Na jednom z nejhezčích jadranských ostrovů Mljet, který bývá nazýván „zeleným ostrovem“ naleznete malebnou obec Goveđari, v níž byla nedávno otevřena multifunkční galerie „Stara skula“. Nachází se ve staré budově někdejší ostrovní školy, která později sloužila jako pošta. V galerii se budou po celý rok konat výstavy, filmové projekce, koncerty, videoinstalace, [...]]]>

Ostrov Mljet

Na jednom z nejhezčích jadranských ostrovů Mljet, který bývá nazýván „zeleným ostrovem“ naleznete malebnou obec Goveđari, v níž byla nedávno otevřena multifunkční galerie „Stara skula“. Nachází se ve staré budově někdejší ostrovní školy, která později sloužila jako pošta. V galerii se budou po celý rok konat výstavy, filmové projekce, koncerty, videoinstalace, přednášky hostujících odborníků, literární večery a jiné zajímavé akce. Galerie našla své místo v budově z dalmatského kamene, která má velmi osobitou architekturu. Stojí na zeleném kopci uprostřed obce Goveđari a je obklopena borovicemi a palmami, které se tyčí nad jezery Veliko jezero a Malo jezero.

Tato jezera spolu s okolními osadami patří do oblasti Národního parku Mljet.

„Stara skula“ („Stará škola“) je první galerií Mljetu. V září v ní budou hostovat alternativní skupiny hostů z Evropy. Poklid ostrova, jeho nádherné rostlinstvo, moře a uklidňující barvy přírody jsou ideálním místem pro meditaci, jógu a nezvyklý způsob života.

Majitelé galerie nabízejí také ubytování v butikovém ubytovacím zařízení. Jejich pohostinnost se tak zalíbila zahraničním turistům, že zdejší ubytovací kapacity doporučují na nejdůležitějším internetovém portálu cestovního ruchu ?tripadvisor.com?.

Mljet je osmým největším chorvatským ostrovem. Nachází se nedaleko poloostrova Pelješac, Dubrovníku a ostrova Korčula. Vyznačuje se středomořským podnebím, suchými a slunnými léty s přibližně 2 500 hodinami slunečního svitu ročně, což jej činí jedním z nejslunečnějších jadranských ostrovů.

Podle názoru mnohých je Mljet nejhezčím a nejlesnatějším jadranským ostrovem a jednou z nejatraktivnějších a kulturně-historicky nejzajímavějších ?perel? Středomoří. Navštěvují jej milenecké a manželské páry, milovníci dobrodružství, průzkumníci přírody i ti, kteří mají rádi příběhy z minulosti, báje a pověsti.

Turistické sdružení Dubrovnicko-neretvanské župy

Již pět set let slaví obyvatelé ostrova Hvar osobitým způsobem Velikonoce – procesím „Za křížem “ (Za križen). Je to jedinečný obřad, který je výrazem náboženské a kulturní identity místního obyvatelstva. Byl zařazen do seznamu světového nehmotného dědictví UNESCO. Obřad se vyvinul z procesí, které se konalo na znamení pokání, ale také [...]]]>

Hvar

Již pět set let slaví obyvatelé ostrova Hvar osobitým způsobem Velikonoce – procesím „Za křížem “ (Za križen). Je to jedinečný obřad, který je výrazem náboženské a kulturní identity místního obyvatelstva. Byl zařazen do seznamu světového nehmotného dědictví UNESCO. Obřad se vyvinul z procesí, které se konalo na znamení pokání, ale také na památku zázračné události. V průběhu vzpoury proti vrchnosti v roce 1510 začaly totiž z jednoho malého kříže ve městě Hvar téct krvavé slzy.

Poutníci vyjdou v noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek. Procesí vyrazí ze šesti farních kostelů v městech a vesnicích Jelsa, Pitva, Vrisnik, Svirča, Vrbanja a Vrboska. Poutníci vyjdou ze všech míst současně a průvod se pohybuje ve směru hodinových ručiček. Všechna procesí tedy kráčejí současně. Nikdy se však nesetkají. Poutníci jdou za křížem, ale jejich kříže se nikdy nesmí ?zkřížit?. To by totiž bylo podle lidové tradice velké neštěstí. Za osm hodin poutníci urazí dvaadvacet kilometrů. V čele průvodu jdou vybraní nosiči kříže (někdy kráčejí bosí). Kříž, který nesou, je mnohdy až osmnáct kilogramů těžký. Na procesí „Za křížem“ (Za križen) se sejde mnoho věřících z celého ostrova. Každým rokem se této slavnosti účastní také čím dál více hostů a turistů, kteří o velikonočních svátcích navštíví nejdelší a nejslunnější chorvatský ostrov. Letos se procesí koná 21. dubna.

Na ostrově Hvar, který leží ve střední Dalmácii, je mírné podnebí. Zimy jsou zde teplé a léta příjemná. Ostrov se pyšní bujnou středomořskou přírodou, bohatou kulturní a historickou tradicí, jedinečnou gastronomií, překrásnými plážemi, zátokami a křišťálově čistým mořem. Díky svým přednostem ho některé světové turistické časopisy řadí k deseti nejhezčím ostrovům na světě.

Noční život a architektura města Hvar, výlety lodí na ostrovy Paklinski otoci, písčité pláže u města Jelsa, spojení antiky a moderních vymožeností v městě Stari Grad, rajské pláže pod borovicovými lesy v obci Zavala, exotika jižních svahů ostrova v obcích Ivan Dolac, Sveta Nedjelja a Milna, malebné prostředí ?malých Benátek? v obci Vrboska, jízda mezi levandulovými poli u obce Gdinj, Zastražišće a Bogomolje, poklidné a skryté zátoky kolem obce Sućuraj, to je jen část atrakcí, které ostrov Hvar turistům nabízí.

Turistické sdružení města Hvar

Lovranské jedlé kaštany odrůdy marun (maron) jsou jedny z nejkvalitnějších druhů kaštanů a maruny jsou vůbec nejkvalitnější odrůdou kaštanů na světě. Ty lovranské jsou totiž endemické, rostou pouze v kvarnerském kraji a vznikly křížením domácích druhů jedlých kaštanů s kaštany z Dálného východu, které si lovranští mořeplavci vozili domů. Obyvatelé Lovranu jsou [...]]]>

Lovran

Lovranské jedlé kaštany odrůdy marun (maron) jsou jedny z nejkvalitnějších druhů kaštanů a maruny jsou vůbec nejkvalitnější odrůdou kaštanů na světě. Ty lovranské jsou totiž endemické, rostou pouze v kvarnerském kraji a vznikly křížením domácích druhů jedlých kaštanů s kaštany z Dálného východu, které si lovranští mořeplavci vozili domů. Obyvatelé Lovranu jsou mimořádně pyšní na své jedlé kaštany, a proto v říjnu pořádají na jejich počest oslavy nazvané Marunada. Akce se koná již skoro čtyřicet let, vždy v polovině října, v Lovranu a v nedalekých obcích Liganj a Dobreć. Na slavnosti nabídnou hostitelé návštěvníkům rozmanité pochoutky z jedlých kaštanů, tradiční pečené kaštany, hlavní jídla s jedlými kaštany, ale také rozmanité deserty, koláče a dorty. Je to pravá hostina pro labužníky.

První Marunada byla uspořádána v dávném roce 1973. Během doby se lidová slavnost spojená se sklizní jedlých kaštanů, kterých je v lesích zdejšího kraje kolem Lovranu vždycky dost, stala pravou turistickou atrakcí celého lovranského kraje, který je součásti Opatijské riviéry.

Kromě zábavního a gastronomického programu na Náměstí svobody v Lovranu a na parkovišti Brajdice v blízkosti starého města, na turisty čeká bohatá gastronomická nabídka v místních restauracích, kavárnách hotelů Excelsior a Lovran, ale i v kavárničkách sousedního letoviska Opatija najdete lahůdky ze zdejších jedlých kaštanů.

V rámci Marunady proběhnou i sportovní akce, jež popularizují Park přírody Učka: dobrodružný běh Učka Mountain Trek, horská túra na Učku a jízda na horských kolech z Lovranu do zátoky Lovranska Draga, Liganj a Dobreć. V Lovranu se bude konat turnaj ve hře boćanje podobné kuželkám (hraje se s koulemi). Uskuteční se setkání automobilových veteránů. Letošní třicátá sedmá Marunada se koná od 15. do 31. října.

Lovran má dlouhou a bohatou minulost. První zmínka o osadě Lauriana pochází ze VII. století. Osada byla pojmenována po rostlině vavřín (laurus nobilis), která divoce roste ve stále zelených hájích městečka a okolí. Lovran si ze středověku zachoval své historické městské jádro. Staré město bylo sevřeno obrannými hradbami a baštami, na jejichž základech a zdech byly časem vystavěny domy.

Příznivé podnebí, bujné středomořské rostlinstvo a výhodná zeměpisná poloha umožnily na přelomu 19. a 20. století prudký rozvoj cestovního ruchu. Od těch dob je Lovran po Opatiji druhým nejdůležitějším letoviskem zdejší vyhlášené riviéry. Několik vil vystavěných v té době patří ke světovému stavitelskému dědictví.

Lovran leží v Kvarnerském zálivu na východním břehu Istrijského poloostrova. Vyrostl na úpatí Učky, nejzelenějšího horského masívu na Jadranu s nejhustším rostlinstvem. Z pobřežní části Lovranu je výhled na ostrovy Krk a Cres. Lovran je 19 kilometrů vzdálen od největšího chorvatského přístavu Rijeka.

Předsedkyně chorvatské vlády Jadranka Kosor, ministr kultury Boža Biškupić, starosta města Záhřebu Milan Bandić a mnoho vážených hostů z Chorvatska i ze zahraničí bylo 11. prosince 2009 bylo přítomno slavnostnímu otevření nová nové budovy Muzea moderního umění (Muzej suvremene umjetnosti) v Záhřebu. Byl to pro chorvatskou uměleckou veřejnost velký svátek, [...]]]>

Muzej suvremene umjetnosti

Předsedkyně chorvatské vlády Jadranka Kosor, ministr kultury Boža Biškupić, starosta města Záhřebu Milan Bandić a mnoho vážených hostů z Chorvatska i ze zahraničí bylo 11. prosince 2009 bylo přítomno slavnostnímu otevření nová nové budovy Muzea moderního umění (Muzej suvremene umjetnosti) v Záhřebu. Byl to pro chorvatskou uměleckou veřejnost velký svátek, neboť na tento den čekala plných 55 let.

Tehdy, v roce 1954 bylo muzeum založeno pod názvem Městská galerie moderního umění a od samého začátku počalo vytvářet a organizovat své sbírky a působit jako muzejní kulturní organizace na základě současných vědeckých principů v souladu s potřebami doby. Součástí této nové instituce se stala Galerie města Záhřebu, Středisko pro fotografii, radio a televizi, dále Oddělení knihovny a dokumentace, v tomto rámci, až do svého osamostatnění působil Ateliér Meštrović (dnes Nadace Meštrović), Galerie naivního umění (Chorvatské muzeum naivního umění) a Sbírka Joza Kljakoviće (dnes pod správou Centra pro výtvarnou výchovu).

O mimořádném mezinárodním věhlasu této tehdy poměrně mladé kulturní instituce svědčí mj. i skutečnost, že byla vyzvána, aby se v roce 1966 spolu s patnácti nejlepšími evropskými galeriemi zúčastnila díly ze svého fundusu Druhého mezinárodního salonu výtvarných galerií v Lausanne.

Přes svůj význam a prestiž nemělo muzeum své stálé vyhovují sídlo. Svou činnost zaměřovalo zatím na organizování tematických a monografických výstav domácích a zahraničních umělců a rozvíjení poznatků o soudobém umění.

Po vyhlášení samostatné Chorvatské republiky se koncem 90. let zvažovalo, zda se má umístit do budovy, která by byla k tomu účelu rekonstruována a adaptována, neb zda pro ně postavit budovu novu, která by po všech stránkách splňovala požadavky kladené na takové zařízení. V roce 1998 rozhodly příslušné orgány o stavbě nové budovy pro muzeum a roku 1999 byla vypsána soutěž na její postavení. Soutěže se zúčastnilo 85 architektů, z nichž porota rozhodla o přijetí a realizaci návrhu architekta Igora Franiće. Roku 2003 byla slavnostně stavba zahájena.

Muzej suvremene umjetnosti

Muzeum disponuje plochou přes 14 500 m2, přičemž na výstavní plochy připadá 4800 m2, z toho 3500 m2 pro stálé expozice a 1500m2 pro příležitostné výstavy. Moderní prosklená budova stojí v Novém Záhřebu, na křižovatce ulic Avenija Većeslava Holjevca a Avenija Dubrovnik, severní strana budovy je obrácena k lesu a jezeru Bendek. Právě v tomto prostou bude možno organizovat muzejní akce pod širým nebem.

Přízemí je věnováno službám pro návštěvníky ? od multimediálního sálu o rozloze 500 m2, knihovny s čítárnou, dílny pro děti, až po restauraci, prodejnu knih, pohlednic a suvenýrů aj. Všechny tyto prostory jsou velmi účelně zařízeny a vybaveny nejmodernějšími technickými vymoženostmi.

V ostatních poschodích jsou výstavní sály, které je možno podle potřeby rozšiřovat a upravovat jak co do velikosti, tak i osvětlení. Variabilnost těchto prostor se velmi uplatní pro příležitostné výstavy a velké instalace.

Bohatý fundus muzea obsahuje 12 tisíc uměleckých děl, které pocházejí z 20. století a začátku 21. století. Exponáty stálé expozice muzea představují reprezentativní soubor výtvarných děl domácích i zahraničních, který nashromáždilo muzeum za celou dobu své existence. Největší část sbírek muzea tvoří díla chorvatských a zahraničních umělců, která vznikla po roce 1950. Menší část jsou díla z první poloviny 20. století, tvořící nezbytnou součást vývojové linie hlavní části sbírky.

Nové muzeum je největší investicí v oblasti kultury, kterou společně financovala chorvatská vláda a město Záhřeb.

Otevírací doba je od úterka do neděle od 11 do 19 hodin, ve čtvrtek od 11 do 22 hodin. V pondělí a o svátcích je zavřeno.

Vstupné činí pro dospělé 30 kun, pro děti, studenty a důchodce 15 kun. Každou první středu v měsíci je vstup pro všechny návštěvníky bezplatný.

Muzeum moderního umění (Muzej suvremene umjetnosti -Adresa: Avenija Dubrovnik 17, 10000 Zagreb, Hrvatska.  )

Závod je známý též pod názvem „Neretvanský maratón“ nebo „Maratón lodí“ (Maraton ladja) a je to jeden z nejpopulárnějších a nejatraktivnějších závodů na celém pobřeží Jadranu. Letos se konal již 12. ročník. Pro celý kraj je to vždy mimořádně přitažlivá akce, která si postupně získala velkou popularitu v celém Chorvatsku [...]]]>

Neretva u Skradinu

Závod je známý též pod názvem „Neretvanský maratón“ nebo „Maratón lodí“ (Maraton ladja) a je to jeden z nejpopulárnějších a nejatraktivnějších závodů na celém pobřeží Jadranu. Letos se konal již 12. ročník. Pro celý kraj je to vždy mimořádně přitažlivá akce, která si postupně získala velkou popularitu v celém Chorvatsku i účast více než desetitisíců návštěvníků.

Závod se jezdí na plavidlech zvaných ladja, což jsou jedinečné místní dřevěné lodi dlouhé do 4 metrů (u dna, v horní části až 8 metrů) a široké 2 až 3 metry, které jsou odpradávna nejužívanějším plavidlem zdejších obyvatel delty Neretvy.
Jezdí se na trati Metković – Ploče, dlouhé 22,5 km, s posádkou složenou z 10 veslařů a navíc s jedním bubeníkem a jedním kormidelníkem.

Podle přísných pravidel se mohou závodu zúčastnit jen čistí amatéři, muži i ženy, a to nejen místní obyvatelé. Přísný zákaz platí pro účast registrovaných veslařů a profesionálů; posádky lodí jsou pečlivě kontrolovány jednak při přihláškách veslařských týmů, jednak přímo na samotném startu lodí. Lodi, které  poruší tato nařízení, jsou diskvalifikovány. Záměrem pořadatelů je totiž vytvořit všem účastníkům závodu – ryzím amatérům, stejné výchozí podmínky.

Značný počet návštěvníků jsou fanouškové jednotlivých zúčastněných družstev, kteří přicházejí podpořit své posádky. Nejvíce se jich soustředí na hromadném startu lodí v městě Metković, odkud vyráží přes 30 lodí za ohlušujících zvuků bubnů a bouřlivého povzbuzování diváků. Bubny, které mají za úkol povzbuzovat veslaře po celou plavbu, znějí pak po celou cestu a k nim se povzbuzováním připojují diváci podél celého úseku Neretvy. Bouřlivé povzbuzování zní pak ve zvýšené míře opět u cíle, u hotelu Ploče ve stejnojmenném přístavu, kam se vždy přesunuje i většina fanoušků z Metkoviće. Vítězové, hrdinové celého kraje získávají velký putovní štít historického chorvatského knížete Domagoje. Ale to není vše – každý člen vítězné posádky získává zlatou medaili a peněžitou odměnu.

?Voňavá ostrovní zahrada? (Miomirisni otočni vrt) na Lošinji byla otevřena v [...]]]> Turistické sdružení letoviska Mali Lošinj a ?Voňavá ostrovní zahrada? pokračují úspěšně ve svém projektu ?Příjemné vůně a chutě Lošinje?(Miomirisi i okusi otoka Lošinja). Účastníky tohoto projektu se postupně staly všechny lošinjské cestovní kanceláře a agentury, hotely, kempy, restaurace, kosmetické salóny a další subjekty.

?Voňavá ostrovní zahrada? (Miomirisni otočni vrt) na Lošinji byla otevřena v červenci roku 2005 a byla i první zahradou svého druhu v celé této části Evropy. Autorkou projektu byla Sandra Nikolić, místní rodačka, která před uskutečněním svého projektu procestovala nemalou část světa, kde sbírala poznatky, zkušenosti a informace. Ve své voňavé zahradě se soustřeďuje především na autochtonní lošinjské rostliny (je jich přes 70 druhů) , ale pěstuje i dalších 100 druhů rostlin na celkové ploše 3 500 m2.

Jednotlivé skupiny rostlin jsou odděleny suchými zídkami, typickými pro celé jadranské přímoří. Suché zídky kromě toho představují jeden ze symbolů namáhavé práce zemědělců v přímoří a na ostrovech. Na výstavbu těchto zídek se spotřebovalo 50 m3 místního kamene a pro výsadbu rostlin bylo zapotřebí 36 m3 nejkvalitnější zeminy.

V zahradě byl postaven i domek ve starém lošinjském stylu, v němž budovali svá obydlí místní zemědělci. Do stavby byly zabudovány i desítky stavebních prvků typických pro jednotlivé regiony Chorvatska. Domek je zařízen starožitným lošinským nábytkem, renovovaným a přizpůsobeným dnešním potřebám. Většina pochází s majetku rodiny Nikolićových.

Podle projektu ?Příjemné vůně a chutě Lošinje? jsou jednotlivým měsícům v roce ?zasvěceny? různé rostliny:

• leden a únor: citroník a pomerančovník,
• březen: rozmarýn, vavřín a eukalyptus,
• duben: chřest a speciální lošinjská odrůda cibule,
• květen: šalvěj, tymián a kopřiva,
• červen: vítečník, levandule a smil,
• červenec: bugenvilea a máta,
• srpen: oleandr, mišpule a smokvoň,
• září: vinná réva a jujuba,
• říjen: myrta, planika a granátovník,
• listopad: olivovník,
• prosinec: borovice, smrk a agáve.

?Rostlina měsíce? vždy zaplaví celé město ? její vůně je všude cítit, na každém kroku lze vidět květinová aranžmá a dekorace, v restauracích a kavárnách lze ochutnat nápoje, likéry, sladkosti a pokrmy, jejichž ingrediencí je právě konkrétní rostlina.