<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Magazín Chorvatsko &#187; Chorvatská města</title>
	<atom:link href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/category/chorvatska-mesta/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz</link>
	<description>...on-line magazín o Chorvatsku</description>
	<lastBuildDate>Thu, 22 Jul 2010 17:20:54 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.0</generator>
		<item>
		<title>Záhřeb &#8211; Město akrobatů, žonglérů, klaunů, polykačů ohně a kouzelníků</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/zahreb-%e2%80%93-mesto-akrobatu-zongleru-klaunu-polykacu-ohne-a-kouzelniku/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/zahreb-%e2%80%93-mesto-akrobatu-zongleru-klaunu-polykacu-ohne-a-kouzelniku/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 21 Jun 2010 18:00:45 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1136</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Zagreb</p> <p>Již čtrnáctým rokem přináší do ulic Záhřebu, v průběhu festivalu ?Cest is d?Best?, skupina nadšenců inovativní způsoby pouliční zábavy. Přinášejí zápal, energii, kulturu a smích všem lidem dobré vůle.</p> <p>Je to festival, který na deset dnů změní ulice ve středu Záhřebu ve veselý svět cirkusu a pouličního divadla. Nikdy není toto město [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_644" class="wp-caption alignleft" style="width: 147px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/03/zagreb.jpg"><img class="size-full wp-image-644" title="zagreb" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/03/zagreb.jpg" alt="Zagreb" width="137" height="100" /></a><p class="wp-caption-text">Zagreb</p></div>
<p>Již čtrnáctým rokem přináší do ulic Záhřebu, v průběhu festivalu ?Cest  is d?Best?, skupina nadšenců inovativní způsoby pouliční zábavy.  Přinášejí zápal, energii, kulturu a smích všem lidem dobré vůle.</p>
<p>Je to festival, který na deset dnů změní ulice ve středu Záhřebu ve  veselý svět cirkusu a pouličního divadla. Nikdy není toto město  pestřejší a nikdy se městem nešíří tak veselý duch, jako když po něm  chodí klauni a baviči, z nichž mnozí sem přijedou z nejvzdálenějších  krajů světa.</p>
<p>V tomto roce tato veselá akce proběhne od 3. do 13. června. V tomto  období bude v srdci města cítit, že bije v rytmu festivalu, plného  performancí, hudebních pořadů, divadelních představení, dětských,  výtvarných, sportovních a jiných akcí, v nichž stovky účinkujících ze  všech zemí světa na několika jevištích vykouzlí úsměv na obličejích  zvědavců i fanoušků, stejně jako náhodných kolemjdoucích a návštěvníků  města.<br />
<span id="more-1136"></span><br />
Festival ?Cest is d?Best? je mezinárodní, multimediální pouliční  festival, který udržuje záhřebskou identitu, oživí náměstí a ulice  města, vrátí jim šarm a optimismus. Vymaže hranice mezi etablovanými  druhy kultury a ?alternativou?, sblíží všechny generace občanů  prostřednictvím rozmanitého kulturního vkusu, protože ve festivalových  pořadech mohou účinkovat úplně všichni.</p>
<p>Odhaduje se, že vystoupení pouličních bavičů svými úsměvy, potleskem i  interakcí doprovodí kolem půl milionu občanů i návštěvníků Záhřebu,  kterým účinkující rozeženou šeď všedního dne.</p>
<p>Turistické sdružení města Záhřebu</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/zahreb-%e2%80%93-mesto-akrobatu-zongleru-klaunu-polykacu-ohne-a-kouzelniku/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Čeští policisté budou již třetí sezónu pomáhat turistům v Chorvatsku</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/cesti-policiste-budou-jiz-treti-sezonu-pomahat-turistum-v-chorvatsku/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/cesti-policiste-budou-jiz-treti-sezonu-pomahat-turistum-v-chorvatsku/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 07 Jun 2010 10:27:02 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuálně]]></category>
		<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1075</guid>
		<description><![CDATA[<p>Podle vyjádření mluvčí policejního prezidia Dagmar Bednarčíkové budou čeští policisté  svým krajanům pomáhat v Omiši a letos poprvé i v Šibeniku. Sloužit li by měli  ve dvojicích, které se budou v obou regionech obměňovat po 14 dnech. Svojí službu nastoupí poprvé počátkem července a ukončí s koncem prázdnin.</p> <p>V předchozích dvou letech pomáhali naši [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Podle vyjádření mluvčí policejního prezidia Dagmar Bednarčíkové budou čeští policisté  svým krajanům pomáhat v Omiši a letos poprvé i v  Šibeniku. Sloužit li by měli  ve dvojicích, které se budou v obou  regionech obměňovat po 14 dnech. Svojí službu nastoupí poprvé počátkem července a ukončí s koncem prázdnin.</p>
<p>V předchozích dvou letech pomáhali  naši policisté Čechům v chorvatských letoviscích s řešením vzniklých  problémů i s překonáváním jazykové bariéry a to především při dopravních nehodách a přestupcích. Loni vedle Omiše působili  také ve městě Trogir u Splitu. Není samozřejmě žádným překvapením,že slouží v českých služebních stejnokrojích.</p>
<p>Loni v Chorvatsku působilo celkem 42 zahraničních policistů z Česka,  Slovenska, Německa, Rakouska, Francie, Maďarska, Slovenska a poprvé i několik  zástupců Interpolu. Letos se do Chorvatska chystá 52 policistů ze  zahraničních zemí a dalších osm z Interpolu. Poprvé budou letos v Chorvatsku   pomáhat i policisté z Polska a německého Bavorska.</p>
<p>Pokud se opět spolupráce osvědčí hodlá chorvatská strana pokračovat ve spolupráci i v budoucích letech.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/cesti-policiste-budou-jiz-treti-sezonu-pomahat-turistum-v-chorvatsku/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Rab &#8211; ostrov plný rozmanitých zážitků</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/rab-ostrov-plny-rozmanitych-zazitku/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/rab-ostrov-plny-rozmanitych-zazitku/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 21 May 2010 19:16:33 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1056</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Ostrov Rab</p> <p>Ostrov Rab je součástí souostroví v Kvarnerském zálivu na severu Jadranu. Je dlouhý 22 kilometrů a široký 3 až 10 kilometrů. Kromě města Rabu se na ostrově nachází ještě sedm malých osad: Barbat, Banjol, Palit, Kampor, Mundanije, Supetarska Draga a Lopar.</p> <p>K ostrovu Rabu patří i řada ostrůvků, 27 útesů a [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_1057" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/05/6rab.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-1057" title="Ostrov Rab" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/05/6rab-150x150.jpg" alt="Ostrov Rab" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Ostrov Rab</p></div>
<p>Ostrov Rab je součástí souostroví v Kvarnerském zálivu na  severu Jadranu. Je dlouhý 22 kilometrů a široký 3 až 10 kilometrů. Kromě  města Rabu se na ostrově nachází ještě sedm malých osad: Barbat,  Banjol, Palit, Kampor, Mundanije, Supetarska Draga a Lopar.</p>
<p>K ostrovu Rabu patří i řada ostrůvků, 27 útesů a hřebenů, které ho  obklopují a příspívají k jeho kráse: ostrůvek Lukovac, neobydlené  ostrovy Dolin, Sv. Grgur, Sv. Juraj, Veli a Mali Laganj, Trstenik, Veli a  Mali Dolfin, Goli ostrov a další. Protože je ostrov Rab chráněn kopcem  Kamenjakem před větrem bórou, zdejší teplota se skoro nikdy nesníží pod  nulu. Rab je ostrovem slunce, bylo zde naměřeno 2470 slunných hodin v  roce.</p>
<p>O ostrově Rabu psal již ve 4. století před Kristem řecký geograf Pseudo  Skilax a v antické době ho zmínil Plinius Starší ? Rab se tehdy jmenoval  Arba. Základy rabských městských hradeb na Kaldanci, což je nejstarší  část Rabu, pocházejí již z 1. století, z doby císaře Oktaviána Augusta.<br />
<span id="more-1056"></span><br />
Když pojedete trajektem z Jablance do přístavu Mišnjaku na ostrově Rabu,  nejdříve uvidíte kamenitou část ostrova. Zdá se, že tady žádný život  neexistuje, jenom holé kamení.</p>
<p>Po krátké jízdě z přístavu Mišnjak se krajina pomalu změní, kamení  vystřídá bujná mediteránní vegetace, lesy dubů, cesmínových dubů,  borovic a cypřišů. Kromě mnoha menších i větších parků je největším  zdrojem zeleně v Rabu městský park Komrčar, jeden z nejhezčích parků na  Jadranu.<br />
Město Rab je kulturním a historickým střediskem ostrova a má dlouhé  dějiny.</p>
<p>Zmínka o něm pochází již z desátého roku před naším letopočtem a nachází  se v jednom starořímského dokumentu, kterým tehdejší císař Oktavián  Augustus dal městu status municipia a samostatnost. Rab získal i vzácný,  čestný epitet Felix (sťastné), což znamená, že již tehdy bylo  rozvinutým, civilizovaným městem. Stará část města je obehnána  středověkými hradbami z tesaného kamene, vystavěnými již ve 12.a  13.  století, které ho z větší části obklopují i dnes. Starému městu vévodí  čtyři zvonice a četné kostely. Jednou z nejvýznamnějších rabských  památek je kostel sv. Marie ze 12. století (bývalá biskupská bazilika).  Zvonice této baziliky ze 12. století je dál od kostela, vévodí městu a  patří k nejhezčím stavbám pozdní romaniky v Chorvatsku.</p>
<p>Pro hosty je na Rabu připraveno velmi kvalitní ubytování v sedmi  hotelech, jednom kempingu, četných penziónech, vilách, apartmánech,  pokojích v soukromých domech. Jsou zde i dvě maríny.<br />
Krajina na Rabu je pohádkově rozmanitá, jsou zde různé překrásné pláže,  ve městě Rabu na vás čeká mnoho krásných památek a dlouhé, příjemné  promenády. Rabu má již 120 let dlouhou tradici turistického ruchu.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/rab-ostrov-plny-rozmanitych-zazitku/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Chorvatské hotely loví turistického &#8222;Oskara&#8220;</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatske-hotely-lovi-turistickeho-oskara/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatske-hotely-lovi-turistickeho-oskara/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 14 May 2010 18:42:36 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuálně]]></category>
		<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1048</guid>
		<description><![CDATA[<p>Na letošní cenu World Travel Awards, svérázného turistického Oscara, je v pěti kategoriích nominováno několik hotelů z Chorvatska.</p> <p>Dubrovnický Palace Hotel a korčulský Lešić Dimitri Palace jsou navrženy na cenu Přední evropské hotely a Palace spolu se splitským hotelem Le Meridien Lav souteží i o cenu Předního evropského konferenčního hotelu. Palace se objevuje i [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Na letošní cenu World Travel Awards, svérázného turistického Oscara, je v pěti kategoriích nominováno několik hotelů z  Chorvatska.</p>
<p>Dubrovnický Palace Hotel a korčulský Lešić Dimitri Palace jsou navrženy  na cenu Přední evropské hotely a Palace spolu se splitským hotelem Le  Meridien Lav souteží i o cenu Předního evropského konferenčního hotelu.  Palace se objevuje i v konkurenci na Přední evropský resort, zatímco Le  Meridien Lav společně s dubrovnickým hotelem Rixon Libertas je nominován  na cenu Přední evropský resort kasin. Hvarská Adriana je v konkurenci  na cenu Přední evropský butikový resort.</p>
<p>Kromě evropských cen uděluje World Travel Awards  také zvláštní cenu  Přední chorvatský hotel, o kterou soutěží dubrovnické hotely Palace,  Excelsior, Grand Villa Argentina, Hilton Imperial, Bellevue a Rixos  Libertas, dále opatijský Mozart, splitský Le Meridien Lav, hvarský hotel  Adriana, korčulský Lešić Dimitri Palace, rovinjský hotel Istra a také  záhřebské hotely Sheraton a The Regent Esplanade.</p>
<p>Na ocenění Přední chorvatský butikový hotel konkurují: Design Hotel  Astoria, Kastil, splitský Vestibul Palace, hvarský hotel Riva a  dubrovnický Pucic Palace, na cenu Přední chorvatský SPA resort aspirují  Palace Hotel, Adriana, hotel Ivan v Bolu na Brači, Milenij, hotel Istra a  Le Meridien Lav.   Samotný brand Le Meridien soutěží o Přední hotelový  brand v Evropě, město Dubrovník je nominováno na nejhezčí evropskou  turistickou destinaci a nejlepší  cílové místo lodí pro zábavní plavbu,  zatímco splitský přístav na jeden z nejlepších přístavů lodí pro zábavní  plavbu.<br />
<span id="more-1048"></span><br />
Hlasování o cenu World Travel Awards, která má patnáctiletou tradici,  potrvá do začátku srpna a samotná oslava udělení tohoto uznání se bude  konat 1. října v Antalyi. Četné nominace ve více kategorií svědčí o tom,  že je chorvatská hotelová i turistická nabídka rok od roku větší a  kvalitnější.</p>
<p>Ocenění World Travel Awards je známo jako jedno z nejlepších doporučení  kteréhokoliv turistického produktu a oceňování je rozděleno do osmi  zeměpisných oblastí: Evropy, Asie/Pacifiku, Karibiku, Střední a Latinské  Ameriky, Afriky, Blízkého Východu, Severní a Jižní Ameriky, aby byly co  nejobjektivněji zahrnuty všechny segmenty světového turistického  průmyslu, který navzdory momentální světové ekonomické krizi nadále  zaznamenává menší pád v obchodní činnosti než ostatní hospodářská  odvětví.</p>
<p>World Travel Awards</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatske-hotely-lovi-turistickeho-oskara/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Diokleciánův palác ve Splitu opět vítá hosty</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/dioklecianuv-palac-ve-splitu-opet-vita-hosty/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/dioklecianuv-palac-ve-splitu-opet-vita-hosty/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 14 May 2010 17:53:22 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1040</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Split</p> <p>Split, metropole chorvatského jihu pod ochranou UNESCO zapsaná do rejstříku Světového kulturního dědictví, již 1700 let se srdcem v Diokleciánově paláci s otevřenou náručí srdečně vítá své hosty. Město se nachází v nejteplejší oblasti severního pobřeží středomoří, v samé srdci Jadranského pobřeží a v bezprostřední blízkosti řek Jadro a Žrnovnica, které ho zásobují vodou. Jeho mírné [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_541" class="wp-caption alignleft" style="width: 130px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/03/n200701220833_split.jpg"><img class="size-full wp-image-541" title="Split" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2009/03/n200701220833_split.jpg" alt="Split" width="120" height="96" /></a><p class="wp-caption-text">Split</p></div>
<p>Split, metropole chorvatského jihu pod ochranou UNESCO zapsaná do  rejstříku Světového kulturního dědictví, již 1700 let se srdcem  v Diokleciánově paláci s otevřenou náručí srdečně vítá své hosty. Město  se nachází v nejteplejší oblasti severního pobřeží středomoří, v samé  srdci Jadranského pobřeží a v bezprostřední blízkosti řek Jadro a  Žrnovnica, které ho zásobují vodou. Jeho mírné podnebí s 2700 slunečných  hodin ročně  ho i v zimě přetváří v oázu, kde si lze v závětří užívat  na slunci. Průmyslové, univerzitní a hospodářské centrum regionu svou  ?zelenu duši? střeží na kopci Marjan nacházejícím se v západní části  poloostrova, kde lesopark nadosah města nabízí atmosféru klidných a  městského hluku ušetřených stezek pod borovicemi u moře.</p>
<p>Prvním obyvatelem Splitu byl římský císař Gaius Aurelius Valerius  Diokletianus, který se právě v této klidné zátoce rozhodl kolem roku 293  vybudovat přepychovou císařskou vilu, letní sídlo o rozloze 30 tisíc  metrů čtverečních, do kterého se stáhl po odchodu z trůnu římského  imperátora. Bouřlivá století poté z vily učinila město, do nějž jako  první vešli obyvatelé nedaleké Salony na útěku před Avary a Slovany.  Poté se ve městě rozrůstajícím se mimo hradby paláce střídaly mnohé  vlády, od chorvatských králů v 10. století přes maďarskou a benátskou  administrativu po francouzské vládce a Rakousko-Uherskou monarchii.</p>
<p><span id="more-1040"></span></p>
<p>Diokleciánův palác znamenal počátek nové osady a života města, a jeho  dobře zachovalé pozůstatky tvoří i dnes jádro města, centrum veškerého  důležitého dění a každodenního života jeho obyvatel.</p>
<p>Pozůstatky této antické stavby výborně zachovalé do dnešních dnů  tvoří společně s pozdně středověkou dostavbou cenný archeologický a  historicko-umělecký komplex, díky čemuž byly roku 1979 zařazeny na  seznam světového kulturního dědictví UNESCO.</p>
<p>Palác je ozdoben rozmanitými dovozovými detaily: žulovými sloupy a  sfingami z Egypta, mramorem z Itálie a vytesanými dekoracemi z ostrova  Prokonnesos v Marmarském moři. Přestože byl palác určen především  k obývání, podobá se římskému vojenskému táboru. Palác byl vybudován se  čtyřmi vchody: třemi z pevniny a jedním z moře.</p>
<p>Celý palácový komplex nemá jako celek v tehdejším antickém  stavitelství obdoby, což je výsledkem jeho specifické funkce a  přizpůsobení poloze. Je to mimořádný příklad pozdní římské architektury,  kdy touha po bujnosti a malebnosti tvarů převládla nad klasickou  odměřeností a jasností předchozích období. Po smrti císaře Diokleciána  roku 316 život v paláci pokračoval, neboť poskytoval útočiště vyhnaným  členům císařské rodiny. Klíčovou událostí byl pád Salony do rukou  slovanských kmenů, kdy vyhnané obyvatelstvo nalezlo útočiště uvnitř  hradeb paláce. Byl to začátek nového urbánního života a vznik nového  města Splitu. V období středověku mezi XII. a XIV. stoletím dochází  k novému architektonickému rozvoji, kdy pozůstatky římských staveb a  větší část volného prostoru ulic a podloubí vystřídaly středověké  kamenné domy. Císařovo mauzoleum bylo přestavěno na křesťanskou  katedrálu a začala výstavba románské zvonice svatého Duje.</p>
<p>Hrdí Spliťané o svém městě nejčastěji říkají, že je ?nejhezčí na  světě a v okolí?, a v souladu s tím nabízí jedno z nejslunečnějších měst  Evropy nezapomenutelnou řadu obrazů, v nichž se pozůstatky antického  paláce mísí se stavbami z pozdějších období, středomořskou a  subtropickou vegetací palem a agáví.</p>
<p>Věčně mladý Split, město s živým středomořským temperamentem, žije  v létě ještě bouřlivěji ve směsici národů a jazyků četných cestovatelů,  kteří projíždějí nebo se zdržují v tomto největším letišti a přístavu na  východním pobřeží Jadranu. Těm, kteří se zde zdrží, nabídne Split svou  dlouhou promenádu kolem moře, která začíná na západě v lesoparku Marjan,  pokračuje přes zelený poloostrov Sustipan a prochází kolem nábřeží  Rivy, lemovaného antickými hradbami paláce a řadou café barů až k  Bačvice ? přírodní písečné pláži v srdci města. Ve dne je to oblíbené  místo pro hru picigin, chorvatský národní sport, a v noci oblíbené  shromaždiště mladých.</p>
<p>Pro ty, kteří touží po kultuře, jsou zde místa uvnitř paláce ?  pozůstatky jeho hradeb a vchodů, zvonice Svatého Duje, Peristil nebo  muzeum ukryté v jeho sklepeních. Kromě paláce, katedrály, splitských  ulic a náměstí, muzeí a galerií stojí za to navštívit nedaleko od Splitu  také pozůstatky antického města Salona, středověkou pevnost Klis, která  chránila město před dobyvateli ze severu, nebo nasednout na trajekt,  který vás odveze na některý z ostrovů střední Dalmácie.</p>
<p>Ve městě se nabízí ubytování ve 22 hotelech, z nichž Atrium a Le  Meridien Lav mají pět hvězdiček, v jednom kampu, četných pokojích,  apartmánech a domech soukromých pronajímatelů, zatímco jachtaři mohou  kotviště nalézt v šesti marinách a malých přístavech.</p>
<p>Město na úpatí Marjanu je vzdálené tři a půl až čtyři hodiny jízdy po  dálnici od Záhřebu. Do Splitu se lze dostat také příbřežními lodními  linkami z Rijeky nebo Dubrovníku, ze všech ostrovů ale i ze sousední  Itálie, jejíž města jsou výborně spojena rychlými i trajektovými linkami  se Splitem. Letiště Split spojuje město několikrát denně se Záhřebem a  též s evropskými metropolemi. Ze Splitu lze na sever země a dále do  Evropy cestovat také vlakem, na který je možné naložit i automobil.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/dioklecianuv-palac-ve-splitu-opet-vita-hosty/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Chorvatské Lokve pořádalo opět unikátní skokanskou soutěž žab</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatske-lokve-porada-opet-unikatni-skokanskou-soutez-zab/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatske-lokve-porada-opet-unikatni-skokanskou-soutez-zab/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 29 Apr 2010 16:36:27 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=1025</guid>
		<description><![CDATA[<p>Také letos se konala v městečku Lokve, ležícím v horské oblasti Gorski Kotar v severozápadní části Chorvatska, konat &#8222;Žabí noc&#8220; (Žabarska noć), která vyvrcholila skokanskou soutěží žab. Nevelké městečko, vzdálené jen 8 kilometrů jihozápadně od populárního střediska Delnice při dálnici Záhřeb ? Rijeka, bývá nazýváno &#8222;evropskou žabí metropolí&#8220;. Proslulo nejen touto tradiční &#8222;žabí&#8220; slavností, [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Také letos se konala v městečku Lokve, ležícím v horské oblasti Gorski  Kotar v severozápadní části Chorvatska, konat &#8222;Žabí noc&#8220; (<em>Žabarska noć</em>),  která vyvrcholila skokanskou soutěží žab. Nevelké městečko, vzdálené jen 8  kilometrů jihozápadně od populárního střediska Delnice při dálnici Záhřeb ?  Rijeka, bývá nazýváno &#8222;evropskou žabí metropolí&#8220;. Proslulo nejen touto tradiční  &#8222;žabí&#8220; slavností, ale i &#8222;Muzeem žab&#8220;, které nemá ve světě obdoby a konkurenci.</p>
<p>Okolí Lokve je ideálním životním prostředím pro žáby, které se tu  vyskytují v neobvykle vysokém počtu. V muzeu může návštěvník spatřit živé žáby ve  viváriu, seznámit se na výstavních panelech s historií slavnosti, s jednotlivými  druhy žab z okolí i z exotických zemí, s jejich vývojovými stádii a také vidět zajímavé dokumentární filmy přinášejí podrobnosti ze života těchto obojživelníků. Nechybí tu ani jejich preparované exempláře, mezi nimiž  jsou vystaveny i žáby ? vítězky skokanských žabích soutěží z posledních let.  Sbírky muzea doplňují umělecké předměty inspirované žábami a hračky z celého  světa. Návštěvníci si mohou vybrat z pěkné nabídky suvenýrů.</p>
<p>Letos se bude konat 34. mezinárodní &#8222;Žabí noc&#8220; v sobotu 24. dubna. K  dobré pohodě návštěvníků slavnosti přispěje zábavní program a gastronomická  nabídka. Zlatým hřebem slavnosti samozřejmě bude napínavá soutěž, jejíž vítězkou  se stane žába, která doskočí nejdál.</p>
<p>Na neděli 25. dubna je připravena &#8222;Malá žabí noc&#8220;, letos již  sedmnáctá. Jejím cílem je podpořit i u dětí a mladých lidí zájem a sympatie pro skromné obojživelníky ? žáby.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/chorvatske-lokve-porada-opet-unikatni-skokanskou-soutez-zab/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Otevřeno nové turistické informační středisko na záhřebském letišti Pleso</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/otevreno-nove-turisticke-informacni-stredisko-na-zahrebskem-letisti-pleso/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/otevreno-nove-turisticke-informacni-stredisko-na-zahrebskem-letisti-pleso/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 08 Mar 2010 21:29:00 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=999</guid>
		<description><![CDATA[<p>Začátkem letošního února bylo na letišti Pleso v Záhřebu otevřeno nové Turistické a informační středisko (Turističko-informativni centar &#8211; TIC). Zájemci v něm mohou získat informace o ubytování, o celkové nabídce a událostech v Záhřebu. Kvalitní a profesionální informace tu poskytují zvlášť vyškolení informátoři, kteří hovoří nejméně třemi jazyky.</p> <p>Záhřeb tak má nyní dvě stálá [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Začátkem letošního února bylo na letišti Pleso v Záhřebu otevřeno nové Turistické a informační středisko (<em>Turističko-informativni centar</em> &#8211; TIC). Zájemci v něm mohou získat informace o ubytování, o celkové nabídce a  událostech v Záhřebu. Kvalitní a profesionální informace tu poskytují zvlášť  vyškolení informátoři, kteří hovoří nejméně třemi jazyky.</p>
<p>Záhřeb tak má nyní dvě stálá Turistická informační střediska ? to  druhé je na hlavním záhřebském náměstí (<em>Trg bana Jelačića</em>). V sezóně se  otevírá ještě další, a to sezónní středisko na hlavním záhřebském vlakovém nádraží.  Podle plánu Turistického sdružení města Záhřebu má být v sezóně otevřeno ještě  několik menších informačních středisek, z nichž jedno má být umístěno na  záhřebském autobusovém nádraží a několik dalších na hraničních přechodech.<span id="more-999"></span></p>
<p>Tímto způsobem mohou informace o turistických a ubytovacích  možnostech v Záhřebu a městské nabídce získat všichni turisté, kteří do hlavního  města přijíždějí veřejnou dopravou, a ti, kdo přijíždějí do Záhřebu  individuálně, podle vlastního aranžmánu, se mohou informovat v centrálním Turistickém informačním středisku na náměstí Bána Jelačiće.</p>
<p>Informace:<br />
Turistické sdružení města Záhřebu <em><br />
</em></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/otevreno-nove-turisticke-informacni-stredisko-na-zahrebskem-letisti-pleso/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Ostrov Prvić</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ostrov-prvic/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ostrov-prvic/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 20 Feb 2010 21:22:41 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=990</guid>
		<description><![CDATA[<p>Projekty obnovy vyhlídek a výstavby Kulturního domu a Memoriálního centra Fausta Vrančiće, ve kterém budou představeny repliky skoro všech významných vynálezů tohoto známého obyvatele Šibeníku, by měly popularizovat Prvić jako turistickou destinaci. Mimo uvedených projektů bude v propagaci ostrovní turistiky hrát velkou roli i obnova zanedbaných vinic, olivovníků a ploch porostlých aromatickými rostlinami,  revitalizace ostrovních [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/Prvic.jpg"><img class="alignleft size-thumbnail wp-image-991" title="Prvic" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/Prvic-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a>Projekty obnovy vyhlídek a výstavby Kulturního domu a Memoriálního centra Fausta Vrančiće, ve kterém budou představeny repliky skoro všech významných vynálezů tohoto známého obyvatele Šibeníku, by měly popularizovat Prvić jako turistickou destinaci. Mimo uvedených projektů bude v propagaci ostrovní turistiky hrát velkou roli i obnova zanedbaných vinic, olivovníků a ploch porostlých aromatickými rostlinami,  revitalizace ostrovních obcí a návrat kvalitního života do rurálních prostor se zachováním a obnovou původního prostředí a tradičního dědictví.</p>
<p>Četné prvićské vyhlídky jsou spojeny cestami a perfektními cyklostezkami pro horská kola, které se proplétají po celém ostrově a skýtají krásný zážitek z pobytu v přírodě a výhled na blízký archipelag. Mimo již známý Burtiž, regatu starých tradičních lodí s latinskými plachtami, nabídnou upravené vyhlídky nové zkušenosti.</p>
<p>Velikou roli v propagaci Prviće by mělo mít i Memoriální centrum s vynálezy Fausta Vrančiće v obci Prvić Luka. Centrum je v těsné blízkosti farního kostela, kde je hrob tohoto velkého vynálezce, který po dobu svého života často pobýval ve svém letním sídle na Prvići. Výstavba tohoto reprezentativního objektu se momentálně nachází v závěrečné fázi.</p>
<p><span id="more-990"></span>Představitel renesance, polyhistorik, spisovatel, lexikograf a vynálezce Faust Vrančić žil na přelomu 16. a 17. století a mezi jeho nejznámější vynálezy patří i padák. Prvotní idea seskoku člověka na padáku pochází od Leonarda da Vinciho, ale až do roku 1595 nezaznamenala velký zájem. Tehdy vypracoval Vrančić skicu člověka, který na padáku skáče z věže. Přestože padák má velmi hrubý čtvercový tvar, všechny základní části padáku Vrančić zaznamenal ? je zde kopule, nosné provazy a upínací systém. Záznamy říkají, že se seskok opravdu uskutečnil. Samotná událost byla zaznamenána až 30 let poté v knize anglického biskupa Johna Wilkinse, tajemníka Royal Society v Londýně. Vrančić je i autorem prvního tištěného chorvatského slovníku.</p>
<p>Ostrov Prvić, pokrytý středozemním nízkým porostem, vinicemi a olivovníky a s překrásnými zátokami je součástí šibenického archipelagu v blízkosti vodice. Na ostrově o rozloze 2,4 kilometrů čtverečních jsou pouze dvě obce ? Prvić Luka a Šepurine, ve kterých žije zhruba 400 obyvatel. Jméno Prvić pochází z faktu, že je ostrov nejblíže, respektive první od pobřeží, od kterého je vzdálen zhruba 1000 metrů. Jméno ostrova se poprvé zmiňuje v 11. století. Stejně jako na ostatních ostrovech šibenického archipelagu i zde historie zanechala stopy ve formě kulturně ? historických památek. Různé barokní oltáře, ranně ? křesťanské úlomky s vyobrazením kříže, kostel Sv. Marie s klášterem a další památky svědčí o bohatém dědictví tohoto malého ostrova, který již dlouho láká návštěvníky svými plážemi, čistým mořem a starými kamennými domy, které z ostrova vytváří ideální destinaci pro všechny, kteří si přejí užít dovolenou v pravém středozemním ambientu.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/ostrov-prvic/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Nejmenší město na světě Hum</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nejmensi-mesto-na-svete-hum/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nejmensi-mesto-na-svete-hum/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 10 Feb 2010 21:09:08 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>
		<category><![CDATA[Navštivte]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=981</guid>
		<description><![CDATA[<p>Hum je se svými 17 obyvateli podle Guinessovy knihy rekordů nejmenší město na světě. Nejmenší město světa leží v samém srdci Istrie a patří do buzetské obce. Od obce Buzetu je Hum vzdálen 14 kilometrů. Hum je přístupný automobilem a výletním autobusem a četní turisté jej navštěvují i pěšky, aby si lépe prohlédli jeho zajímavosti [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/hum.jpg"><img class="alignleft size-thumbnail wp-image-982" title="Hum" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/hum-150x150.jpg" alt="Hum" width="150" height="150" /></a>Hum je se svými 17 obyvateli podle Guinessovy knihy rekordů nejmenší město na světě. Nejmenší město světa leží v samém srdci Istrie a patří do buzetské obce. Od obce Buzetu je Hum vzdálen 14 kilometrů. Hum je přístupný automobilem a výletním autobusem a četní turisté jej navštěvují i pěšky, aby si lépe prohlédli jeho zajímavosti a vychutnali si krásy zdejší krajiny. Nejzajímavější cesta je určitě skrz takzvanou Alej hlaholitů, respektive cestu mezi Ročou a Humem. Podél této cesty jsou v polích velké kamenné památníky, z nichž každý představuje jedno písmeno hlaholice. Cesta začíná Sloupem čakavského Saboru (<em>parlamentu</em>), který byl instalován v roce 1977, a končí městskou branou v Humu. V minulosti byl Hum významným centrem hlaholitů ? od 11. století nadále. Hlaholice se zde používala i na začátku 20. století a v současnosti jí můžete nalézt na hlaholitských památkách i na moderních památnících.</p>
<p>Svůj současný vzhled získal již ve středověku, respektive v 11. století. V té době byl na rozvalinách starého opevnění postaven Humský ?kaštel?(<em>hrad, pevnost</em>) a vedle něj první řada domů budoucího města. V té době byla Istrie součástí francké říše. Markrabě Ulrich I. v pohraničních částech svého císařství obnovoval a stavěl řadu pevností, mezi něž patřil i Hum. V roce 1102 předal Ulrych II. Hum a některé další pevnosti akvilejskému patriarchovi. V darovací listině se zmiňuje ?castrum Cholm? (podle starého chorvatského tvaru Hlm), což je první psaná zmínka o Humu v jeho dlouhé historii. Tímto v podstatě dějiny Humu začínají. Až do 17. století se Hum vždy zmiňuje jako ?castrum?, což znamená pevnost. V současnosti se jedná o město ? památku a je jedním z mála příkladů urbánního rozvoje uvnitř středověkých hradeb. Od jeho vzniku až do současnosti se vně hradeb stavělo minimálně a sídlo tak zůstalo uvnitř hranic určených již v raném středověku.</p>
<p><span id="more-981"></span>V Humu mohou návštěvníci spatřit i fresky namalované v druhé polovině 12. století, kdy město patřilo akvilejskému patriarchovi, který si pravděpodobně fresky objednal. Autor fresek je neznámý, ale jeho dílo svědčí o tom, že se jednalo o výborného znalce fresek a umělce s velkým talentem. Humské fresky jsou jedinečné umělecké dílo, které není možné porovnávat s ničím podobným na Istrii ani v širším okolí. Fresky byly namalovány v duchu románského Západu a zároveň pod vlivem byzantského malířství. V románské kapli Sv. Jerolima (<em>Jeroným</em>) na humském hřbitově jsou částečně dochovány vysoce kvalitní nástěnné malby.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/nejmensi-mesto-na-svete-hum/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Cres &#8211; Největší jadranský ostrov</title>
		<link>http://www.magazin-chorvatsko.cz/cres-%e2%80%93-nejvetsi-jadransky-ostrov/</link>
		<comments>http://www.magazin-chorvatsko.cz/cres-%e2%80%93-nejvetsi-jadransky-ostrov/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 04 Feb 2010 20:45:25 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Chorvatská města]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.magazin-chorvatsko.cz/?p=972</guid>
		<description><![CDATA[<p class="wp-caption-text">Cres</p> <p>Ostrov Cres je největší jadranský ostrov, který se nalézá v severní části Kvarnerského zálivu. Na jihu v obci Osor je pohyblivým mostem spojen s ostrovem Lošinj. Pobřeží ostrova dlouhého 66 kilometrů je velmi členité a v jižní a západní části oplývá četnými zátokami a oblázkovými plážemi. Severní a východní stranu naopak lemují strmé skály. Zvláštností ostrova [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div id="attachment_973" class="wp-caption alignleft" style="width: 160px"><a href="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/Cres.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-973" title="Cres" src="http://www.magazin-chorvatsko.cz/wp-content/uploads/2010/02/Cres-150x150.jpg" alt="Cres" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Cres</p></div>
<p>Ostrov Cres je největší jadranský ostrov, který se nalézá v severní části Kvarnerského zálivu. Na jihu v obci Osor je pohyblivým mostem spojen s ostrovem Lošinj. Pobřeží ostrova dlouhého 66 kilometrů je velmi členité a v jižní a západní části oplývá četnými zátokami a oblázkovými plážemi. Severní a východní stranu naopak lemují strmé skály. Zvláštností ostrova je sladkovodní Vranské jezero, jehož hladina je nad úrovní mořské hladiny a dno je naopak 74 metrů pod úrovní hladiny moře. Jezerní voda je kvalitní a je vhodná k pití ? svou kvalitou patří mezi nejčistší v Evropě a tak je volný přístup k jezeru omezen.</p>
<p>Severní strana ostrova je obrostlá dubovými, kaštanovými, habrovými a jilmovými lesy. Střední a jižní část ostrova je pokrytá pastvinami a nízkým středomořským porostem. Výzkumem bylo na ostrově potvrzeno1100 rostlinných druhů, z nichž 939 jsou autochtonní.         Prostředí ostrova je obzvlášť příjemné na jaře, kdy se příroda probouzí a ve vzduchu jsou cítit vůně aromatických léčivých rostlin.</p>
<p>Jedním z nejlepších důkazů o čistotě moře kolem Cresu jsou hejna delfínů. Předpokládá se, že ve zdejším akvatoriu žije 100 až 150 těchto savců.</p>
<p>Ve strmých a nepřístupných částech pobřeží, které jsou vyhlášeny za ornitologický park přírody, se zdržuje dnes již velmi vzácný druh ? sup bělohlavý.</p>
<p>Antický název pro Cres a Lošinj je Apsyrtides Nesoi nebo Osorské ostrovy, jelikož se před vyhloubením kanálu v Osoru v podstatě jednalo o jeden ostrov.</p>
<p><span id="more-972"></span>Město Cres je opevněné městečko, které vzniklo na západním břehu ostrova pod východním hřbetem. V těchto místech byla i prehistorická ?gradina? (sídlo, opevnění) a antická pevnost (Crexa, Crepsa). Cres je obydlen již od prehistorických dob, o čemž vypovídají ?gradiny? z té doby. Hlavní rozvoj pak Cres zažil ve středověku. Jedna z nejvýznamnějších kulturně ? historických památek ve městě je palác rodiny Petris (Petrić) z 15. století. Jedná se o nejstarší patricijský palác postavený v pozdně gotickém slohu, který zdejší obyvatelé nazývají Arsan. V současnosti je v paláci muzeum.</p>
<p>Jedno z nejzajímavějších a nejznámějších míst na ostrově je Lubenice. Toto kamenné město, respektive pevnost, je postavené na strmé skále 382 metrů nad mořem a patří mezi skvosty chorvatské rurální architektury. Jedná se o malebné městečko se středověkými památkami a starými kamennými domy postavenými ve třech točitých řadách podél vápencového hřebene. Spolu se zbytky středověké soustavy opevnění a několika církevními objekty je výjimečností tohoto místa i překrásný výhled na moře a na záliv sv. Ivana s překrásnou oblázkovou pláží.</p>
<p>Beli je jedno z nejstarších a v minulosti nejvýznamnějších creských sídel. Městečko akropolového typu je umístěné na vysokém kopci na východním pobřežím severní části ostrova. V obci působí Eko centrum ?Caput Insulae?, které se zabývá zachováním přírodní různorodosti, původních hodnot a kulturního a historického dědictví ostrova. Centrum také provádí i ochranu supů bělohlavých.</p>
<p>Martinščica je relativně mladá obec umístěná v nejmírnější části creského pobřeží, v zátoce otevřené směrem na jihozápad. Hezky upravená obec, která oplývá středomořským porostem, se orientuje výhradně na kempinkovou turistiku a na rodiny s dětmi. Překrásné pláže na sever od obce skýtají široké možnosti pro kvalitní a aktivní dovolenou.</p>
<p>V jižní části Valunského zálivu, mezi dvěma překrásnými oblázkovými plážemi, leží Valun ? malebná obec postavená kolem malého přístavu, která se též orientuje na rodiny s dětmi a na kempinkovou turistiku.</p>
<p>Kromě četných apartmánů v soukromí se na Cresu nabízí ubytování ve dvou hotelích Kimen v Cresu a Zlatni lav v Martinščici. Dále jsou na ostrově celkem čtyři kempy v Cresu, Belom, Martinščici a ve Valunu.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.magazin-chorvatsko.cz/cres-%e2%80%93-nejvetsi-jadransky-ostrov/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
<!-- WP Super Cache is installed but broken. The path to wp-cache-phase1.php in wp-content/advanced-cache.php must be fixed! -->