omývající pláže podél jadranského pobřeží, od nynějška mohou i občané Evropské unie najít informace o plážích, na kterých se v Chorvatsku chtějí koupat. Údaje o kvalitě moře ke koupání na chorvatských plážích, které se čistotou řadí k evropské špičce, [...]

Poklid na úpatí Velebitu

Dvacet kilometrů na jih od Senje ve Velebitském průlivu vyrostlo Lukovo, malá, ale překrásná obec v podhůří. Lukovo se nachází u zálivu a zatímco s jedné strany ho rámuje vysoký masív Velebitu, s druhé strany leží malý poloostrov Malta.

Obec Lukovo je stará několik set let. Byla pojmenována podle kostela sv. Lukáše z roku 1772. V trzi nad vsí na kopci Klisu byly nalezeny archeologické vykopávky z ilyrských dob a na skalách Lukovačke grede byly objeveny kresby lidí a lodí z pozdního středověku. K těmto strmým skalním stěnám se lze dostat jenom člunem nebo lodí. Je to sem jenom deset minut plavby. V Lukovu stojí asi padesát domů a celoročně zde žije asi jenom deset obyvatel, ale v létě se jejich počet mnohonásobně zvýší.
Více informací… „Poklid na úpatí Velebitu“ »

Korčula – Ostrov rytířů

Již čtyři století na Korčule, středodalmatském ostrově s bohatým národopisným dědictvím, existuje tradice rytířských tanců a her. Tato tradice je hluboce zakořeněná u každého Korčulana a také podstatná součást společenského života ostrova, na kterém působí osm rytířských skupin.

Ve městě Korčule se uchoval šermířský tanec zvaný moreška, v ostatních obcích provozují tradiční tance s meči kumpanija a moštra, jejichž původ tkví v dávných masopustních zvycích a obyčejích.  Moreška, válečný tanec s meči, byl kdysi obvyklou zábavou na celém Středomoří, ale do dneška se uchoval a pravidelně se tančí již pouze v městečku Korčule. Proto se moreška stala nejosobitějším symbolem Korčuly. Tento tanec charakterizují různé pohyby, doprovázené obratným a dynamickým šermováním.
Více informací… „Korčula – Ostrov rytířů“ »

Po stopách Vinetoua v Chorvatsku

Zrmanja

Zrmanja

Smaragdově zelená Plitvická jezera, impozantní skalní stěny Paklenice, světélkující slapy řeky Krky, mystické horské vrcholky kontrastující s neobvykle hlubokým kaňonem řeky Zrmanjy v parku přírody Velebitu.

To je bohatá nabídka rozmanitých přirodních krás, kvůli nimž byla v šedesátých letech minulého století právě tato místa vybrána k natáčení legendárních filmů o indiánském náčelníkovi Vinetouovi, nejznámějším hrdinovi dobrodružných románů německého spisovatele Karla Maye. Překrásná místa natáčení se v celé své kráse dodnes zachovala a návštěvníci se s nimi nejlépe seznámí začátkem června v průběhu akce nazvané ?Po stopách Vinetoua?. Je to každoroční setkání milovníků děl Karla Maye a slavného indiánského náčelníka, při němž se účastníci mohou spřátelit s někým ze členů filmového štábu, zajezdit si na koni nebo si zastřílet z luku, zúčastnit se nezapomenutelných večerů venku u táboráku, při grilování masa a zpěvu táborových písniček.

Dobrodružství začne návštevou výstavy o Vinetouovi, na které se návštěvníci seznámí s osobností a dílem Karla Maye. Výstava se nachází ve staré části hotelu Alan, v němž byl ubytován filmový štáb při natáčení filmů o Vinetouovi. Lze si prohlédnout původní pokoje filmařů, dokumentární fotografie z natáčení a původní rekvizity. Potom následuje výlet lodí do kaňonu řeky Zrmanjy, návštěva nejznámějšího chorvatského národního parku Plitvická jezera. Jedno z nich je jezero Kaluđerovac, známé jako ?Stříbrné jezero? z filmu ?Poklad na Stříbrném jezeře?.

Následuje prohlídka národního parku Krka, překrásné krasové řeky, zdobené slapy a křišťálově čistými jezírky. Turistické lodi parku plují po téže trase, po níž kdysi pádlovali ve svých kánoích Vinetou a Old Shatterhand ve filmech ?Vinetou I? a ?Vinetou a Old Shatterhand v Údolí smrti?. Filmové scény bitev indiánských náčelníků s americkou armádou byly natočeny u nádherného Roškého slapu. Břehy slapu zdobí staré vodní mlýny, v nichž se ještě dnes občas mele obilí a peče domácí chléb.
Více informací… „Po stopách Vinetoua v Chorvatsku“ »

Národní park Mljet – Po stezkách Svatého Pavla, Odyssea a Cousteaua

Mljet

Mljet

Mljet jako jeden z větších jihodalmatských ostrovů je naoko nepříliš členitý protáhlý ostrov nacházející se nedaleko Pelješace, Dubrovníku a Korčuly. Vyniká středomořským podnebím, suchými léty a mírnými, vlhkými zimami a přibližně 2500 slunečných hodin v roce.

Národní park Mljet zaujímá jeho severozápadní třetinu a rozkládá se na 5375 hektarech chráněné pevniny a okolního moře. Tato oblast byla vyhlášena národním parkem v listopadu 1960, mořská část dodatečně roku 1997, a představuje první pravý institucionalizovaný pokus o ochranu nějakého původního ekosystému na celém Jaderském moři.

Status národního parku oblast získala díky svému mimořádnému kulturně-historickému dědictví, které sahá přes Dubrovnickou republiku, římské císařství až do doby ilyrských plemen, ale o prohlášení se snad nejvíce zasloužila jeho ?slano-sladká? jezera, bujný rostlinný svět a jedinečný panoramatický vzhled členitého pobřeží, útesů, hřebenů a četných ostrůvků, stejně jako bohaté, vždy zelené rostlinstvo okolních kopců, které se strmě vypínají nad mořskou hladinou a zakrývají četná krasová pole a dávná kamenná obydlí.

Pobřeží obrácené na otevřené jižní moře je strmé a plné zřícených jeskyní, zatímco část obrácená k pevnině a bóře je nižší a značně přístupnější. V této části nacházíme četné endemické dalmatské rostliny, v čele s mimořádnou krasavicí ? zákonem chráněnou chrpou dubrovnickou.

V mírné středomořské krasové krajině, kterou protíná hustá síť malebných stezek, se ?skryly? dvě také velmi zajímavé přírodovědné zvláštnosti. Jednou jsou typická krasová podzemní stanoviště ? polojeskyně, jeskyně a propasti a druhou čtyři mljetské ?slatiny? nebo ?mokřiny?, na našich ostrovech vzácné jevy občasných brakických jezer se dnem na úrovni moře, ve kterých voda prosakuje, tedy komunikuje s mořem.

Fascinující je také systém slaných jezer, jedinečný geologický a oceánografický fenomén v krasu, významný nejen v našich nýbrž i ve světových rozměrech. Veliké jezero s rozlohou 145 hektarů, hloubkou až 46 metrů a Malé jezero o rozloze 24 hektarů a hloubce až 29 metrů svou krásou i svými četnými ještě neodhalenými tajemstvími přitahují již po desetiletí přírodovědce i jiné zvědavce, především turisty zamilované do nedotčené přírody.

Více informací… „Národní park Mljet – Po stezkách Svatého Pavla, Odyssea a Cousteaua“ »

Diokleciánův palác ve Splitu opět vítá hosty

Split

Split

Split, metropole chorvatského jihu pod ochranou UNESCO zapsaná do rejstříku Světového kulturního dědictví, již 1700 let se srdcem v Diokleciánově paláci s otevřenou náručí srdečně vítá své hosty. Město se nachází v nejteplejší oblasti severního pobřeží středomoří, v samé srdci Jadranského pobřeží a v bezprostřední blízkosti řek Jadro a Žrnovnica, které ho zásobují vodou. Jeho mírné podnebí s 2700 slunečných hodin ročně  ho i v zimě přetváří v oázu, kde si lze v závětří užívat na slunci. Průmyslové, univerzitní a hospodářské centrum regionu svou ?zelenu duši? střeží na kopci Marjan nacházejícím se v západní části poloostrova, kde lesopark nadosah města nabízí atmosféru klidných a městského hluku ušetřených stezek pod borovicemi u moře.

Prvním obyvatelem Splitu byl římský císař Gaius Aurelius Valerius Diokletianus, který se právě v této klidné zátoce rozhodl kolem roku 293 vybudovat přepychovou císařskou vilu, letní sídlo o rozloze 30 tisíc metrů čtverečních, do kterého se stáhl po odchodu z trůnu římského imperátora. Bouřlivá století poté z vily učinila město, do nějž jako první vešli obyvatelé nedaleké Salony na útěku před Avary a Slovany. Poté se ve městě rozrůstajícím se mimo hradby paláce střídaly mnohé vlády, od chorvatských králů v 10. století přes maďarskou a benátskou administrativu po francouzské vládce a Rakousko-Uherskou monarchii.

Více informací… „Diokleciánův palác ve Splitu opět vítá hosty“ »

Chorvatské majáky rozšíří nabídku

Chorvatská turistická nabídka by měla být bohatší o dalších 15 majáků. To je plán firmy Plovput, která se stará o všech 48 majáků z této strany Jadranu, z nichž se 11 pronajímá turistům. Cílem firmy je co nejdříve dát do funkce turizmu co největší počet majáků, a to by se mělo provést dáváním majákových [...]

Staré pevnosti na řece Krce

Řeka Krka měla odedávna významnou úlohu v historii: od starověku, kdy byla hranicí mezi ilyrskými plemeny Liburnů a Dalmatů, přes středověk, kdy v této oblasti vzniklo jádro prvního chorvatského státu, po raný novověk, ve kterém o tento prostor bojovaly Benátská republika, Habsburská monarchie a Osmanská říše.

V širší oblasti řeky Krky se nachází řada pozůstatků středověkých tvrzí, které od 12. století budovaly chorvatské šlechtické rody Šubićů a Nelipićů z rodu Svačićů. Řeka Krka pro ně byla hranicí. Rodu Šubićů patřila pravá strana řeky. O jejich moci svědčí skutečnost, že Benátky s nimi smlouvy uzavíraly přímo. Šubićům patřily Bribir, Ostrovica, Čučevo (Trošenj), Rog, Uzdah-kula a Skradin, kterému bán Pavao Šubić roku 1304 pomohl, aby ze statusu pevnosti (castrum) získal status města.

Největší moc Šubići získali v době vlády bána Pavla, kdy svou moc rozšířili na celé pevninské Chorvatsko, Dalmácii a Bosnu.

Bribir
Nachází se 14 kilometrů severozápadně od Skradinu. Odhalené archeologické nálezy v této oblasti je možné průběžně sledovat od pozdní doby bronzové přes antiku, středověk až do novověku. V době vlády Šubićů byl vystavěn kostel sv. Ivana a františkánský klášter s kostelem sv. Marie, kde je pochován bán Šubić, jakož i jeho rodina. Bribir měl strategický význam ve středověku, protože společně s ostrovickou pevností kontroloval důležitou komunikaci Knin-Zadar. Tato lokalita má označení památky nulté kategorie díky několika archeologickým a historickým vrstvám.

Ostrovica
Zmínka o ní pochází ze 12. století a Šubićové na ní vládli plných dvě stě let, načež roku 1347 přešla pod vládu chorvatsko-uherského krále a v 16. století ji dobyli Osmané.

Uzdah  Kula
Je to pevnost, kterou vybudovali Šubićové, aby kontrolovala cestu spojující Skradin s jeho vnitrozemím a byla též strážcem jejich panství do roku 1512, kdy ji obsadili Turci, kterým sloužila jako temnice.

Rog
Známý také jako Rogovo, je další hradiště, které se nacházelo v oblasti vesnice Rupe, naproti starochorvatskému městu Kamičaku nad vodopádem Roški slap. Stopy jeho existence jsou téměř nerozeznatelné, ale existuje zakreslené na mapě Matea Pagana ze 16. století jako jedna ze dvou tvrzí naproti sobě směrem proti proudu od ostrůvku Visovac.

Čučevo (Trošenj)
Archeologicky není prozkoumáno. Neexistují jisté údaje o době jeho vzniku. Dnes jsou z pevnosti viditelné dobře zachovalé pozůstatky kulaté věže s částí vysokých hradeb a stopy jednotlivých obytných objektů. Byl vystavěn na samém okraji kaňonu Krky. Na protější straně se nachází pevnost Nelipićů Nečven, se kterou byl spojen zavěšeným mostem zbořeným roku 1649. Na této lokalitě byly objeveny také nálezy z ranější doby (prehistorické, bronzové a římské).

Skradin (Scardona)
Antické město, které vzniklo na řece Krce v 7. století, obnovili a budovali Chorvaté jako novou osadu pod jménem Skradin. Stejně jako Bribir tak i Skradin byl spojen s bribirskými knížaty (Šubićové). Byl oblíbeným sídlem bána Pavla a jeho rodiny. Po porážce roku 1322 ztratil svou politickou a hospodářskou moc.
Na levém břehu Krky se ve 13. století objevila druhá mocná rodina Nelipićů (z rodu Svačićů), která budovala své pevnosti na prostoru miljevacké desky (naproti Šubićům) a na pravém břehu Čikoly. Rodině Nelipićů patřily pevnosti na Krce (Nečven, Bogočin, Kamičak), a Ključica a Gradina (Drniš) na pravém břehu řeky Čikoly.
Více informací… „Staré pevnosti na řece Krce“ »

Ostrov Prvić

Projekty obnovy vyhlídek a výstavby Kulturního domu a Memoriálního centra Fausta Vrančiće, ve kterém budou představeny repliky skoro všech významných vynálezů tohoto známého obyvatele Šibeníku, by měly popularizovat Prvić jako turistickou destinaci. Mimo uvedených projektů bude v propagaci ostrovní turistiky hrát velkou roli i obnova zanedbaných vinic, olivovníků a ploch porostlých aromatickými rostlinami,  revitalizace ostrovních obcí a návrat kvalitního života do rurálních prostor se zachováním a obnovou původního prostředí a tradičního dědictví.

Četné prvićské vyhlídky jsou spojeny cestami a perfektními cyklostezkami pro horská kola, které se proplétají po celém ostrově a skýtají krásný zážitek z pobytu v přírodě a výhled na blízký archipelag. Mimo již známý Burtiž, regatu starých tradičních lodí s latinskými plachtami, nabídnou upravené vyhlídky nové zkušenosti.

Velikou roli v propagaci Prviće by mělo mít i Memoriální centrum s vynálezy Fausta Vrančiće v obci Prvić Luka. Centrum je v těsné blízkosti farního kostela, kde je hrob tohoto velkého vynálezce, který po dobu svého života často pobýval ve svém letním sídle na Prvići. Výstavba tohoto reprezentativního objektu se momentálně nachází v závěrečné fázi.

Více informací… „Ostrov Prvić“ »