Magazín Chorvatsko

Cres

Ostrov Cres je největší jadranský ostrov, který se nalézá v severní části Kvarnerského zálivu. Na jihu v obci Osor je pohyblivým mostem spojen s ostrovem Lošinj. Pobřeží ostrova dlouhého 66 kilometrů je velmi členité a v jižní a západní části oplývá četnými zátokami a oblázkovými plážemi. Severní a východní stranu naopak lemují strmé skály. Zvláštností ostrova je sladkovodní Vranské jezero, jehož hladina je nad úrovní mořské hladiny a dno je naopak 74 metrů pod úrovní hladiny moře. Jezerní voda je kvalitní a je vhodná k pití ? svou kvalitou patří mezi nejčistší v Evropě a tak je volný přístup k jezeru omezen.

Severní strana ostrova je obrostlá dubovými, kaštanovými, habrovými a jilmovými lesy. Střední a jižní část ostrova je pokrytá pastvinami a nízkým středomořským porostem. Výzkumem bylo na ostrově potvrzeno1100 rostlinných druhů, z nichž 939 jsou autochtonní.         Prostředí ostrova je obzvlášť příjemné na jaře, kdy se příroda probouzí a ve vzduchu jsou cítit vůně aromatických léčivých rostlin.

Jedním z nejlepších důkazů o čistotě moře kolem Cresu jsou hejna delfínů. Předpokládá se, že ve zdejším akvatoriu žije 100 až 150 těchto savců.

Ve strmých a nepřístupných částech pobřeží, které jsou vyhlášeny za ornitologický park přírody, se zdržuje dnes již velmi vzácný druh ? sup bělohlavý.

Antický název pro Cres a Lošinj je Apsyrtides Nesoi nebo Osorské ostrovy, jelikož se před vyhloubením kanálu v Osoru v podstatě jednalo o jeden ostrov.

Continue reading Cres – Největší jadranský ostrov

Zadar

Angličtí reportéři se předhánějí v superlativech při hodnocení nejkrásnějšího města severní Dalmácie, Zadaru. Svědčí o tom i článek v britském deníku The Sunday Post, který byl uveřejněn pod názvem Starobylý Zadar je nyní vycházející chorvatskou hvězdou.

Reportér Robin McKelvie zpracoval i reportáž o Zadaru uveřejněnou v magazínu Ryanairu. S mimořádným nadšením v ní popisuje své toulky úzkými uličkami Zadaru, po jejichž kamenném dláždění chodili již před dvěma tisíciletími římští legionáři. Pro britského reportéra bylo velmi působivé i římské fórum, impozantní kostel sv. Donáta z 9. století a nádherná zvonice katedrály sv. Anastázie, která se vypíná vysoko nad městem. Seznámil se i s dvěma moderními zadarskými atrakcemi, kterými jsou Mořské varhany a Pozdrav Slunci, a s obdivem vysvětluje, jak fungují.

Continue reading Zadar je pro anglické novináře vycházející hvězdou

Zagreb

Pokud se chcete při pobytu v Záhřebu na chvíli vrátit do minulého století, navštivte “Městskou kavárnu” (Gradska kavana) v samém srdci města, na Náměstí Bána Jelačiće (Trg Bana Jelačića). Je dnes opět v plném lesku po náročné obnově, na niž nový majitel vynaložil 12 milionů kun.

Tato kavárna si po celé minulé století i dnes dovedla zachovat tradiční ráz kultovní instituce města, centra schůzek a setkávání záhřebských spisovatelů, výtvarných umělců, herců, politiků, ale i běžných obyvatel Záhřebu. Odolala trendům změnit kavárnu na fast-food občerstvení a tomu přizpůsobit i interiér kavárny.

I po poslední obnově má kavárna svůj původní secesní charakter a svůj šarm, který však byl doplněn některými novými prvky, jako např. lustry od Swarovského, novým schodištěm aj.

Dnes je organizována jako tradiční kavárna, ale i restaurace, v níž je mimo jiné kladen důraz na moderní výběr jídel, včetně zdravé výživy, ale i na starou tradiční záhřebskou kuchyni 19. století, který byla vždy místními a zahraničními hosty velmi ceněna.

Kavárenská část umístěna v přízemí a kávu si může návštěvník objednat v mnoha druzích. Bohatá je i nabídka nápojů, domácích i zahraničních, stejně jako sladkostí, vyrobených z kvalitních a čerstvých surovin. Novinkou se tu stalo podávání snídaní ? na jídelním lístku je jich hned několik, např. “snídaně našich předků”, což jsou “žganci” s mlékem, smetanou nebo opečenou slaninou nebo vydatná “klasická snídaně” obsahující “kajganu” (vaječnou omeletu), pečenou klobásu, grilovaná rajčata a žampiony, a to vše doplněno čerstvou pomerančovou šťávou a kávou nebo čajem.

Continue reading Městská kavárna v Záhřebu prodělala návrat do doby minulého století